Je přesvědčen, že náhlá ministerská kontrola a personální rošády mají vést k jedinému cíli, kterým je privatizace tohoto národního podniku. Žádá proto od premiéra Petra Nečase záruky, že tento prosperující národní podnik privatizován nebude. „Nenadálou ministerskou kontrolu, navíc uskutečněnou shodou okolností údajně v době dovolené ředitele Jiřího Bočka, následné spekulace kolem jeho odvolání v žádném případě nevnímám jako krok věcný, ale naopak jako silně negativní signál, neboť tím dochází k významnému poškozování jména společnosti. Přes veškerý respekt k současnému řediteli Jiřímu Bočkovi musím říct, v těchto dnech a v této věci nejde o něj a jeho pozici, ale o Budvar a jeho budoucnost,“ komentoval dění v Budvaru hejtman Zimola.

Hejtman Zimola proto požaduje veřejnou záruku z úst předsedy vlády Petra Nečase, že nepřipustí a nenavrhne privatizaci pivovaru Budvar. Pokud premiér nebude ochoten či schopen záruku dát, bude hejtman bezprostředně iniciovat další kroky. „Osobně budu iniciovat návrh zákona, který této i jakékoli budoucí vládě zakáže Budvar privatizovat. Současně předpokládám, že se pro zákon vyjádří všichni poslanci nejen ČSSD, ale i všichni další minimálně jihočeští poslanci bez ohledu na politickou příslušnost. Pokud tento zákon nebude schválen a vláda se svými záměry dovést Budvar k privatizaci nepřestane, budu z pozice hejtmana iniciovat krajské referendum, které se k této věci vyjádří. Jsem si vědom toho, že jeho výsledek nebude pro vládu závazný, nicméně považuji za nutné, aby vláda věděla, co si občané v kraji myslí. Zároveň jsem přesvědčen, že jim nikdo nemůže upírat právo se k této věci oficiálně, tedy v krajském referendu, vyjádřit,“ upřesnil své požadavky a případný další postup hejtman Jiří Zimola.

Budvar zaměstnává stovky lidí v Jihočeském kraji a další tisíce jsou na něj navázány v dalších dodavatelských odvětvích. Budvar je jedním z nejúspěšnějších českých pivovarů, který trvale zvyšuje své tržby v závislosti na stále se zvyšujícím výstavu piva. V roce 2011 obchodní a hospodářské výsledky vykázaly lepší hodnoty než plánované a v případě obchodních výsledků byly dokonce lepší než v roce 2010. „Budvar je tedy pro Jihočeský kraj a Budějovice, ale vlastně pro celou Českou republiku, jedním z klíčových podniků. Proto jakékoli kroky, které ohrožují jeho budoucnost a přeneseně i budoucnost lidí v něm a pro něj pracující, jsou pro mě zcela nepřijatelné. Udělám proto vše, co ze své pozice mohu, abych podobnému scénáři zabránil,“ dodal Zimola s tím, že nechce, aby město České Budějovice prožilo s Budvarem podobně trpkou zkušenost, jako třeba v 90. letech město Kladno s ocelárnou Poldi.

Přesně 4. ledna 2011 na svém webu publikoval hejtman Jiří Zimola článek s titulkem Právo várečné…. Text je dnes ještě aktuálnější než v době zveřejnění:

Stát tu není proto, aby vařil pivo. Tak svého času okomentoval ministr financí M. Kalousek přípravu privatizace budějovického Budvaru, národního to podniku a jednoho z posledních státních „zlatých vajec“. Na čas se pak nad polemikou, kterou tento výrok rozpoutal, zavřela voda, to když se musela poroučet Topolánkova vláda a Fišerův kabinet se usnesl v privatizačních krocích nepokračovat. Nečasova vláda ale hodlá Budvar prodat a definitivně se tak zbavit státního „práva várečného“.
?
S tím nemohu ani na okamžik souhlasit. Nejen jako jihočeský hejtman, který pozorně sleduje život druhého největšího zaměstnavatele v kraji, ale i jako člen dozorčí rady Budvaru, podrobně seznámený s hospodářskými výsledky tohoto pivovaru. Naopak si myslím, že stát by se neměl zbavovat prosperující firmy, která mu každoročně přináší zajímavé zisky. Stát by neměl prodávat ve zlatavý mok proměněný jihočeský patriotismus zaměstnanců i vedení podniku a riskovat v lepším případě „jen“ zhoršení kvality piva, v tom horším třeba i likvidaci pivovaru. Že nepřeháním, dokazují zkušenosti z jiných významných českých pivovarů, které dnes po privatizaci vyrábějí piva pod svou značkou v zemích bývalé východní Evropy, bohužel na úkor kvality piva. Zasvěcení vědí, o jakých pivech jakých pivovarů hovořím. Zvykli jsme si bez mrknutí oka přijímat fakt, že stát nemá podnikat, protože od toho tu, údajně, není. Zvykli jsme si totéž tvrdit o krajích nebo městech. Ale proč by tomu tak nemělo být? Je-li dobré vedení, lhostejno zda na ministerstvu, kraji nebo obci, a nepokřivuje-li se volná soutěž nedovolenou veřejnou podporou, může být úspěšným podnikatelem i územní samospráva nebo dokonce stát.

To je příklad mnohých měst a to je i příklad Budvaru. Oprostíme-li se proto od vnucovaných klišé, zůstane nám jen holá nepříjemná pravda: Budvar je opravdu zlaté vejce, které má přinést užitek jen někomu. Stát tu přece není proto, aby přinášel užitek!