První český prezident byl podle většiny z nich unikátním produktem souběhu událostí, místa a času, a tudíž neopakovatelný. To tu ale opravdu po něm nikdo nezůstal?

Nehledejte ho

Lidé Václava Havla vnímají podle Víta Klepárníka jako praotce českého státu a nikoli jako vlivného politika poslední doby. „V posledních letech neměl Havel reálný vliv na domácí politiku, jinými slovy vliv byl v podstatě nulový, pokud nepočítáme jeho červnovou kritiku ministerstva kultury za rozhodnutí zbourat dům na Václavském náměstí,“ hodnotí Klepárník pro ParlamentníListy.cz. Podle politologa  navíc některé Havlovy kroky budily rozpory. “Podle mého názoru jeho angažování se u Zelených straně spíše uškodilo, než by ji pomohlo. O to větší zvuk měl ale v zahraničí,“ soudí Klepárník. 

Informace o smrti exprezidenta se stala v neděli kolem poledne breaking news (přelomovou zprávou) ve většině světových médií, nehledě na seznam smutečních hostů účastnících se pátečního pohřbu, na němž nechybí nejvyšší politiké špičky jako Nicolas Sarkozy, Lech Walesa či Hillary Clinton. Hledání Havlova pokračovatele je ale podle Klepárníka bezpředmětné. „Havel předně nebyl jen čistým politikem, měl přesahy do dalších disciplín, ale byl natolik unikátním produktem okolností, že není na místě hledat někoho po něm,“ uzavřel Klepárník

Švejnar se slabším étosem

Také politolog Miroslav Mareš soudí, že Havel byl neopakovatelný. „Po Havlovi se myslím takto silná osobnost sjednocující proud nepolitické politiky a část levého středu i část křesťanskodemokratického spektra nenajde. Ti, kteří by na podobnou pozici mohli aspirovat - např. M. Albrightová, jsou již mimo hru,“ soudí pro redakci Mareš. Do podobných politických vod může prý zabrousit ekonom Jan Švejnar, ten však bude mít podle politologa slabší étos než Havel.

Halík je osobnost, ale Češi bezvěrci

Politická osobnost těšící se přirozené autoritě, která by dokázala spojit lidi napříč politickým spektrem u nás v tuto chvíli není,“ soudí pro ParlamentníListy.cz také Jan Bureš z Metropolitní University.  Pokud bychom prý ale zabrousili mimo politické vody, nachází Bureš jinou osobnost  požívající podobné autority jako měl Václav Havel. „Do jisté míry je to Tomáš Halík, který by byl dle mého názoru i důstojným prezidentem, přestože voliči v ČR jsou převážně antiklerikální. Jistou osobností je do jisté míry také Petr Pithart, který si však během působení v politice ale nadělal poměrně dost odpůrců,“ připomněl Bureš.      

Masaryk si vybral Beneše, Havel Pánka

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk na sklonku života veřejně doporučil, aby se jeho následovníkem stal Edvard Beneš. Také Václav  Havel v březnu 2010 pronesl, že by jako třetího českého prezidenta po sobě a Václavu Klausovi nejraději viděl šéfa obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.

Pánek se zajímá o politiku, ačkoliv nikdy "nezakládal strany, nekroužil v jejich orgánech", upozornil tehdy exprezident. Není prý konfliktní, dokáže si stát na svém, je podle Havla sympatický, zná jazyky a umí mluvit spatra. Někdejší prezident navíc pokládal za důležité, že by s ním přišla do nejvyšší politiky "mladší generace lidí už v podstatě nepoznamenaných komunismem“. Podle sociologa Jana Hartla, ředitele agentury STEM, žádnou osobnost podobné Havlově v české společnosti v současnou chvíli nemáme. "Kolem roku 2000 byla taková epizodka, kdy se bývalí studentští vůdci hodně angažovali, bylo to dáno i okolnostmi kolem opoziční smlouvy. Tenkrát jsem se Šimona Pánka ptal na jeho politickou kariéru a jemu se moc nechtělo,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Hartl.

Vše k tématu skon Václava Havla

• Více odborných názorů v rubrice Politologové

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE