Tento týden byla zveřejněna informace o záměru ministra financí ČR M. Kalouska rozšířit tzv. uhlíkovou daň na všechny zdroje znečišťování ovzduší, včetně těch malých. Rozhodně si nemyslím, že by najednou pan ministr propadl zájmu o ochranu životního prostředí. Alespoň dosud jsem u něj podobné tendence nepozoroval. Jde zcela evidentně o další - a zcela určitě nikoli poslední - pokus o přesun dalších prostředků do státního rozpočtu z peněženek běžných občanů, který by ještě více zhoršil jejich životní úroveň.

Místo toho, aby vláda České republiky hledala systémová a motivační řešení pro zajištění potřebného tepla a energie pro občany a jejich domácnosti s minimálním vlivem na čistotu ovzduší a životní prostřední, je „nabízena“ občanům další daň. A to v době, kdy ceny energií a tepla šplhají stále výš. Vliv na růst cen má globální trh s energetickými zdroji i produkty, špatně regulovaný energetický mix, zejména ve vztahu k obnovitelným zdrojům, a v neposlední řadě také neschopnost (v řadě případů i neochota) nabídnout ekologické a k životnímu prostředí vlídné alternativy zdrojů i technologií.

Globální kapitalismus, kterého je Česká republika součástí, neumí a nikdy nebude schopen nabídnout trvalé oživení a rozvoj národního hospodářství, včetně vytvoření dobré energetické politiky a nabídky energetických zdrojů pro vlastní občany. Pokud je hlavním hospodářským a ekonomickým nástrojem jen globální trh a vše se podřizuje tvorbě zisku pro těžební a distribuční společnosti, nelze zajistit pro občany našeho státu nejen trvale udržitelné podmínky k životu, ale bohužel ani zdravé a čisté životní prostředí.

Žádná nová daň nebude za těchto podmínek ani motivačním, ani regulačním nástrojem pro chování občanů k vlastním lokálním topeništím, natož k tomu, co spalují nebo vypouštějí z komínů. Správnou motivaci lze hledat pouze v nabídce alternativ pro ekonomicky a technicky přijatelné řešení zajišťování potřebného tepla, energie a teplé vody pro domácnosti.

Zde se jednoznačně nabízí cesta v garantované podpoře a rozvoji různě velkých (podle potřeb jednotlivých lokalit) centrálních zdrojů tepla, které postupně nahradí lokální topeniště a budou využívat moderní technologie opírající se o obnovitelné zdroje.

Karel ŠIDLO, poslanec PČR za KSČM a zastupitel Plzeňského kraje