Dalo se to čekat. Ostatně jako vždy, když se v Česku v poslední době odhalí nestandartní chování lidí, ke kterým má prezident blízko. Václav Klaus opět kritizoval odposlechy, jejichž zveřejňování prý ničí demokracii. "Mě na tom trápí něco úplně jiného. Já prostě naprosto nechápu, jak je možné, aby se kdesi u nás mezi jakýmisi bezpečnostními složkami, politiky, médii několik let pohybovaly takovéto osobní věci, kterými jsou odposlechy telefonů. Odposlechy jsou strašlivě nešťastná věc, která ničí naši demokracii," uvedl Klaus pro iDNES.cz. Zda jsou odposlechy pravé, či pozměněné, považuje prezident za druhotné. České politology tím sice nepřekvapil, ale rozhodně nepotěšil.

• SLEDUJEME téma: Janouškovy odposlechy

Odposlechy nelze zpochybňovat, mapují praktiky nebezpečné pro demokracii

"Bém byl vždy Klausův mazánek. Dlouhá léta jej podporoval a chránil. Na první pohled není z Klausova vyjádření cítit snaha chránit demokracii, ale pomoci bývalému primátorovi," uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek. Nicméně souhlasí s Klausem v jedné věci -  nelze ověřit, zda jsou materiály úplné a kdo jiný ještě může na nahrávkách hovořit. "Aféry, které vznikly v poslední době, měly podobný scénář, kdy někdo něco účelově vypustí do médií. Hovorů mezi Bémem a Janouškem musí být hodiny a my známe sotva pár minut. I přesto ale nelze odposlechy zpochybňovat," uvedl Mlejnek.

Nebezpečím pro demokracii je také podle Mlejnka obsah těchto nahrávek. „Nepochybuji o tom, že je Václav Klaus četl, pouze na veřejnosti říká, že nikoliv. A říká to proto, poněvadž obsah nahrávek "masakruje" jeho dlouholeté nejbližší politické spojence, a prezident se tak snaží alespoň omezit škody, způsobené touto "bombou".

Klaus už je prý dlouho odtržen od reality

"Chování prezidenta Klause už je dlouhodobě neakceptovatelné. Asi si neuvědomuje, jak právě tyto věci, které předvedli Pavel Bém a Roman Janoušek v plné nahotě, jsou nebezpečné pro demokracii. Je pro ni naopak mimořádně prospěšné takové odposlechy zveřejnit. Pokud si prezident neuvědomuje, jaké nesmírné riziko praktiky lobbistů představují, ukazuje to jednoznačně na jeho odtrženost od reality," říká politolog Jan Bureš s tím, že pro tuto variantu hovoří Klausův příliš dlouhý pobyt v politice. "Další ze signálů, že by už měl skončit," poznamenal dále politolog.

Prezident vstoupil do posledního roku svého druhého funkčního období a to může být podle Pavla Kopeckého důvodem k tomu, že stále více ztrácí zábrany. „Poslední dobou až nesmyslnými výroky brání své - z různých příčin - spřízněné politiky, jejichž naprostá nepoctivost byla veřejným tajemstvím, ale teprve konflikty v zákulisí změnily vážná podezření na podezření hraničící s jistotou,“ naráží Kopecký především na Víta Bártu, Pavla Béma i exministra Pavla Drobila. Hlavě státu se při „obraně“ obsahu není prý co divit. „Vždyť pouze hájí vlastní odkaz. A aby absurdit nebylo málo, možná by si měli mnozí nespokojenci s korupcí a špatnými mravy v naší zemi ujasnit, nenáležejí-li do skupiny, co Václava Klause shledává "dobrou autoritou pro občany?" táže se Kopecký.

Ústav pro výzkum období zločinné transformace

Paralelu s minulostí v negativním kontextu připomněl Klausovi Zdeněk Zbořil, který jindy prezidenta většinou hájí.  „Nechce se mi věřit, že by nám pan prezident chtěl připomínat to, co dobře známe už z roku 1977: Charta 77 byla také velkým nebezpečím, a také se nesměla číst. Samozřejmě odposlechy nejsou ozdobou demokracie, ale tento režim  přece vznikl díky komplotu, jehož významnou součástí byl lustrační zákon. Když mohly posloužit záznamy StB k občanské likvidaci tehdy, proč se divíme, že záznamy BIS slouží témuž dnes,“ táže se pro ParlamentníListy.cz Zbořil. Podle něj by nebylo od věci zřídit nějaký Ústav pro výzkum období zločinné transformace. “Samozřejmě si myslím, že důležitý je obsah a nikoli forma zveřejnění. Jaképak tajnosti, když chceme být demokraty,“ hodnotí politolog.