Pokud by se nyní konaly sněmovní volby, do Poslanecké sněmovny by se dle citovaného průzkumu dostalo šest stran. Zvítězilo by hnutí ANO s 22,9 procenta před druhou ČSSD, která by získala 19,7 procenta. Na třetím místě by skončili komunisté se 14,2 procenta. Čtvrtá TOP 09 by si ve srovnání s červnovými daty polepšila o sedm desetin na 12,1 procenta. Do sněmovních lavic by také usedli zástupci lidovců s 6,5 procenta a ODS s 5,2 procenta. Úsvit by s 4,7 procenta neuspěl.

Celý průzkum ZDE.

Průzkum tak potvrdil pokračující mírný pokles podpory voličů u hnutí ANO, které oproti minulému měsíci ztrácí dvě desetiny procentního bodu. Přitom v květnovém šetření společnosti SANEP hnutí ANO získalo podporu 25 procent voličů.

Změnila se rétorika a tváře, politikaření zůstalo

„Bezesporu je to dáno tím, že je čas mezivolební, který není spojený s žádnou aktivizací, mobilizační kampaní. Tím pádem zájem trochu klesá. Také je to ale spojeno s tím, že zatím nepřichází konkrétní viditelné výsledky, které byly slibovány zejména těm protestním voličům, ať už se jedná o změnu politické kultury, okamžité výsledky v podobě změny hospodaření státu či rychlejší a profesionálnější způsob přijímání zákonů,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček v reakci na informaci o poklesu preferencí hnutí ANO.

„Ukazuje se, že se změnila rétorika, tváře politiků, ale zdlouhavost a politikaření zůstaly. To někteří voliči vidí nelibě a je vidět, že přibývá čím dál více těch, kteří se začínají tázat, zda je jejich důvěra opodstatněná a zda přináší konkrétní plody,“ doplnil Kubáček.

Naopak politolog Rudolf Kučera vyjádřil pochybnost nad poklesem voličské přízně u hnutí ANO. „Ze všech možných zdrojů vím, že do hnutí ANO se hlásí tisíce lidí. Proto se mi nezdá, že by ztrácelo přízeň,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kučera.

Také u ČSSD agentura SANEP zaznamenala pokles. Získala by 19, 7 procenta hlasů v hypotetických červencových volbách do Poslanecké sněmovny, čímž by si pohoršila o osm desetin procenta ve srovnání s červnovými daty téže agentury.

ČSSD stranou bafuňářů

Podle Kubáčka v případě poklesu preferencí u ČSSD hraje roli zřetelná dualita názorů uvnitř strany. „Jednotliví vysocí představitelé sociální demokracie se vzájemně atakují v podobě stále doznívající debaty o více funkcích a jejich součinnosti. Pro mnoho voličů, kteří vnímají politiku nárazově, se tak stala sociální demokracie stranou o bafuňářích a funkcionářích,“ uvedl.

ČSSD se podle něj zatím nezaměřila na témata, podle kterých ji drtivá většina voličů poměřuje, tedy zejména sociální legislativu, vymahatelnost sociálního práva. „Pokud se na tato témata zaměří, může jí podpora narůst. Pokud bude ale dlouhodobě tato témata přehlížet a soustředit se na údržbu státu, pokles bude pokračovat,“ odhaduje Kubáček.

Sociální demokracie je příliš populistická

Naproti tomu Kučera tvrdí, že ČSSD se chová příliš populisticky. „Příkladem je zrušení zdravotnických poplatků, což nemá racionální jádro, protože chybějící peníze se do zdravotního systému v důsledku toho musí dostávat z jiných zdrojů, což je obtížné. Nerozumím proto, proč jim klesá popularita,“ podivuje se Kučera.

U občanských demokratů podle SANEPu nadále pokračuje stav balancování na hraně vstupu do sněmovny. Aktuálně by ODS získala 5,2 procenta. Naopak posiluje TOP 09 s 12 procenty a Úsvit dlouhodobě klesá, získal by jen 4,7 procenta.

