„Za lidi férově hrát, bránit svůj národ, svůj stát.“ Refrén hymny SPD si zapamatuje každý hned po prvním poslechu. SPD představilo při oficiálním startu kampaně na Letenské pláni píseň, která bude jejich předvolební období provázet. „Ať naše země může zrát, českou vlajku nedat za jinou,“ zaznívá mimo jiné v písni.

„Žádné Kde domov můj! to není, ale také nejde o státní, královský, císařský nebo eurounijní symbol. Objednala si ji politická strana a až ji bude zpívat česko-japonský předseda SPD, třeba někoho napadne, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nejsme zas tak velcí šovinisti, jak se o nás tvrdí,“ říká politolog Zdeněk Zbořil.

„Evropská Óda na radost má výhodu, že jejímu německy zpívanému textu většina Evropy nerozumí, a tak nám stačí, že jej napsal Friedrich Schiller a hudbu složil Ludwig van Beethoven. Jak by řekl Jiří Suchý, hlavně, že je to „óda na náš mlýn“. Předpokládám, že vlastenectví bude v nastávající volební kampani hrát důležitější roli než opékání buřtů a že pochvala Daniela Hermana od Sudetoněmeckých zemských družin se dostane s ‚hymnou‘ SPD do konfliktu. Doufejme, že z toho nakonec bude spíše ta Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka,“ dodal.

Neobávejme se, na ostřejší slova dojde

Mnoho lidí píseň nerozdýchalo. „Existuje něco jako zločin na hudbě?“ ozvalo se a sociální sítě zaplavily postřehy z novinářského prostředí. Investigativní žurnalista Seznam Zpráv Vojtěch Blažek naznačil, kdo mohl být tvůrcem. „Hudba: Koten. Text: Rozner,“ zhodnotil s odkazem na poslance SPD Radka Kotena a jeho kolegu Miloslava Roznera, který proslul svým „vybrušováním“ jako žhavý kandidát pro oblast kultury. Další se zamýšleli nad složitostí tvůrčího procesu tvorby skladby.