Politolog Bohumil Doležal ve svém komentáři v úterních LN (více ZDE) upozorňuje, že vydání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové k trestnímu stíhání by vytvořilo živnou půdu pro vznik autoritativního režimu a zborcení demokracie. Podle jeho komentáře je prý Parkanové kriminalizována za politické rozhodnutí.

• SLEDUJEME kauzu: Parkanová a CASA

„Zásadní problém je rozlišení mezi politickou a kriminální odpovědností. Hranici mezi obojím je třeba vždy znovu vytyčovat a hájit. Pokud se bortí ve směru kriminalizace politických rozhodnutí, znamená to, že se bortí demokracie,“ píše komentátor.

Vydat Parkanovou? Podle Doležala politický rozvrat

Ten v této souvislosti připomíná význam imunity zákonodárců. Čím je podle Doležala demokracie vyspělejší, tím méně nástroj imunity potřebuje. To se ale podle něho České republiky netýká. „Právě případ Parkanové ukazuje, že poslanecké imunity v té míře, jak ji zákon stanoví, je zapotřebí. Paní Parkanová by ze zásadních důvodů neměla být vydána k trestnímu stíhání. Je to v zájmu vládní koalice i opozice. Společenská objednávka v tomto smyslu existuje, veřejnost je nabuzená,“ argumentuje dále.

„Volání po tom, aby všechny případy byly ‚dotaženy do konce‘, nemají vůbec nic společného se spravedlností a vytvářejí živnou půdu pro politický rozvrat a vznik autoritativního režimu,“ bojí se dokonce Bohumil Doležal ve svém textu v Lidových novinách. Pro spravedlnost je tu prý čím dál méně místa.

Absurdní argumenty

S takovým výkladem však zásadně nesouhlasí politolog Zdeněk Zbořil, který pro redakci ParlamentníchListů.cz naopak zdůrazňuje, že nebezpečím pro demokracii by bylo nevydání exministryně Parkanové.

„To je úplně absurdní! Bezbřehá imunita je největším hříchem parlamentu po roce 1989 a poslanecká imunita se má vztahovat výhradně na činnost poslanců na půdě parlamentu, nikoliv ale na ministry. Parkanová má být stíhána za to, co učinila jako ministryně, která je shodou okolností poslankyní. Rozhodně by měla být vydána,“ důrazně nesouhlasí doktor Zbořil.

Mohlo jít o zločinné spiknutí

Skutečnost, že taková podivná praxe v zadávání zakázek běžela deset let a možná i déle a že se na tom podílejí lidé z různých politických stran, je pro Zdeňka Zbořila jen důkazem, že by se mělo ukázat i na další případy. „Když pan ministr Kalousek říká, že je tu taková praxe deset let za všech možných vlád, tak to je přece alarmující. A toto ohrožuje demokracii, nikoliv zkoumání nějakého případu,“ rozporuje politolog výklad kolegy z oboru.

„Přece tady jde o to, zda rozhodnutí Vlasty Parkanové nebyla učiněna v rámci nějakého zločinného spiknutí, tím se přece policie a soud musí zabývat. Proto znovu opakuji, že toto je ochrana demokracie, nikoliv útok na ni,“ uvádí Zbořil pro ParlamentníListy.cz

Podle něho je také vidět, že se některá média případu téměř nevěnují a pokud ano, tak je to proto, že zdůrazňují výhradně věci, které jakoby zpochybňují postupy vyšetřovatelů či státního zástupce. U pana Doležala je to podle mě jen touha se nějakým způsobem představit jako originálně uvažující komentátor,“ odhaduje.

Mluví jako Kalousek

„Myslím, že hledá způsob, jak na sebe upozornit. Jako by byl jeden z mála, který nevidí, že v celé zemi je ta imunita bezbřehá a že se má týkat politických vyjádření, politických postojů, které by měly být posvátné, ale ne administrativních přehmatů popřípadě trestných činů, které zaviní člen vlády. Vychází snad z názoru, že politik je nedotknutelný? Imunita přece neslouží jako ochrana před jakýmikoli trestnými činy. Takže mohou podle toho snad poslanci loupit, defraudovat peníze nebo vraždit?“ ptá se politolog Zbořil.

Právě ochranou demokracie prý je, že tu existuje možnost vyšetřovat podezření z trestných činů i členy vlády. „Mimochodem třeba ministr Kalousek, který v této věci vystupuje velmi vehementně, vlastně také doposud mluvil o ohrožování demokratických principů a kritizuje způsob vyšetřování,“ naráží Zdeněk Zbořil na určitou podobnost rétoriky Bohumila Doležala a Miroslava Kalouska.