Do ležících se snadno kope. Kdyby se takové volby odehrály ve východní Evropě, neziskovky už chystají exilovou vládu, komentuje Bidenovu výhru Oskar Krejčí

09.11.2020 18:12 | Zprávy

ROZHOVOR „Boj s globálními problémy vyžaduje globální spolupráci bez ideologických předsudků.“ Politolog profesor Oskar Krejčí analyzuje výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech amerických. Připomíná, že Trump vypověděl smlouvu o kontrole íránského jaderného programu. „Jestli se nový prezident pokusí dohodu obnovit, bude to znamenat nejen nový vztah k Teheránu, ale i k dalším zemím, které jsou na dané smlouvě podepsány – tedy Rusko a Čína, ale i země Evropské unie.“ Profesor konstatuje, že média jsou zaangažovanými politickými institucemi, jen v Americe pěstují politický aktivismus za vlastní peníze. „To, že v době voleb některá americká média cenzurovala Trumpova vystoupení, svědčí o tom, že někteří redaktoři nabrali odvahu v okamžiku, kdy ucítili, že prezident ztrácí sílu. Inu, do ležících se snadno kope. Nejen ve Spojených státech.“

Do ležících se snadno kope. Kdyby se takové volby odehrály ve východní Evropě, neziskovky už chystají exilovou vládu, komentuje Bidenovu výhru Oskar Krejčí
Foto: Jiří Skupien
Popisek: Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc

Když jste hovořil na téma americké volby pro Argument, zmiňoval jste, že Joe Biden bude více předvídatelný než Donald Trump. Pravděpodobně naváže na Obamovu agendu a zájmy Ameriky bude prosazovat přes mezinárodní organizace. Jaká je zvolení Joe Bidena zpráva pro svět? Jakou hlavní změnu v zahraniční politice Ameriky očekáváte?

Orientace na mezinárodní organizace především znamená ústup od unilateralismu, tedy od snahy řešit vše vlastní silou ke svému sobeckému prospěchu. A činit tak dokonce i na úkor vlastních spojenců. Dá se předpokládat, že spolu s Joem Bidenem vstoupí do Bílého domu úsilí získat pro USA vůdčí postavení v mezinárodních organizacích, a to i těch, z nichž Spojené státy za Donalda Trumpa odešly nebo odchodem hrozily. Pak by měla navázat snaha využívat tyto instituce k naplnění strategie Washingtonu.

Pokud jde o samotný obsah zahraniční politiky, dá se říci, že základní změna v její orientaci po studené válce nezačala za vlády Trumpa, ale v druhém volebním období Baracka Obamy. Tím obratem myslím obnovené přesvědčení, že základním protivníkem Spojených států nejsou nevládní organizace typu teroristických skupin, ale státy. Především Rusko, Čína a Severní Korea plus několik dalších. Už za Obamy začal přesun těžiště amerických ozbrojených sil z Atlantiku do Pacifiku.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Kde berete tu jistotu, že Krym zůstane Ukrajině?

A co se týká Ruska, podle mě se jeho imperialistická politika nikdy nezměnila jen jsme se nechali uchlácholit mírem, který tu byl a teď nastává naopak zas panika. Na druhou stranu, myslíte, že by na nás Rusko přímo zaútočilo, když jsme v NATO? Nebo nevěříte v ochranu NATO?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jako covidová opatření, bude to ošklivé. Erik Best k boji mezi EU a Trumpem

14:20 Jako covidová opatření, bude to ošklivé. Erik Best k boji mezi EU a Trumpem

Situace mezi USA a Evropou se může vyostřit a na obyvatelstvo mohou dopadnout srovnatelně silná omez…