„V nadcházejícím předvolebním období nás nečeká jen soupeření osobností a jejich myšlenek, ale i PR agentur, výzkumníků volebních preferencí a těch, kteří budou ochotni nebo moci do své kampaně vložit své nebo jim poskytnuté finanční prostředky,“ předesílá Zdeněk Zbořil k tématu průzkumy veřejného mínění. Jeden z posledních říká, že postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu část voličů sebral, naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČT Jiřího Drahoše. K upozornění, že nepůjde jen o klání mezi kandidáty, Zbořil doplňuje: „Už dnes je to vidět v podivuhodně rozdílných výsledcích preferencí politických stran podle Medianu a CVVM. Proč by tomu mělo být jinak s preferencemi kandidátů na prezidenta? Bez ohledu na špatnou pověst všech možných podobných výzkumníků a při sledování masivní antibabišovské a protizemanovské kampaně lze předpokládat, že se to musí v zájmu voličů o volby a v jejich rozhodování volit toho nebo onoho nějak projevit.“

„Navíc přímá volba prezidenta je takovou zvláštní hrou na buď, anebo, ve které nerozhodují vzdělání, intelekt, moudrost konání, ale spíše dobrá nebo špatná pověst. A ta se u nás doma rodí většinou z pomluv a hanobení než z vážnosti k nějaké osobnosti nebo instituci, kterou reprezentuje. Ti, kteří dnes mluví o tandemu Babiš – Zeman (např. pánové Sobotka a Kalousek), by si někdy měli přečíst, jak fejetonisté ‚babišových‘ Lidových novinách píší o prezidentovi ČR. Slova o ‚opilém debilovi na Hradě‘ patří ke ‚střednímu proudu‘, ale můžeme se tam dočíst sprostoty ještě větší.“

A co si politolog myslí o dopadech vládní krize na popularitu prezidenta? „Domnívám se, že panu Zemanovi uškodilo jeho taktizování okolo útočného Bohuslava Sobotky a jeho tvrzení, že prezident ‚porušuje ústavu‘. Protože se Ústava ČR dlouhodobě vykládá účelově, muselo se to někde projevit. Ale bez ohledu na chování a jednání pana prezidenta mi ty útoky proti němu připomínají zlatá léta komunistické propagandy let padesátých a doby normalizační.“