„Dovolil bych si ve své odpovědi na vaše otázky začít na Dálném východu, kde byly v sobotu zahájeny v Chang-čou Asijské hry 2022. Uvedené vročení je správné, protože jde o jakousi retro asijskou olympiádu, která se na podzim loňského roku nekonala kvůli v Číně vyhlášeným covidovým omezením,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „23. září roku 2023 k jejich zahájení ale opravdu došlo a desetimilionové město, modernizované a přestavěné na město mrakodrapů a sportovišť, přivítalo reprezentanty 45 zemí, o kterých můžeme říct, že jsou asijské a eurasijské. Byli pozváni i sportovci z Ruské federace a Běloruska a ani někteří zarputilí čeští propagandisté, využívající v posledních dnech čehokoliv ke své nenávistné kritice všeho, co je čínské provenience, si toho zatím nevšimli,“ dodal. 

Připomenul i start. „Už víme, že se akce zahajovala slávou v hotelu Západní jezero, což má trochu symbolický význam, a že tak učinil prezident Si Ťin-pching s předsedou Asijské olympijské rady/výboru Radžahem Randlhirem Singhem. Pro nás, kteří občas přemýšlíme o tom, co to je koncepce a politicko-ideologické heslo Hedvábná cesta a Jižní pás, je zajímavá přece jen víc než pro ty, kteří nás informují o blížící se krizi ekonomiky ČLR. Anebo kdekoho straší velikostí čínské armády v Tichomoří. Proto se ptáme, zda nejde o rozšiřování integrace zemí v oblastech, ke kterým mají potomci evropských koloniálních dobyvatel stále ještě posesivní vztah,“ komentoval.

„V předvečer zahájení her se konala slavnostní recepce, kde děkovali všichni všem, a dokonce se vzpomnělo, že první podobné Asijské hry se sice konaly už v roce 1913 v Manile, později v roce 1949 v hlavním městě nezávislé Indie, ale nikdy jejich význam nebyl tak nezakrytě politicky prezentován jako letos. Dokonce i setkání obou vysokých činitelů se konalo v hotelu Západní jezero s ohledem na symboliku hledání nového jména indickou vládou v ještě dnešní Indii,“ dodal.

Zbořil: O tom, co se v Číně stalo…

Přidává i další slova: „Nevím, zda se dostalo patřičné popularity také tak trochu retro pobytu evropské komisařky Věry Jourové v nedávných dnech v ČLR. Její cesta tam a zpět byla jistě namáhavá, ačkoliv pobyt a jednání s čínskou reprezentací ochotnou dnes jednat a představiteli EU se dá počítat spíše na hodiny než dny. O tom, co se to v Číně během její návštěvy stalo, existuje jen několik videokoláží, ze kterých je zřejmé, že paní komisařka ‚byla držena na distanc‘. Ale to jistě nebylo její vinou, spíše to odpovídalo vážnosti, kterou projevují vysocí čínští politici k výhrůžkám a pomluvám vůči ČLR, které produkuje ke své škodě evropské politické prostředí. A které někde má, třeba i v ČR, podobu adolescentní nevycválanosti.“