Vše se dnes točí okolo 90 miliard, které by České republika měla poskytnout jako půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. Od vstupu do Evropské unie do konce minulého roku získala Česká republika z rozpočtu EU o 144,8 miliard korun více, než kolik do rozpočtu odvedla. I když evropským zemím dnes půjčíme 90 miliard, pořád budeme z EU získávat více, než kolik odvádíme. Zároveň tím pomůžeme sami sobě. Pokud by se eurozóna rozpadla, znamenalo by to pro Českou republiku hospodářkou katastrofu. Životní úroveň každého českého občana by dramaticky poklesla. NERV dal proto české vládě jasné doporučení, aby podpořila stabilizaci eurozóny.

Mnozí kritizují, že v současné době není jasné, jak konkrétně budou nová pravidla pro jádro EU vypadat. O to více je ale důležité, abychom se aktivně podíleli na jejich tvorbě a ne stáli v koutu. Jen tak budeme moci zajistit, že nová pravidla budou přijatelná i pro Českou republiku. Například Polsko toto pochopilo dávno, a i proto je dnes při vyjednáváních v EU tak úspěšné. S mnohými dnes známými návrhy navíc souhlasíme. Podporuje například větší fiskální disciplínu v EU. Přesně o to se již přes rok snažíme v České republice.

Co by se ale stalo, kdyby se Česká republika k jádru EU jako Velká Británie přeci jen nepřipojila? Musíme si uvědomit, že Česká republika není Velká Británie. Historicky jsme vždy byli součástí nějakého většího celku a je naivní si myslet, že tomu bude v budoucnu jinak. Proto dnes stojíme před otázkou, jestli zůstaneme v hlavním proudu Evropské unie, nebo se otevřeme vlivu jiných zemí. Hlavní roli v této nové hře by mělo Rusko. Bylo by ale pro ekonomickou prosperitu, bezpečnost a svobodu v České republice přínosnější otevřít se Rusku, před kterým naše bezpečnostní služby dlouhodobě varují?

Evropská unie není dokonalá, ale je pořád naší nejlepší alternativou. Proto by se Česká republika měla dále aktivně podílet na jejím utváření.