Na začátku volebního období sedělo v poslaneckých lavicích pět předsedů relativně stabilních politických stran. Po více než dvou letech se jejich počet navýšil na sedm, nehledě na skutečnost, že dílem okolností vysublimovali někteří nezařazení poslanci. Politologové Pavel Hynčica, Miroslav Mareš a Pavel Kopecký  si vzali předsedy stran postupně na rozbor.

ČSSD - není tu leadership

Jako první přišel na „holení“ šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Jeho výhodou je podle Pavla Hynčicy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyněho nekonfliktní vystupování konvenující nevyhraněným a váhajícím středovým voličům. „Jako negativum naopak vidím absenci silného osobnostního charismatu a leadershipu, kterým by měl disponovat předseda velké politické strany.“ Podle Miroslava Mareše vyniká Sobotka věcností, co se negativních vlastností týče, shoduje se Mareš s Hynčicou na nedostatku charismatu. Podle Pavla Kopeckého disponuje oranžový předseda vybaven kultivovanou rétorikou. Zápory jsou však veliké. „Sobotka je ale vysloveně slabý vůdce, jehož postavení navíc podkopává vnitrostranický zápas s jihomoravským Haškem,“ uzavřel hodnocení pro ParlamentníListy.cz Kopecký.

ODS - sečtělost

Předseda ODS a premiér Petr Nečas těží dnes podle Hynčici již spíše v reziduální podobě pověsti "pana Čistého" „K dobru mu hraje politická zkušenost a intelektuální sečtělost daná dlouhodobou přítomností v politice. Naopak negativně hodnotím jeho slabé osobnostní dispozice, díky kterým se dostává do vleku tzv. kmotrů,“ soudí Hynčica. Politickou slabost vytýká Nečasovi i Miroslav Mareš. K jeho přednostem pak prý podle brněnského politologa patří kooperativnost. Pavel Kopecký si nebyl schopen vzpomenout na jediné pozitivum premiéra. „Spíš mi vždy připadal jako k vůdci ODS loajální úředník - ODS byla postavena na vůdcovském principu a tomu on vskutku neodpovídá; je to slabý hráč, který nepřímo dokládá personální poušť největší pravicové strany,“ hledá paralelu s mateřskou stranou Kopecký.