„Myslím si, že statisícovým demonstracím v Londýně bychom měli věnovat větší pozornost než emocionálnímu rozrušení paní ministryně Černochové, která chtěla vystupovat z OSN nebo tuto organizaci dokonce rušit. Na ministryni české vlády to je velmi radikální zaujetí, ale konec konců, v Praze se netvoří dějiny,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil.

„Opakující se demonstrace v Londýně jsou něčím jiným. Jsou, alespoň podle reportáží BBC, téměř nenásilné, ale mohutné a odehrávají se v zemi, kde je ministerský předseda Rishi Sunak považován za politika ‚s indickými kořeny‘. Zda to je důležité, nevím, spíš bych řekl nikoliv, a že se ani u nás, kde je snad ještě znám Petr Chelčický a jeho teze ‚nenásilného odpírání zlému‘, stejně jako podobný postoj Lva Nikolajeviče Tolstého z přelomu 19. a 20. století, se touto věcí příliš nezajímáme. Ale premiér Sunak je první předseda vlády Velké Británie, který si může pamatovat politiku svého předchůdce Winstona Churchilla a jeho vztah k indickému stoupenci politiky nenásilí Mahátma Ghándímu. Chelčický reagoval na husitské bouře, Tolstoj napsal Sevastopolské povídky a Ghándí chtěl osvobodit Indii ze svazku s britským impériem. Předpokládám, že vzpomenuté ‚indické kořeny‘ a funkce premiéra mohou hrát nelehkou roli i v konfliktu Státu Izrael a Palestiny, který před sto lety pomáhali založit, mj. i jako místo budoucích konfliktů, jeho předchůdci,“ uvedl.

„Současný stav má své vojensko-politické rozměry, ale zdá se, že díky evropskému promigračnímu entusiasmu, povede k neméně radikálnímu stavu politiky i v dalších zemích. Nejenom ve Velké Británii a v evropských zemích, ale i tam, kde nová centra konfliktů se mohou teprve objevit,“ poznamenal.