Do již tak živého dění na Blízkém východě vstoupil Izrael, který si zastřílel nejen v Sýrii, ale i v Libanonu a v Iráku. Což například Iráčany poměrně rozčílilo. Že Izrael může cokoliv, jste už kdysi konstatovala. Co bylo důvodem těchto akcí a k čemu povedou?

Ano, tři útoky proti svrchovaným státům a na mezinárodní scéně, která se jinak zaštiťuje tunami nejrůznějších vzletných sloganů, panuje naprostý klid. Mimochodem, americký profesor libanonského původu Asad Abukhalil, který přednáší na Kalifornské univerzitě, tuhle v jednom rozhovoru vypočítával, že za jeho života – je šedesátník – už Izrael útočil na Tunisko, Egypt, Sýrii, Libanon, Jordánsko, Palestinu, Súdán, Jemen, nemluvě už o útocích na jiné a nejen arabské cíle… Mlčet k tomu je ale už tradice, která ovšem na druhou stranu v očích většiny světa, nejen toho arabského, notně „znehodnocuje“ veškeré situace, v nichž se Západ „spravedlivě rozhořčí“ nad akcemi někoho jiného. Ale nešť.  

Nynější útoky byly vedeny prý na „íránské cíle“, což je mělo podle všeho ospravedlnit v očích přinejmenším USA, a lze předpokládat, že k nim USA daly i souhlas. A nejen USA, klidně si lze vsadit, že v zákulisí vše odkývalo i Rusko, které se s Amerikou o vliv v Izraeli přetahuje. Jinak by asi nebylo možné, aby si „nikdo nevšiml“ útočících izraelských stíhaček F35, i když jsou prý „neviditelné“. Otázkou samozřejmě je, kudy vlastně Izrael útočil. V případě náletů proti Iráku by totiž v „základní verzi“ musely jeho stíhačky proletět syrským, jordánským a saúdským vzdušným prostorem, ale ani při americko-ruské shodě není příliš pravděpodobné, že by třeba alespoň Sýrie nebo Jordánsko nezaprotestovaly. Pravděpodobnější proto je, že izraelské stíhačky použily saúdský vzdušný prostor, což lze vzhledem ke stále hlubším vztahům mezi oběma zeměmi – a jejich společné nenávisti vůči Íránu – i chápat. Totéž platí i pro Kurdy, na něž Izrael už dekády sází jako na „klín“, který lze vrazit do arabského světa, a tak s nimi udržuje tradičně nadstandardní vztahy. Irácká tajná služba totiž tvrdí, že druhá vlna útoků přišla ze základen „amerických“ Kurdů na východě Sýrie.