Při čtvrtečním hlasování o nedůvěře odešli komunisté ze sálu. Opoziční strany tak neměly většinu hlasů pro vyslovení nedůvěry. Šéf komunistů Vojtěch Filip řekl, že si opozice návrh na vyslovení nedůvěry špatně vyjednala. „Kdo chce něčeho dosáhnout, musí jednat. Nepamatuji si, že by mě v této otázce vyzval k jednání předseda koalice Spolu či Pirátů a STAN, ale to jejich problém,“ uvedl. Když opouštěli sál, tak konstatoval: „Odcházíme pracovat pro občany.“ Ani ve finále, po jednání, které se pak protáhlo do nočních hodin, nedošlo na překvapení.

„Podle vyjádření téměř všech reprezentantů tzv. opozičních stran se zdá, že spolu jednali ‚jen my, kluci, co spolu chodíme‘. V zemích, které se hlásí k politickému systému, který trochu nejistě považujeme za demokratický, je jednání všech se všemi základní formou ‚dělání politiky‘ a často i jen obyčejného politikaření. Vojtěch Filip tuto pravdu nejen už jednou řekl a nyní znovu zopakoval, ale upozorňoval na to před zahájením čtrnáctihodinového maratonu,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil.

„Opoziční pětka, tentokrát obohacená i o poslance SPD, si to vše mohla opravdu lépe dojednat a dokonce i o tom promluvit s panem prezidentem. Nejen proto, že je to zkušený politik, ale je to i ústavní činitel, který musí ve své funkci na jakékoli hlasování o důvěře nebo nedůvěře vlády reagovat. Ale hlavně si ti, kteří měli jen jeden obehraný a garanční lhůtou dávno prošlý program ‚Antibabiš‘, mohli odpustit svou samohanu,“ dodal.

Ještě před jednáním upozorňoval Zbyněk Stanjura z ODS, jak je důležité, aby každá poslankyně, každý poslanec na závěr diskuse řekl, zda má vláda Andreje Babiše jejich důvěru, nebo nemá. „Zároveň platí, kdo uteče ze sálu v takto závažném hlasování, vyslovuje důvěru,“ řekl.

„Protože politický horizont pana Stanjury je dost omezený, nemusíme mu takové zjednodušení parlamentní praxe moc vyčítat. Ano, je to tak, ale také nelze říct, že by těch dvacet devět nepřítomných, z nichž jen patnáct byli členové KSČM, by dalo své hlasy proti vládě. Parlamentní aritmetika je sice dost jednoduchá, ale zase ne tak, jak si pan předseda poslaneckého klubu ODS myslí,“ komentuje Zbořil. „Zdržet se hlasování je legitimní součástí vyjádření politického postoje, stejně jako neúčast v senátních volbách, ve kterých jsou senátoři voleni miniaturními skupinami voličů. Ale po právu se chovají jako řádně zvolení senátoři a senátorky,“ dodal.