Vláda čelila ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně vyslovování nedůvěry a odolala mu. PL.cz se zeptaly politologa Jana Kubáčka, zda čekal podobný vývoj. „Nechtěl bych, aby to vypadalo jako klišé, že jsem to čekal, ale důkazem je můj rozhovor pro Parlamentní listy týden, deset dní zpátky. O tomto scénáři jsme se bavili. Opravdu nebyl překvapující,“ konstatoval.

„Pro komunistického reprezentanta těsně před volbami nebylo akceptovatelné si stoupnout na stejné pódium vedle občanských demokratů, Pirátů a povalit vládu. Češi obecně neoceňují politické subjekty, které shodí vládu. O tom ví své Jiří Paroubek. A čtyři měsíce před volbami, kdy je spousta věcí nedořešených, to má až absurdní rozměr. Opravdu to nic nemění. Navíc v situaci, kdy ještě, a to mě velmi překvapilo, opoziční strany totálně podcenily argumentační a umělecký dojem,“ ohodnotil politolog.

U některých mi přišlo, že nudí sami sebe

„Namísto toho, aby pojali podobný typ projevu, jako měl Andrej Babiš, to znamená jasně shrnuli důvody svých výhrad a přenesli to třeba i do nějakých nových úhlů pohledu, tak otloukali staré známé už tolikrát vzpomenuté argumenty a výtky. Mnozí to ještě prezentovali tak znuděně, že mi přišlo, že nudí sami sebe. Nemělo to vpodstatě ani symbolický rozměr. Nějakého symbolické vyslovení ne vládě Andreje Babiše,“ vypozoroval.

„Z mého pohledu to byl den blamáže, který ve výsledku využil Andrej Babiš, který vykopl aktivizujícím projevem, který byl cílený nejen na jeho pevné voliče, ale i latentně váhavé, aby podporovali hnutí ANO. Ten, který mohl jenom shrnout základní důvody, vymezit se emočně, to znamená Andrej Babiš, si připravil dobrý projev. A ti, kteří tuto akci dlouhodobě plánovali, počítali s ní, věděli do čeho jdou, to znamená opoziční strany, předvedly nic moc výkon, který si myslím, neocení ani jejich voliči. Chybělo tam něco nového, spojeného s nějakým pozitivním programem, co by chtěli oni měnit, jaké by bylo jejich zadání pro vládu, čím by jejich vláda byla jiná. Umělecký výkon fakt velmi kulhal a u mnohých jsem měl pocit, že nudí sami sebe. Největším překvapením tedy bylo, jak mnozí tuto příležitost podcenili,“ okomentoval. 

Chtěla ovšem vůbec opozice, aby její akce měla úspěch, tedy aby byla vládě vyslovena nedůvěra? Politolog Mlejnek uvedl, že nedůvěra vládě by nahrála prezidentovi, a že to si opozice nemůže přát... Neprojevil se tedy tento fakt na jejich nemastných, neslaných výkonech ve Sněmovně? „Nepochopím v situaci, když se o tom baví, plánují a vykřikují tuto variantu tři čtvrtě roku, že si tyto kroky nedomysleli. Pokud, tak to mělo opodstatnění někdy po krajských volbách, kdy tomu ještě atmosféra byla nakloněná. Ale v situaci, kdy by také opoziční strany musely přijít okamžitě s návrhem řešení. Ideálně i s personálním. Mohly v tuto chvíli touto iniciativou – protože prezident by jim prostor nedal – vytvořit stínovou vládu. Od té doby mohly legitimizovat nějaké své opoziční vládnutí a mohly mít v čele kandidáty na ministry  a klidně i nechat otevřené to, že se dohadují o tom, kdo bude premiérem.  A nechat komunikovat oba kandidáty,“ uvedl Jan Kubáček.

„Celou řadu strategií ke koronaviru, k ekonomice, ke zdravotnu a sociálnu, k tomu jak dostat děti do škol, toto všechno už mohli komentovat z pozice stínové vlády. Tuto příležitost od loňského podzimu měli. Za tu dobu by se vyprofilovali, řada voličů by to ocenila. Ale těsně před prázdninami, kdy by byl výsledek jediný, že by posílili prezidenta Miloše Zemana...“ podivil se.

„Navíc tento argument byl úplně úsměvný, když oni říkali ve chvíli, kdy byli dotazováni na plán B, že je to v rukou prezidenta republiky. No tak když si vezmete, že jinak na prezidentovi nenechají nit suchou, a teď se jim hodí jako ten, kdo vlastně rozhodl za všechny. Že tam Andreje Babiše nechá do konce světa. To je z mého pohledu naprosté selhání té argumentace i politické strategie a totální nepřipravenosti. A hlavně submisivity,“ domníval se politolog.