Donald J. Trump se musel zbavit poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna, který konzultoval s Rusy politiku sankcí, kterýžto detail, tedy ty sankce, zapřel. Je legitimní, že „šel“, když lhal? Co je zásadní, jeho hovory s Rusy někdo nahrál a předal novinářům, přičemž úředníci Bílého domu, kteří DJT nepřijali za svého, rádi dávají médiím informace. DJT dokonce zvažuje, že přepisy hovorů se státníky apod. nebudou personálu k dispozici. Že tisk DJT vždy rád vykoupe, je jasné. Může prezident vlastně v takovém ovzduší pracovat? Každý zádrhel, každá nešikovnost se dostane ven? Jsou „únikáři“, opozice a novináři schopni DJT zcela uvláčet, případně dostat z úřadu? Barack Obama se nechal v sobě blízké organizaci slyšet, že „práce teprve začíná“. A je zde třeba Soros…

Zvláštní je, že z přepisů rozhovorů Mika Flynna s ruským velvyslancem vůbec nevyplývá, že by diskutoval o případném zrušení sankcí, jak říkáte. Obsahem hovorů, přinejmenším podle Wall Street Journal, byly „obecně se zlepšující vztahy mezi oběma státy za vlády pana Trumpa“. Podle mého jsou telefonáty, které FBI nahrávala, možná v rozporu se zákonem, jen zástěrkou – posloužily jako „mávátko“ pro americká média, která dál „jedou“ proti Trumpovi, k pokračování oblíbené a hlavně už nazkoušené protiruské hysterie. Zdá se mi mnohem důležitější, že Flynn kdysi osobně z pozice šéfa tajné služby americké armády „prozradil“ vazby USA na Daeš ještě z roku 2012, a dodnes patřil k velkým kritikům amerických tajných služeb, které se podle něj nechaly zpolitizovat a namísto skutečné situace přinášely „obrázky“, které po nich Bílý dům chtěl. Jinými slovy, Flynn chtěl prosadit reformu tajných služeb – a místo toho dostal preventivní ránu pěstí. Fakt, že tento „deep state“ dokázal dotlačit Trumpa až k tomu, aby se zbavil věrného, ale očividně nebezpečného poradce, pak jen ukazuje na jeho sílu. A nejen na to, vlastně naznačuje, že je s to zlikvidovat každého, kdo mu nebude po chuti. 

Pro Trumpa je to možná velké vystřízlivění; pro všechny, kdo věřili, že Trump cosi změní, je to pak rovnou násilné probuzení z naivního snu do nechutné kocoviny. A sám fakt, že se Trump po necelém měsíci ve funkci zbavil jednoho ze svých nejbližších a možná i nejracionálnějších spolupracovníků, naznačuje, jak bude postupovat do budoucna, aby se udržel u moci. Flynn nebyl žádný rusofil, a coby ostřílený generál neměl ani příliš „čisté ruce“, ale chápal situaci. Snažil se k ní přistupovat rozumně – třetí světová, nebo ne? Pokud právě takový muž musel padnout už nyní, tak co bude asi dál? A jak asi budou Trumpa vnímat v Rusku, v Číně nebo třeba v takovém Íránu? Střílí od boku, mění názory jako ponožky, tu hrozí a druhý den zase uklidňuje a slibuje modré z nebe. Nabízí se nám tu najednou pohled na chlapíka, který bez ohledu na velkohubé řeči jede zase – ať už pod větším či menším tlakem – jen v obamovských kolejích. A pokud sebou nechá takhle vláčet, tak samozřejmě v úřadu vydrží. Takže vlastně nuda.