„V každém případě ‚emoce začaly hrát prim‘, jak napsal slovenský politický a bezpečností analytik Milan Žitný pro Lidové noviny (Když emoce hrají prim, LN 3/3  2018, s.19-20),“ komentuje situaci po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka doktor Zdeněk Zbořil, kterého překvapilo, že reakce ze zahraničí byly rychlejší než ze Slovenska. „Dokonce i mezinárodně certifikovaní novináři věděli, co se stalo dřív, než ředitel policie Tibor Gašpar vydal první prohlášení. Jeho původní verze o kalabrijské mafii brzy vzala za své a velmi skromně se začalo upozorňovat na další stopu vedoucí k Nejvyššímu soudu SR. Mezitím byl za politika ‚s krvavými rukama‘ prohlášen Robert Fico a zřejmě došlo k hlubokému rozporu mezi stanoviskem předsedy vlády a slovenským prezidentem. Kdo měl o celé věci lepší informace, sice ještě nevíme, ale čas letí a každý den se budeme dovídat něco nového, a asi i jiného,“ dodal.

V každém případě se podle Zbořila „po citové stránce“ jedná o úspěch opozice, která se zmocnila tématu, „ačkoli nejen na Slovensku, ale i v ČR máme velmi podobné zkušenosti už z hlubokých devadesátých let minulého století“. „Tedy ještě z doby, kdy nás nementorovala Magda Vášáryová. Pan prezident Zeman má své neblahé zkušenosti s bulvárem a podobně bychom mohli citovat i jiné případy mediálních štvanic, které stály lidské životy. Nicméně zabití nebo vražda mladého člověka je tragédií a už z chování politických upírů můžeme usuzovat, kdo si ji ve skutečnosti přál,“ doplňuje politolog.

Ve společném prohlášení čeští novináři napsali: „Útoky na novináře a jejich slovní napadání kvůli jejich práci jsou útoky proti svobodě slova.“ Advokát a mediální expert Aleš Rozehnal oproti tomu tvrdí, že čeští novináři nejsou zvyklí přijímat kritiku své práce a debatovat o ní. „Americký spisovatel a novinář Mark Twain už někdy okolo roku 1904 napsal, že v pevnosti svobodného žurnalismu ve Spojených státech ‚máme mnoho zákonů na ochranu tisku, ale málo na obranu před tiskem‘. Novináři nejsou přece nedotknutelní, ale někdy bohorovnost těch, kteří rezignovali na svou profesi a domnívají se, že jsou zpovědníky, žalobci, soudci a nejvyšší autoritou, dávající rozhřešení, přímo volá po kritice. A nezapomínejme ani na to, že novináři pracují také za mzdu a naturální plnění smluv,“ uvedl politolog. 

Generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup ve svém pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa zaútočil na veřejnoprávní Českou televizi. Tepal údajné nepravosti v hospodaření této instituce. Jenže dopustil se řady mírně řečeno nepřesností, a jak uvedla mluvčí České televize, ani před vysíláním pořadu ČT o vyjádření ke svým podezřením nepožádal. Podle Lidových novin bude mít středeční vydání pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa na TV Barrandov zaměřeného na fungování České televize dohru. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přijala podnět, podle kterého Soukup ve svém pořadu manipuloval fakty. „Vystoupení pana Soukupa s jeho kritikou ČT jsem viděl, ale nemám tolik informací, abych se mohl domnívat, že měl pravdu, anebo že se dopustil nepřesností. Ale to, co říkal kdyby jen zčásti odpovídalo realitě by bylo alarmující. Zřejmě to bude mít dohru v souboji žalobců a obhájců, ale možná to pomůže kriticky posuzovat názory nejméně dvou stran a nezapomínat při tom ani na platící diváky ČT,“ komentuje Zbořil.

