1) Piráti obětí dezinformací
Hned o volební noci vystoupili Piráti podporováni STANaři s tezí, jak se stali obětí dezinformací, hoaxů, lží, negativní kampaně a tak podobně. Vzápětí zaplavily sociální sítě příspěvky pirátských podporovatelů o tom, jak se hrdinně Piráti obětovali, aby mohl opoziční blok zvítězit.
Podstatou tohohle mýtu je představa, že Piráti zafungovali jako živý štít, který schytal všechny střely z děla Andreje Babiše, aby před nimi uchránili SPOLU a STAN. V tomhle mýtu jsou tak Piráti stavěni pomalu na roveň sparťanských 300, kteří padli, když se postavili Peršanům v Thermopylském průsmyku.
Přitom pravda je daleko obyčejnější. Piráti se prostě dostali do normálního politického střetu. To, co se jim dělo, je naprosto normální. Všichni politici a politické strany to zažívají dnes a denně. Jediný rozdíl je v tom, že na rozdíl od Pirátů nejsou plačky.
A pokud se Piráti stali obětí dezinformací, pak jedině té vedené z jejich vlastních řad. Nápady na zdanění nadměrných metrů, spojení s Antifou, přitakávání na znárodňování, nebo v podstatě cokoli, co řekli nebo udělali jejich vlastní europoslanci, to všechno si Piráti udělali sami. To za ně nevyrobil nějaký kremelský rozvědčík, to vyrobili jejich vlastní podporovatelé, jejich vlastní členové, jejich vlastní poslanci a europoslanci a v neposlední řadě i jejich vlastní předseda.
A proč je to důležité? Protože žijeme v rostoucí snaze státu a Evropské unie regulovat sociální sítě a znovuzavádět cenzuru. Tahle snaha bude sílit a kecy o tom, jak dezinformace ovlivnily české volby, budou platformou, na které Piráti a STAN budou v nejbližších letech tlačit omezování svobody slova a financování nejrůznějších fact-checkingových neziskovek z peněz daňových poplatníků.
2) Obrovské množství propadlých hlasů
Zaokrouhleno na celé číslo, letos propadlo 20 %. To zní na první pohled jako hodně. A hodně to skutečně je. Je však ten letošní propad nějak a něčím výjimečný a neobvyklý? Ani ne.
V roce 2010 propadlo 19 %. (Tehdy ze Sněmovny vypadli lidovci.) A velké propady (přirozeně) byly i v prvních volbách let 1990 a 1992 (shodně 19 % po zaokrouhlení na celá čísla). Ale i ve volbách v letech 2002 a 2006 byl propad dvouciferný, tehdy na hodnotě 12,5 %. Jediné volby, kdy byl propad jednociferný, přesněji 6%, byly roky 2006 a 2017.
Zároveň není pravda, že by letos pod čárou ponoru skončil nějaký jednolitý blok. Naopak propadlé hlasy můžeme rozdělit do celkem tří táborů. Předně jsou to komunisté a socialisté. (Dohromady 8,3 %.) Pak národní pravice v podobě Trikolory a Volného blok. (Dohromady 4,1 %.) A konečně to je Robert Šlachta a jeho Přísaha, tedy protikorupční a protestní strana. (Ale i do určité míry profesní, protože ji podle dostupných informací ve velkém volili příslušníci bezpečnostních složek.)
A pak tam samozřejmě můžeme najít změť dalších pidistran a straniček, z nichž nejzajímavější mohou být Zelení (1 %). Ale pokud si někdo myslí, že tady je nějaký spící blok 20 % parlamentně nereprezentovaných voličů, který by mohl povstat pod vedením nějakého nového vůdce v příštích volbách, tak se šeredně plete.
A stejně tak se šeredně pletou všichni ti, kteří věří, že tady těch 20 % nějak ve velkém do budoucna vyluxuje Andrej Babiš nebo Tomio Okamura. Jistě, budou se o to snažit, ostatně už to i avizovali, a nějaké hlasy v těch vodách získat mohou. Cestou také mohou být fúze a přetahování osobností z těch stran.
Takže se můžeme třeba dočkat, že příští rok na podzim podpoří hnutí ANO do Senátu Roberta Šlachtu. Nebo že SPD přetáhne nějaké lidi z Trikolory. Ale představa, že drtivá většina voličů (zvláště pak těch, co volili KSČM nebo ČSSD) jen tak z ničeho nic přejde jinam, je lichá.
Ostatně tihle lidi mohli volit Tomia Okamuru nebo Andrej Babiše už teď a neudělali to. Moc dobře přitom věděli, že strana, kterou budou volit, se nemusí do Sněmovny vůbec dostat, ale přesto se rozhodli jí podpořit a riskovat propadnutí svého hlasu.
3) Levice zmizela
Ze Sněmovny vypadli sociální demokraté a komunisté. To však neznamená, že sněmovní levice přestala existovat. Jednak jsou tam pořád Piráti. Ale hlavně, novou levicí je Andrej Babiš a jeho hnutí ANO.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michal Bok