Novým formátem XTV je pořad „Pane prezidente,“ ve kterém bude moderátor pravidelně každé tři týdny s bývalou hlavou státu Václavem Klausem komentovat politické dění u nás i ve světě. První vydání začalo kauzou Vrbětice, ta je podle bývalého prezidenta pouze uměle vytvořená a virtuální zpravodajskou hrou. Škoda se tím vůbec zabývat. „Já myslím, že jak Spojené státy, tak EU, o Číně nemluvě, daly jasně najevo, že, teď abych řekl ten ruský výrok: ‚Éto váše dělo‘, je to vaše věc, do toho nás nezatahujte. Protože nevypadáme důvěryhodně. Je to nešťastná věc a vypadáme před světem jako blázni, že si hrajeme politicko-zpravodajské hry, a nedoceňujeme jejich širší rozměr,“ uvedl Klaus, který má strach, že část veřejnosti tuto umělou kauzu bere vážně. Politici takto podle Klause činí kvůli blížícím se volbám.

„Myslím si, že celá tato zpravodajsky nedbale připravená a ještě hůře provedená konspirace (chcete-li spiknutí) neskončí jen tím, že se na její původce, kterým se dostala státní garance, obrátí kritika a úsměšky ze všech možných stran. Už dnes žije tento skandál svým životem a jako magnet přitahuje různé hráče a protihráče, kteří budou rozvíjet další a další variace na toto téma. Už nejde jen o jednu, dvě, tři nebo více vyšetřovacích verzí,“ říká politolog Zdeněk Zbořil.

„Protože IMEX Group vyčíslila své škody na 100 mil. (lhostejno v jaké měně) a od státu, nikoliv od někoho jiného, požaduje jejich náhradu, dostali jsme se do stavu, kdy bude nezbytné začít pracovat s více verzemi vyšetřování, než si původně myslel ředitel Policie ČR.
I v jeho zájmu je, aby se vyšetřovala úloha Policie ČR, protože podle vyjádření majitele tohoto pravděpodobného kontrabandu se jednalo o předměty, které neshoří tak, aby po nich nezůstaly stopy,“ dodal.
 
Politolog také podotýká: „Když víme, že se na místech bojů druhé a dokonce i první světové války dodnes nacházejí zbraně sedmdesát a více let staré, pak musí alespoň místní četnický strážmistr ve Vrběticích, a po sedmi letech vyšetřování, vědět, zda si tam nechodili místní nebo přespolní pro věci, se kterými chtěli dále obchodovat. Dokonce se zdá, že tuto maličkost, v kontextu obřích rozměrů celé kauzy, už nebude možné utajit, protože nejde jen o zájem ČR a problém, zda se tu krade nebo prodává něco načerno, ale protože se to týká hned několika zemí. A ruští, po Evropě vandrující agenti zdaleka se nezdají být těmi, kteří by ty tuny zboží dokázali v tajnosti  někam dopravit.“

„Pan Václav Klaus se vydal na cestu demonstrativní konfrontace“

Lidi podle Klause spíš zajímá nekončící koronavirová pandemie, narůstající nezaměstnanost a rostoucí inflace. A pak je tu další problém. „Že pořád někdo bude udávat, že pořád někdo bude buzerovat, i když toto není slovo z mého slovníku. Když já jdu po ulici, tak jsem ukázkovou obětí, protože jsem známý, a mě nepřetržitě někdo udává, i když jdu po stejné ulici, a tam devadesát procent lidí nemá žádnou roušku, tak mě nahlásí okamžitě na linku 158. To je můj život,“ uvedl exprezident. Pokut kvůli nenošení respirátorů a roušek prý musel Klaus řešit hned několik. Za to, že jedenkrát vešel do hospody, dostal pokuty dokonce dvě, jednu od pražského magistrátu ve výši tři tisíce korun, kterou zaplatil, ale za čas přišla pokuta od pražské hygieny, podle Klause za tentýž přestupek, a to už ve výši deset tisíc korun.

„Pan Václav Klaus se vydal na cestu demonstrativní konfrontace se státní správou už na tom velkém shromáždění různých odpůrců nošení roušek na Staroměstském nám. v Praze. A tak asi mohl počítat s tím, že se může dostat do konfliktu se státní správou nebo samosprávou. To, že je v Praze úřadů a úředníků jako naseto, víme my ostatní už také delší dobu. Možná by mohl požádat o radu a pomoc členy ODS, strany, kterou kdysi zakládal, a která v jeho době hl. m. Prahu několik let spravovala. V dnešním pražském zastupitelstvu ODS stále ještě sedí, ačkoliv ji zde její předvolební spojenci ‚odklonili‘ od rozhodování o věcech důležitých i nedůležitých,“ uvedl Zbořil.

„Chápu, že tam dnes mají spoustu práce s tím, kterou sochu odstranit nebo instalovat, zda vztyčit pomník generála Radeckého nebo dokončit stomilionovou investici související s přeložením části tramvajové dopravy na Václavském nám. Ale snad by mu nějaký úředník nebo úřednice, pamatující ještě lepší časy ODS na pražském magistrátu, mohli pomoci,“ dodal.

