„Pan předseda vlády ztrácí každým dnem, kdy se mu nedaří zbavit se Andreje Babiše, a nyní již i prezidenta Zemana, na své dobré pověsti, která ani před začátkem této snad poslední etapy vládní krize nebyla nijak valná,“ otevírá dnešní Rozjezd politolog Zdeněk Zbořil. Připomenout můžeme, že ještě na začátku uplynulého týdne mohla být ve hře i varianta: vláda bez Babiše i bez Sobotky. Postupně se ale ukázalo, že reálná evidentně nebude. Vicepremiér také připustil, že je připraven z vlády odejít, pokud budou akceptováni navržení nástupci. 
Sám ale neodstoupí, protože, jak například sdělil pro Radiožurnál, jde o „sprostou kampaň“. Počká si, jak rozhodne prezident, který avizoval, že se vládní krizi bude věnovat po svém návratu z Číny. K přístupu premiéra Zbořil říká: „To, že se mu podařilo ‚sjednotit‘ zbytky svých věrných v ČSSD není úspěch. Jeho přátelé a přítelkyně ho opustí, někdo by dokonce řekl i zradí, podobně jako kteréhokoli ze svých předsedů strany a předsedů vlád v posledních dvaceti pěti letech.“

Politolog se domnívá, že „jeho pokus přeformátovat vládu za pomoci TOP 09, ODS (a dosud věrného MV Chovance), snad pomůže těmto dvěma politickým stranám, které se dostávaly na hranici volitelnosti, ale nyní mu může být noční můrou i hra o 5 % pro ČSSD“. K poměrům v  ČSSD také zmínil: „Strana jde do posledních předvolebních půtek vizuálně sjednocená (jak dříve říkali komunisté „semknutá okolo ústředního výboru“), ale jako celek zmatená a obávající se každého dalšího rozhodnutí svého předsedy. Nepomáhá jim ani ‚kádrováci mánie‘ současného vedení, jejímiž oběťmi jsou výrazné tváře strany, ani vyšetřování afér, ve kterých už nejde jen o nějaké nahrávky nebo ovlivňování médií, ale doslova o kriminál. A pokud myslí na demokracii a právní stát, ať raději zaplatí pravomocně odsouzený dluh panu Altnerovi, resp. jeho dědicům, a přestane se zabývat Čapím hnízdem nebo nahrávkami pana Přibila (nebo snad Milana Chovance?) a nečeká se svými spolustraníky, až je někdo pošle do arestu místo pana Kajínka. Je Miloš Zeman určitě amnestovat nebude.“

A kdo obstál v uplynulém týdnu před veřejností lépe? Sobotka nebo Babiš? „Nemám k tomu žádná data, ale předpokládám, že pan Sobotka prohrává. Svůj názor nikomu, dokonce ani ČT, ale nevnucuji,“ říká Zbořil. K aktuální situaci ještě dodává: „Samozřejmě, že zdánlivě bezmocný pan Sobotka je veden mocnými zákulisními hráči. To ale ještě neznamená, že bude úspěšný. Těm totiž jde nejen o Babiše, ale i o Zemana. Proto se tolik materiálně a morálně investuje do ‚prefabrikátu‘ mediálně popularizovaného jako ‚mocenský tandem Babiš–Zeman‘. Problém vztahu jeviště a zákulisí spočívá i v tom, že za nejedním aktérem, který si myslí, že je nepostradatelný, spadne tak rychle opona, že tomu do konce života nebude věřit. (Podobně jako tomu snad dodnes nevěří američtí poradci Hillary Clintonové, které si najal Lidový dům.) Vysvětlit se to nikomu ale nedá. Tak alespoň ať pamatují to staroanglické: Chovej se slušně k těm, které potkáváš, když jdeš nahoru. Nikdy nevíš, koho z nich potkáš, až půjdeš dolů!“