Slibovaný restart u ODS nepřichází

„ODS zůstává zatím stále na svých neradostných počtech tvrdého jádra, které je odhodláno podporovat stranu v krizových časech. Změna totiž zatím není hmatatelná, není spojená s konkréty. Pokud by se viditelnější změna neodehrála v horizontu půl nebo tři čtvrtě roku, může se stát, že ODS bude dále lavírovat kolem hranice pěti šesti procent, což může voliče ještě více znervóznit,“ myslí si Kubáček.

Podobně to vidí i Kučera. „Slibovaný restart u ODS se nezdařil. ODS komentuje pouze to, co jiní připraví a rozhodnou. To je stav, který této straně nemůže dlouhodobě prospět,“ podotkl.

Opoziční maják Kalousek a autorita knížete

K nárůstu preferencí u TOP 09 Kubáček dodává: „Miroslavu Kalouskovi sluší a vyhovuje striktní opoziční role, zejména vůči Andreji Babišovi. Řada voličů to oceňuje. Kalousek funguje v podstatě jako jakýsi opoziční maják.“

Kučera je nicméně toho názoru, že v TOP 09 stále hraje silnou roli Karel Schwarzenberg a jeho politická autorita. „Lidé se na něj spoléhají a neberou v potaz, že je nemocný, unavený a jeho kariéra nemá nijak velkou perspektivu. Podle řady analytiků až čtyřicet procent přízně TOP 09 dělá Schwarzenberg. Pokud tedy má TOP 09 určitou politickou stabilitu, vděčí za ni hlavně jemu. Až dojde na jeho odchod z této strany, osud TOP 09 bude na vážkách,“ míní politolog Kučera.

„Kalouskovy opoziční řeči mi ale někdy připadají až trapné. Zapomněl na minulost a jen se vymezuje vůči Babišovi. Možná se to ale někomu líbí,“ dodává Kučera.

Na co doplácí Úsvit?

Úsvit přímé demokracie podle Kubáčka doplácí na dominantní postavení svého předsedy. „Jen tvář Tomia Okamury a jeho specifický slovník nestačí. Nedaří se mu oslovit další výraznější osobnost do jiné veřejné funkce. Hnutí jednoho řečníka nejsou dlouhodobě populární, vzpomeňme na Miroslava Sládka. Takže začíná přicházet jistá únava,“ vysvětlil.

Podle Kučery je v případě Úsvitu problém už samotné zaměření hnutí. „Přímá demokracie je odborně a politicky strašně složitá věc a nikdy to není tak jednoduché, jak tvrdí Tomio Okamura. Otázka referend a přímých voleb se musí velmi pečlivě zkoumat z hlediska dopadů, což zástupci Úsvitu nedělají. Namísto toho jen máchají mečem a vykřikují. Lidé zřejmě začínají rozpoznávat, že úmysly Úsvitu nejsou seriózní,“ uvedl Kučera.

Piráti jako alternativa vůči zavedeným stranám?

Česká pirátská strana, která by podle citovaného průzkumu získala 4,9 procenta, přičemž červnová data by stranu poslala do sněmovny se ziskem 5,1 procenta, se podle Kučery stává stabilnější alternativou pro nespokojené voliče. „Spolu s patrně naprostou většinou občanů České republiky nevíme, co vlastně Piráti chtějí. Ale jsou jistě alternativou vůči etablovaným stranám,“ řekl Kučera.

Podle Kubáčka však mají Piráti nyní zásadní problém. „Stejně jako Strana zelených, i Česká pirátská strana ztratila charakteristickou tvář, kterou lidé začali rozeznávat,“ naráží na rezignaci Ondřeje Lišky a Ivana Bartoše po evropských volbách. „Obávám se, že to povede k drobné stagnaci a poklesu hlasů. Subjekty jsou známy, hodnoty relativně také, ale chybí ústa, skrze která se budou prezentovat priority a styl politiky. Bude velmi dlouho trvat, než se podaří, zdali vůbec, tato ztráta zacelit,“ uzavírá Kubáček.