Děkuji, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákonem číslo 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, byla od 1. ledna roku 2008 zavedena jedna sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 %, a to bez ohledu na výši daňového základu poplatníka. Tato tzv. rovná daň odstranila dosavadní systém progresivního zdanění, podle něhož se vzrůstajícím příjmem, resp. daňovým základem docházelo k vyššímu zdanění v závislosti na stanovených příjmových pásmech. Byl tak opuštěn dlouhodobý princip progresivního zdanění daně z příjmů fyzických osob, který v českém prostoru platil nepřetržitě od vzniku Československé republiky.

Až do konce roku 1999 bylo v České republice pět daňových pásem, přičemž v nejvyšším z nich byly příjmy přesahující základ daně nad 1 100 000 korun ročně daněny sazbou 40 %. Do konce roku 2007 byla stanovena čtyři daňová pásma, přičemž ze základu daně do 121 200 korun ročně byla sazba daně 12 % ze základu, do 200 118 korun byla sazba 19 %, do základu 331 000 korun ročně byla sazba 25 % a ze základu nad 331 000 korun ročně a více činila sazba daně 32 %.

Jednotná 15procentní sazba daně zavedená od 1. ledna roku 2008 měla být podle původního znění zákona z roku 2007 platná pouze pro rok 2008. Od 1. ledna roku 2009 měla být snížena tato sazba na 12,5 %, ale tento záměr nebyl realizován. Je evidentní, že výsledkem zavedení této jedné sazby daně z příjmů veřejných rozpočtů došlo k výpadku daňových příjmů, a to nejenom pro státní rozpočet, ale také pro rozpočty, které daň z příjmů fyzických osob sdílejí.

Návrh, který v tuto chvíli předkládá skupina sociálně demokratických poslanců, navrhuje návrat k systému progresivního zdanění. Námi předložený návrh u daně z příjmů fyzických osob navrhuje obnovit princip vzestupné progresivní sazby daně podle výše základu daně, a to prostřednictvím zavedení dalšího daňového pásma pro příjmy přesahující 1,2 mil. korun ročně. Příjmy nad tuto hranici budou zdaňovány 30procentní sazbou ze základu daně, přičemž zdanění touto sazbou bude klouzavě progresivní, kdy se vyšší sazba daně bude vztahovat v daném příjmovém pásmu, jedna část daňového základu, která bude přesahovat tuto stanovenou hranici.

Cílem opatření je obnovení vyšší účasti nejvyšších příjmových kategorií daňových poplatníků s průměrným příjmem cca 100 000 korun hrubého měsíčně na výběru daně z příjmů, a tím i trvalý pozitivní dopad tohoto opatření na snižování schodku veřejných rozpočtů. Ve srovnání se systémem daňové progrese, který v naší zemi platil do roku 2007, jde o opatření, které zasahuje skupinu poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy. Chtěl bych připomenout, že průměrný plat v České republice se v současné době pohybuje na úrovni 25 tis. korun hrubého měsíčně a tento návrh zasahuje skupinu poplatníků, jejichž průměrný plat, příjem, se pohybuje na úrovni čtyřnásobku průměrného platu v České republice. Jde tedy ve stručnosti o zavedení druhého pásma u daně z příjmů pro poplatníky, jejichž měsíční hrubý příjem se pohybuje na úrovni čtyřnásobku průměrného platu.

Pokud jde o dopady tohoto návrhu na veřejné rozpočty, jak už jsem zmínil, ten dopad je pozitivní a dá se očekávat trvalé zvýšení příjmů veřejných rozpočtů minimálně o částku 1,5 mld. korun ročně.

Chci také upozornit na fakt, že systém tzv. rovné daně, tedy pouze jedné sazby daně z příjmů fyzických osob, je v rámci zemí, které jsou členy Evropské unie, spíše výjimečný. Více než dvě třetiny členských států Evropské unie uplatňují systém progresivního zdanění. Systém progresivního zdanění uplatňují i jiné vyspělé ekonomiky a země, které se podílejí významným způsobem na hrubém domácím produktu. Mám na mysli Spojené státy, mám na mysli také Kanadu, ale i Japonsko nebo třeba Austrálii. Ve všech těchto vyspělých zemích je u daně z příjmů fyzických osob uplatňován systém progresivní daně. Je také dobré si uvědomit, že v těchto zemích, kde je uplatňován systém progresivní daně, pokud jde o příjmy, tak je velmi často také výraznějším způsobem zdaňován majetek fyzických osob, zejména formou vyšších sazeb daně z nemovitosti.

V této situaci, kdy vlády výrazným způsobem sanují deficity veřejných rozpočtů, kdy reagují na negativní vývoj v oblasti krize eurozóny, v oblasti nutnosti sanovat náklady po minulé fiskální krizi, po hospodářském poklesu, je evidentní, že roste poptávka po tom, aby se jednotlivé sociální vrstvy podílely spravedlivějším způsobem na úhradě těchto nákladů.

Náš návrh směřuje právě k tomuto cíli. Jde o to, aby daňové břemeno bylo rozloženo spravedlivěji. Jde o to, aby veškerá daňová opatření, která jsou přijímána, se nesoustředila pouze na oblast růstu nepřímého zdanění, např. ve formě zvyšování daně z přidané hodnoty. Jde o to, aby se veškerá daňová zátěž trvale nepřenášela pouze na středně příjmové vrstvy, ale část této daňové zátěže byla rozložena také směrem k těm nejvyšším příjmovým skupinám.

Pokud zde hovořím o zdanění pro daňové poplatníky, jejichž příjem se pohybuje nad úrovní čtyřnásobku průměrného platu, tak je dobré si uvědomit, že se jedná o početně malou skupinu daňových poplatníků. Podíl těchto daňových poplatníků se pohybuje někde do 5 % z celkového množství ekonomicky aktivních osob. Ovšem jedná se o skupinu, která vydělala relativně nejvíce na daňových opatřeních, která začala být v naší zemi uplatňována od 1. ledna 2008. Tato skupina vydělala nejvíce na zavedení jedné sazby daně z příjmů. Tato skupina vydělala nejvíce poté, kdy byly zavedeny stropy na odvody zdravotního pojištění, a poté, kdy byly zavedeny také stropy na odvody sociálního pojištění. Tento náš návrh, který předkládáme, také povede k tomu, že bude odstraněna daňová degrese, která se dnes projevuje u těch nejbohatších daňových poplatníků. Bude odstraněn fakt, že v kombinaci jedné sazby daně a stropů na odvody sociálního a zdravotního pojištění od určitého příjmu klesají daňové odvody. Jde o konstrukci, která je založena mj. na superhrubé mzdě.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás požádal o to, aby návrh byl propuštěn do druhého čtení. Já jsem zaznamenal, že i ze strany některých vládních stran se objevují náměty na to, aby se zvýšila daňová progrese. Chci také poukázat na fakt, že v řadě zemí kolem nás v Evropské unii, v zemích, jako je Francie, nebo v zemích, jako je Rakousko, i v současné době probíhá debata o tom, že by se měla zvýšit daňová progrese a že by se nejbohatší lidé měli více podílet na sanaci rozpočtových schodků a na stabilizaci veřejných rozpočtů. Tato daň má nejenom pozitivní fiskální přínos, ale nepochybně může pomoci zmírnit sociální napětí ve společnosti a může posílit pocit sociální soudržnosti a posílit pocit daňové a sociální spravedlnosti. Děkuji.

Více:
Návrh ČSSD na obnovení daňové progrese dostal stopku

##PROFIL 252##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE