Loni v prosinci se v části tisku objevily zprávy, že na stavbě jsou nezvěstné čtyři miliardy korun. Primátor na dotazy zastupitelů Prahy odpovídal, že o tom nic neví, že výsledky zadaného auditu ještě neviděl. Podivné, ale v ČR ne neobvyklé. Nyní výsledky auditu visí na internetu hlavního města.

Dle usnesení jeho Rady z 1. března 2011 měla původní cena za výstavbu Tunelu Blanka, tj. za stavební část, technologickou část a služby včetně rozpočtové rezervy činit 29 mld. Kč. Celková cena za výstavbu tunelu má dle téhož usnesení dosáhnout 37,9 mld. Kč. Z rozdílu výše uvedených částek, tj. z 8,9 mld. Kč, tvoří vícepráce na stavební část asi 5,03 mld. Kč, valorizace přibližně 3,5 mld. Kč, vícepráce na technologickou část kolem 1,04 mld. Kč a dodatečně vyvolané investice za služby cca 0,53 mld. Kč. Rozpočtová rezerva byla snížena o 1,2 mld. Kč.

Už první audit ukázal pochybení

První zveřejněný audit dokládal žalostnou úroveň řízení výstavby soustavy tunelů Blanka ze strany magistrátu hlavního města Prahy (MHMP). Příprava stavby byla mizerná, takže se projekt v průběhu realizace musel mnohokrát měnit, lhůty se prodlužovaly a náklady se významně zvyšovaly.

Toto základní zjištění prvního auditu potvrzuje i nově zveřejněný právní audit. Řada dodatků k původním smlouvám není dohledatelná, není dokladováno proplacení 3,79 mld. Kč. Rozkrádání peněz daňových poplatníků? Auditor předpokládá, že byly vesměs vynaloženy, ale »jen« nebyly zdokladovány.

Podivná je smlouva se správcem stavby – IDS. Firma nebyla mandátní smlouvou nijak motivována k nezvyšování nákladů a neprodlužování termínů. Dodatkem z 8. 4. 2003 jí byla za špatnou práci zvýšena odměna z 95 na 281 mil. Kč, v roce 2004 pak v důsledku změny sazby daně z přidané hodnoty na 246 mil. Kč a dalšími dodatky na 272 mil. Kč. Nemusela splňovat kvalifikaci. Mohla užívat subdodavatelů. Sotva pak překvapí, že nežádala řádné zdůvodnění zdražování výstavby Blanky a mechanicky je přenášela na hlavní město Prahu.

Podle auditora by se valorizace cen měla počítat jen do roku 2011 (smluvní termín dokončení Blanky), nikoliv až do roku 2016. Valorizace ve výši přibližně 3,5 mld. Kč je tudíž nadhodnocená. V letech 2008 a 2009 byla zřejmě navyšována o chybnou výši DPH - o 20 % namísto 19 %.

Podle Smlouvy o dílo – stavební část - mělo být dílo dokončeno 21. března 2011. Termín pro dokončení díla nebyl smluvně prodloužen, ačkoliv bylo podle Protokolů potřebné provedení víceprací. Při zjištění potřeby realizace víceprací u obdobně velkých projektů se standardně řeší cena těchto víceprací a zda provedení víceprací bude mít vliv na prodloužení termínu pro dokončení díla. Auditorům MHMP sdělil, že většina zpoždění byla zaviněna MHMP, takže penalizace nebyla na místě.

MHMP nepostupovat při stanovování víceprací formou jednacího řízení bez uveřejnění, ač měl. Při analýze Protokolů auditor zjistil, že mezi Protokoly o projednání realizační dokumentace stavby se vyskytují dvojice Protokolů, které jsou svým obsahem totožné (tj. řeší problém týkající se identického stavebního objektu, mají stejnou výši ceny dle zadávací dokumentace staveb, v některých případech jsou i prováděné změny a jejich odůvodnění identické), nicméně se liší výší ceny dle rozpočtové dokumentace staveb a daty podpisů, v některých případech dokonce jenom daty podpisů. Doufá, že byly proplaceny jen jednou…

MHMP vydával souhlas s Protokoly nikoliv předem, ale až následně. Část víceprací schválila jen IDS. Ačkoliv došlo na Blance k rozsáhlému zpoždění, vyskytují se vícenáklady z požadavků HMHP na urychlení výstavby. Auditor také našel řadu vícenákladů z důvodu nevyřešených majetkových poměrů. Stavební zákon přitom jasně říká, že stavební povolení lze vydat, jen pokud jsou majetkové poměry k dotčeným pozemkům vyřešeny. Vícenáklady vznikly i sjednocováním projektové dokumentace, jejíž různé části dělaly různé firmy. Mnoho vícenákladů vzniklo z důvodu neúplného zadávání projektových prací a následné nutnosti jejich rozšiřování a tím i zdražování. MHMP realizaci zdražil zejména rozšířením stavby nového mostu v Troji. Na zdražení se podílely i havárie při výstavbě (nedostatečný geologický průzkum), zpřísňování technických norem i špatné zakreslení inženýrských sítí.

Odpovědnost plně na vedení Prahy

Soustavu tunelů Blanka si vymysleli pražští politici. Rozhodli se jí realizovat za každou cenu. Zneužili díru ve starém zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí v oprávněné obavě, že seriózní analýza by prokázala její dopravní i jinou neopodstatněnost. Připravili pramizerný projekt a pod vedením primátora Pavla Béma prosadili jeho realizaci v rozporu s platnými zákony a dobrými mravy. I za cenu obrovského zadlužení Prahy a dlouhodobého podvázání jejího rozvoje. Systematicky lhali o nákladech. Z více než 10 mld. Kč investic v roce 2012 má Blanka Praze spolknout plných 50 %. Dalších 20 % pak výstavba metra A k Motolské nemocnici, přestože je dopravně neodůvodněná. Že vše ostatní živoří a že se stavba dopravně potřebné trasy metra D odkládá na neurčito, sotva překvapí.

Jan ZEMAN, zastupitel městské části Praha 13 za KSČM