Přál bych jim, aby válku se Stalinem vyhráli…

Sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů povede Zdeněk Ondráček, jehož nominace budila spory. Části poslanců vadilo jeho působení za socialismu, kdy jako člen školního Pohotovostního pluku zasahoval proti protirežimním demonstracím. „Poslaneckou sněmovnu a část veřejnosti vzrušuje zvolení pana Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS. Nevzrušuje ji nejen to, že byl zvolen poslancem a že je členem KSČM, ale také to, že po roce 1990 dvacet sedm let pracoval u policie a na vnitru, že má prověrku na přísně tajné a že je podobně jako mnozí jiní poslanci obložen akademickými tituly před jménem a za jménem. Zdá se, že miniaturní politické strany, které jakž takž pronikly do PS nemají jiný politický program než bojovat proti komunismu, a tak trochu zapomínat na svou vlastní minulost. Přál bych jim, aby konečně tu svou válku s J. V. Stalinem a Klementem Gottwaldem už vyhrály a zajímaly se raději  o něco, co občany ČR trápí více,“ reagoval Zbořil. „A hlavně, aby si v Poslanecké sněmovně udělaly větší pořádek a řekly nám, kdo může nebo nemůže vykonávat nějakou funkci a kdy neplatí, že jeho volba má větší právní sílu než názory paní Němcové nebo pana Stanjury,“ dodal.

Proti zvolení poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) budou dnes večer protestovat lidé v 11 městech po celé České republice. Chtějí mimo jiné podepisovat petice za novou volbu předsedy komise. Archy s podpisy organizátoři ve středu předají sněmovnímu petičnímu výboru. ČTK to dnes za organizátory sdělila Lucie Kohoutová. „Škoda, že se nesepisovaly petice, když paní doktorka Rujbrová vedla petiční výbor PS PČR. Mohlo už tehdy být jasno, co se k čemu hodí nebo nehodí. Když se nehledělo na statisíce podpisů proti rozdělení Československa, nechci být prorokem, ale tentokrát se trochu přehlédnou podpisy pod akcí paní Kohoutové. Navíc, když upíráme dokonce jen právo  na diskuse o přímé demokracii, nejsem si jistý, zda není problém s panem doktorem Ondráčkem tak trochu  mimo mainstream české politiky,“ říká Zbořil.

Už ve Sněmovně došlo k ostré názorové výměně. „Vy jste snad za toho minulého režimu nikdo nepracovali?“ ptal se poslanec Pavel Kováčik. „Odborník-mlátička má funkci a Andrej Babiš a jeho vláda může v klidu makat. Pro mě je to neuvěřitelné,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Obojí je až příliš hlasité a trapné. Někdo si bude myslit, že smutná je i přítomnost pana Stanjury v PS stejně jako nepřítomnost jeho ‚demokratických kolegů‘ při hlasování. Zejména, když jde o takovou událost, kterou za závažnou považují. Navíc to vzpomínání na minulost bylo neméně smutné, protože ve skutečnosti šlo o ‚vzpomínky na budoucnost‘,“ uvedl politolog.

Minulý režim hájil v debatě poslanec za ANO Jiří Bláha. „Nebál jsem se mluvit, nebál jsem se říkat své názory. A když končila komunistická doba, tak mi bylo 29, měl jsem kapelu, byl jsem takzvaná mánička a měl jsem i v těch textech, které jsme skládali, věci, které se věnovaly třeba náboženství. Nikdo mi je nezakazoval. Na vesnicích se ti lidé k sobě chovali otevřeně, nic jsme si před sebou nezatajovali, což se nedá říct o dnešní době,“ prohlásil. „Tato slova jsou jen důkazem toho, jak se v PS vedou debaty. Autopsie a její reflexe jsou vydávány za obecné a 199 zbývajících poslanců by mohlo tvrdit cokoli jiného. Když máme tolik badatelských kvasi vědeckých institucí založených a draze placených, aby bádaly o dějinách nové i staré doby, snad by bylo dobré, kdyby se diskuse i v PS dostaly na nějakou vyšší úroveň a řečníci řečnili o něčem, čemu více rozumějí,“ reagoval Zbořil.