A bývalý prezident se pustil i do Pirátů nejen kvůli plánům s daněmi: „To mi někdo psal: ‚Já jsem dlouho pátral, co jsou to ti Piráti, a já myslím, že to je nová verze Rudých Khmerů‘. To mě rozesmálo. Nevím, co udělají jiné politické strany. A pak někdo hodnotil, co je TOP 09: ‚To je béčko Pirátů.‘ Já myslím, že ta jejich šéfka je ještě zaměnitelná s tou pirátskou místopředsedkyní,“ řekl Klaus.

„Srovnání Pirátů nebo Pirátstva s Rudými Khméry se mi coby studentovi jihovýchodní Asie zdá jako výstřel z Tlusté Berty. Ale na druhé straně, nenávistí zkřivené tváře některých ‚mladých dam‘ těchto stran, které ČT s velkou mírou sadismu a až příliš často posílá do našeho soukromí, dává panu exprezidentovi za pravdu. Zejména když naznačuje jejich zarputilost, neústupnost a charakteristickou úroveň jejich intelektu,“ říká Zbořil.

„Rozvolňuji se“ podle svého, snažím se nepřekážet

Ale vraťme se k rozvolňování opatření. Bouřlivá diskuse se vedla kolem způsobu otevření předzahrádek či potřebnosti potvrzení. Nakonec restauratéři nebudou muset kontrolovat, zda jsou hosté testovaní, očkovaní nebo prodělali nemoc covid-19. Zodpovědnost zůstává na hostech, kteří doklad budou muset předložit případné kontrole policie nebo hygieny. Pro lepší náladu nejdřív neměla být na předzahrádkách povolená wifi, nakonec někdo zjistil, že téměř všichni mají stejně internet v mobilech.

„Dovolil bych si konstatovat společně s klasikem: Já nechal svět jít kolem! ‚Rozvolňuji se‘ podle svého, snažím se nikomu nepřekážet a být ohleduplný. Když to všechno začalo, vynechal jsem zahrádky a nakupoval pivo v pet lahvích a na náš stamm-tisch zapomněl. Prostě, nedělal jsem nic, co bych nechtěl, aby mi dělali druzí. Demonstrovat kvůli tomu nechodím, se sousedy se nehádám,“ říká Zbořil.
 
O tom, jak pandemie výrazně pozastavila standardní zdravotnickou péči hovořili v Partii například lékař a senátor za ČSSD Jan Žaloudík. Upozornil na přibývající počet pacientů s onkologickou nemocí v pokročilém stadiu. Na pozastavení běžné lékařské praxe si stěžoval i primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních potíží VFN Praha Jiří Votruba. „Určitě bych v našich podmínkách nevolil tak brutální omezení standardní péče, tak špatná čísla jsme neměli,“ vzkázal vládě. Uvedl také příklad, že když přišel pacient za praktickým lékařem s lehkým krvácením z průdušek, doktor ho musel odmítnout se slovy, že přednost mají pacienti s covidem. „Teď to všechno doháníme. Rád bych řekl, že budu optimista, ale nejde mi to. Pocit, že neléčíte pacienta, kterého máte, je ubíjející. Období covidu bylo odpočinkové, teď je to hrůza,“ popsal Votruba.

„S pány doktory bych se také nerad přel. Jistě toho vědí o těchto věcech mnohem více než já. Jen snad aby nezapomněli, že sice vědí, jak koho, kdy a kde léčit, ale jak mu po té jejich starostlivosti je a bude, to nakonec bude vědět jen pacient. Ať nám tedy radí, ale hlavně nestraší. O strach se nám starají snad všechna česká i zahraniční média,“ komentuje politolog.

Mezi tím jsme se také dozvěděli, že ministr zdravotnictví Petr Arenberger náhled zbohatnul. V daňovém přiznání totiž byly daleko vyšší příjmy než dřív. „Vedlejší příjmy 30 milionů a 65 nemovitostí,“ hlásaly titulky. Ministr k novému majetkovému přiznání uvedl, že jde o částku, kterou vydělal za správu obchodního majetku, klinický výzkum, přednášky a konzultace v ČR i zahraničí. Prý už vše vysvětlil dostatečně a rezignovat nehodlá.

„Pokud na to přišli pánové Kundra nebo Kroupa, nevěnoval bych tomu velkou pozornost. Dnes mne víc zajímá, zda je pan ministr, který je v úřadu několik dnů, kompetentní a nikoliv kolik má domů a na knížce. Bude jistě ještě dost času, aby se ho někdo za čas zeptal kolik a kde má uloženo,“ uvedl politolog.

„U redaktorů ČT se taková otázka považuje nejen za nevhodnou, ale dokonce i za omezování svobody slova a útok na nezávislost jejich podnikatelského zařízení. Tak snad by stálo za to neomezovat autonomní svobodu českého zdravotnictví dotazy o příjmech nebo majetku lékařů hned u vrátnice a v každé nemocnici,“ dodal.