Máme svátek 28. října, připomínáme si vznik Československa. V této souvislosti, co vás napadá, pane profesore?

Napadá mne, že letošní 28. říjen má opravdu zvláštní atmosféru. V lecčems připomíná spíše svátek, který nese lidové označení Dušičky. Mám tím na mysli, že výročí vzniku samostatné republiky si připomínáme v době, kdy se kdesi v zákulisí dohaduje, v jaké sestavě vznikne vláda, která by měla uhájit zbytky naší suverenity. Dušičková atmosféra se vznáší nad Visegrádskou čtyřkou, která měla dát naší rozdělené zemi v mezinárodní politice aspoň trochu větší váhu. Je to doba, kdy má být zbytek suverenity převálcován ve jménu tzv. Zeleného údělu, který je vším možným jen ne návrhem na řešení ekologických problémů. Člověk, který chce být předsedou budoucí vlády, už avizoval, že se s tímto zeleným údělem prostě nedá nic dělat. Je to jako kdyby řekl, že suverenita se pro nás už zase stala luxusem, na který prostě nemáme.

Po volbách pokračují jednání o nové vládě. ANO míří do opozice. Prezident Miloš Zeman je v nemocnici a dochází i k omezení jeho autority. O čem svědčí přístup Senátu, části politiků, kteří volají po aktivování článku 66 ústavy?

Svědčí to především o obrovské míře pokrytectví, které se v horních patrech politiky usídlilo. Obrovskou starost o prezidentovo zdraví mají ti samí lidé, kteří chtěli článek 66 Ústavy aktivovat už letos na jaře, aby potrestali prezidenta Zemana za určitou míru distance, kterou zaujal ke kauze Vrbětice. Ti samí senátoři a jejich právní rádci, kteří chtěli tehdy Miloše Zemana trestat, se nyní dušují, že jim jde jen a pouze o jeho dobro. Buď mají tak krátkou paměť, anebo se už stihli propracovat od neobyčejného pokrytectví k obyčejné nestydatosti.