Předně, každý občan ČR má na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky, a to za podmínek, které stanoví zákon. Toto právo je jednoznačně zakotveno v Ústavě ČR, jejíž součástí je Listina základních lidských práv a svobod, která toto právo definuje v článku 31.

Národní socialisté – levice 21. století pokládají za standard zdravotní péče takový postup léčby, který odpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání. Jedině takto definovaný standard zaručuje občanům reálnou jistotu, že v případě onemocnění jim bude poskytnuta adekvátní odborná pomoc na základě zdravotního pojištění, které si každý z nás platí.

Pokud bychom se měli bavit o nadstandardní péči, tak pouze o takové, která nesouvisí s léčebnými postupy, například služby hotelového typu, výběr lékaře atd. Za nadstandard lze považovat pouze léčbu těch, kteří si svým rizikovým jednáním přivodili zhoršení zdravotního stavu, a to například zanedbáním preventivní péče nebo úrazy při extrémních sportech. Dále pak lze akceptovat nadstandard u pacientů, kteří si svůj zhoršený zdravotní stav přivodili porušením zákona, například při autonehodě pod vlivem alkoholu, nebo požadují špičkovou zdravotní péči v zahraničí.

Z našeho programového dokumentu pro zdravotnictví vyplývá, že úhradu výše popsané nadstandardní péče je vhodné řešit povinnou, zákonem předepsanou úhradou. Riziko povinnosti úhrady za takovou péči pak lze výrazně omezit prostřednictvím komerčního zdravotního připojištění. Jako analogie se nabízí například havarijní pojištění, jaké známe u automobilů.

Jako diskriminační aktivitu považujeme snahu ministra Hegera, kterou chce omezit výdaje na zdravotnictví tím, že náklady, které zajistí rok kvalitního života (QALY - Quality Adjusted Life Year; jednotka, která kombinuje délku života s jeho kvalitou), musí být nižší, než je trojnásobek HDP na občana. V podmínkách ČR by tedy ze zdravotního pojištění neměla být hrazena léčba, při níž 1 QALY vychází dráž, než 1 092 900 korun! Tato částka je tedy podle ministerstva zdravotnictví cenou zdraví českého občana a pro některé jedince může být, jak jsme zmínili, diskriminační!

Určení ceny lidského zdraví je samo o sobě velmi neetické. V ČR je systém státem organizovaného pojištění. Jde o systém, do kterého ekonomicky aktivní občané odvádějí část svých příjmů a který je veřejnými prostředky doplňován (např. úhrada za děti a seniory). Aplikace indexu QALY je v případě takto organizovaného pojištění velmi diskutabilní. Index QALY je totiž určen spíše pro systém komerčního pojištění.

V Evropě a ve světě je běžně užívaný nástroj pro ocenění zdraví a kvality života pod označením EQ-5D. Je jen otázkou, proč české zdravotnictví pod vedením ministra Hegera nevyužívá a nestanoví účelné náklady na léčbu dle tohoto nástroje.

Dle programu NS-LEV 21 je ve zdravotnictví zapotřebí definovat především: preventivní péči, zabezpečení zdravotní péče na územním principu, minimální personální (odborné) a technické (materiální) zabezpečení pracovišť v územní síti zdravotních zařízení, přesné podmínky tvorby cen léčiv, především pak generik.

Tím docílíme takového systému zdravotní péče, který bude efektivně organizovaný (zamezí tunelování a korupci), bude na vysoké úrovni, bude poskytován v rámci veřejného zdravotního pojištění a především bude dostupný pro všechny občany naší země bez diskriminace věku, pohlaví a finančního zajištění jedince.

To jsou reálné a měřitelné výsledky, jejichž naplnění chceme naší programem pro zdravotnictví dosáhnout.

prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc., odborný mluvčí NS-LEV 21 pro oblast zdravotnictví