Poprvé od roku 1998, kdy začala ekonomická krize, jejich reálné příjmy klesnou. Za stejné peníze si tak pořídíme méně zboží i služeb.

Z velké části jde o důsledek daňové a mzdové politiky Nečasovy vlády. Pokles reálných mezd v letošním roce dále sníží spotřebu domácností a zpomalí ekonomiku. Důsledkem bude mimo jiné nižší výběr daní, na který bude vláda reagovat dalšími škrty. Kalouskova daňová a rozpočtová spirála poklesu a chudoby funguje…

Zvýšení cenové hladiny znamená přímý útok na naše úspory i mzdy. Prudce se totiž občanům zvýší náklady, ale jejich příjmy vzrostou jen maličko (pokud vůbec následují nějaké případné úpravy platů, bývá to v dlouhém časovém odstupu).  Pro občany s běžnými příjmy to může být začátek velkých problémů. Obráni budou dále střadatelé (úrokové výnosy z vkladů jsou blízko nuly) a jen částečně a se zpožděním bude růst cen kompenzován důchodcům.

Zmíněný přírůstek inflace přitom neznamená žádný přínos pro ekonomiku. Je jen jasným signálem, že může následovat další přesun bohatství od chudších k bohatým, protože zvyšování daní z přidané hodnoty (DPH) je nedílnou součástí operace zvané „vládní penzijní reforma.“ Zaplatí ji všichni ve zvýšené DPH a profitovat z ní bude maximálně 15 % obyvatel, občanů s největšími příjmy.