Pane docente, při nedávné debatě politolog Jiří Pehe pronesl varovná slova v souvislosti s oním důležitým projevem maďarského premiéra Viktora Orbána. Pehe hovořil o ohrožení demokracie, nebo dokonce o nakročení k diktatuře. Co se na toto dá říct?

Já si myslím, že je docela důležité zvážit následující: Jak vlastně definujeme demokracii. A já si myslím, že definice demokracie se samozřejmě dá na základě nějaké politologické teorie nebo idealistické vize definovat, ale pro mě se zdá vlastně použitelná jen pragmatická metoda, to znamená, jak se tato společnost stará o svůj vlastní, pokud možno harmonický vývoj, a jaké způsoby samosprávy vlastně používá.

Projev Viktora Orbána ZDE

A potom bych se ptal, a to je asi to nejdůležitější, jaký je tento způsob hledání cesty optimální pro společnost, jaký je ve srovnání s jinými alternativními modely. To znamená s těmi, které současně existují. Řekněme, ta ruská řízná demokracie, jak ji vymezit a co funguje lépe. Teprve potom můžeme hovořit o nějakých morálních kategoriích, o nějakých morálních posouzeních. Tak bych řekl, že je třeba počkat, jak se bude situace vyvíjet nejenom v Maďarsku, ale i v jiných zemích, když mluvíme o tom, že jde o nakročení k něčemu.

Dají se i ty další varovné komentáře připsat i tomu, že v projevu Viktor Orbán zmínil jistou inspiraci v zemích jako Singapur, Turecko, Čína nebo Rusko?

Ano, na to se možná mohou ti, kteří to chtějí kritizovat, odvolávat. Zároveň bych se ptal, i u vědomí toho, co jsem řekl v té první odpovědi, čím se vlastně legitimizují kritici Orbána v západní Evropě, protože o něm lze říci, a to jsou těžko popíratelná empirická fakta, že vlastně už dlouhodobě, minimálně přes dvě legislativní periody, má jasnou podporu celé společnosti.

Zároveň se mu daří, a to je, myslím, to nejdůležitější v současné době, oslabit primát ekonomiky, respektive finančního průmyslu nad politikou. Protože ještě chceme hovořit o demokracii, tak tam jistě jde o to, aby měla politika primát v rozhodování, nikoliv jeden subsektor, jedna část společnosti jakkoliv důležitá, aby dominovala. To znamená, politická moc musí být vždy důležitější než ta ekonomická moc. A o to se on aspoň snaží, aby se to, co se dostalo do nerovnováhy v souvislosti s finanční krizí po celém světě, vrátilo nějak zpátky.