ČSSD nejde o výměnu nějakého ministra

Ministryní financí současná náměstkyně Alena Schillerová, vicepremiérem dosavadní ministr životního prostředí a místopředseda ANO Richard Brabec. Takové jsou plány hnutí ANO. Berme ještě v potaz i skutečnost, že z navržených kandidátů nejsou představitelé ČSSD nadšeni a pochybují o jejich „nezávislosti“. Někteří už se vyjádřili odmítavě, například ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Jak ale zareaguje veřejnost? Bude tento krok vnímán spíš jako slabost Andreje Babiše, který má, jak zmínil na Primě europoslanec Jan Zahradil, na hlavě „několik hroud másla“ nebo bude považován za někoho, kdo chce pomoct k tomu, aby byla vláda funkční? „ČSSD nemůže být nadšena z čehokoli, co nebude mít za následek nejen odchod Andreje Babiše z vlády, ale i ANO 2011. Nejde jim totiž o demisi nebo pád vlády, výměnu nějakého ministra, i kdyby to byl ‚zloduch‘ Babiš, ale o ‚rekonstrukci‘ či obnovení koalice s lidovci za šestiměsíční podpory TOP 09, ODS a možná i KSČM. Samozřejmě je dojemné, když reprezentant ODS mluví o másle na hlavě Andreje Babiše. Kdyby tomu opravdu tak bylo, v jaké hromadě politických odpadků by se musela brodit jeho rodná strana, která se asi nerozhodne demonstrativně spáchat harakiri, ale bude propagovat svou sílu a sílu svých idejí? Možná, že je to pro ni ještě riskantnější než zmatené střečkování ČSSD,“ uvedl Zbořil.

Že prezident nedodržuje Ústavu? Směšné

Minulou středu si zřejmě Andrej Babiš nepřidá na seznam příjemných dnů, na které bude rád vzpomínat. Nejenže v Poslanecké sněmovně v souvislosti s nahrávkami, podle kterých měl ovlivňovat novináře, dospěli k závěru, že opakovaně lhal a zneužíval média, ale na náměstích v republice proti němu a také proti prezidentu Zemanovi demonstrovaly tisíce lidí. Proč? Proto! Lidé žádali, aby oba pánové už z politické scény raději odešli. Zeman namíchl veřejnost i tím, že oddaluje odvolání vicepremiéra a Babišovi sečetli jeho údajně pochybné obchody, nahrávky, EET atp. O čem to svědčí? „I když se ČT snažila ukazovat ‚masová shromáždění‘ a vyhýbala se ukázat tváře tzv. signatářů, kteří už podepsali všechno možné a demonstrovali na náměstích od Kroměříže po Prahu, demonstrace jen poskytly příležitost panu Horáčkovi, dr. Hilšerovi a dalším, posbírat podpisy na podporu svých kandidatur.
Heslo o tom, že prezident svým chováním nedodržuje Ústavu ČR, je směšné všem, kteří si alespoň jednou text  Ústavy přečetli a umějí si položit otázku, zda  prezidenta k něčemu ‚zmocňuje‘ nebo ‚přikazuje‘ plnit přání premiéra a vlády,“ uvedl politolog. „Snad by se mohli zamyslet, a myslíme tím i v dnešních dnech intenzivně publikující právníky, zda v příslušné Hlavě třetí (Moc výkonná) a v její první části (Prezident republiky), podle čl. 54, 62 a 63, kde postrádají časová data, je jejich absence úmyslem nebo omylem. Prezident je k výkonu svých práv a povinností Ústavou zmocněn nebo je mu něco Ústavou přikázáno. Zda absence těchto termínů a odkazy na dokonce jen předpokládané ‚ihned‘ nebo ‚okamžitě‘ zde není proto, aby prezident nebyl jen vykonavatelem vůle vlády a premiéra, jak si to dnes někteří demonstrující a ČT přejí, ale byl ochráncem zájmů těch občanů, které jim jsou bez ohledu na stranickou příslušnost a stranické programy společné,“ dodal.

Zbořil také zdůrazňuje: „Ještě jednou opakuji, myslíme si, že by prezident měl všechny občany chránit před zvůlí politických stran, a právě proto je součástí moci výkonné a měl by být nadstranickým zejména v dobách vládních krizí. A ještě nezapomínejme, že dnes není zítra, a jakmile se jednou s textem Ústavy začne zacházet svévolně, ať z vůle politických stran, nebo prezidenta, bude demokracie a ‚občanská společnost‘ v ČR ohrožena víc, než nám výřeční demagogové, citující nahrávky pana Přibila v Poslanecké sněmovně, přiznávají.“