Pirátům se v poslední době moc nedaří. Navíc v Ústeckém kraji bude mít předseda Ivan Bartoš proti sobě předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.

„Zatím jde jen o první dojmy a málokdo, kromě těch vždy a nejlépe informovaných, si dovolí z prvních informací, navíc těch prázdninových, usuzovat na to, jak ‚na severu‘ nakonec vše dopadne,“ brzdí politolog Zdeněk Zbořil rychlé závěry. Zatím se podle něj musí Piráti potýkat s vlastními omyly, které jim jejich volební soupeři rádi připomínají. „Tím hlavním jistě bylo přehnané sebevědomí a monotematická antibabišovská rétorika, ale zdá se, alespoň podle prohlášení pana Bartoše a jeho okolí, že si toho jsou vědomi a pokusí se z této pasti, kterou si ale na sebe sami nastražili, nějak uniknout,“ dodává s tím, že asi budou muset přidat na svůj seznam programových témat něco více konkrétního a počítat s tím, že ani ti, kteří jim slibovali povolební spojenectví, nebudou vůči nim příliš vstřícní. „Dokonce bych si dovolil tvrdit, že budou vůči nim agresivnější, protože se obracejí na typologicky stejně nebo alespoň podobné potenciální voliče,“ říká politolog.

Dřív měli spolupracovat na řešení hříchů, kde jde o kriminál natvrdo

Kampaň už se rozjela. Po regionu jezdí jak premiér Andrej Babiš, tak předseda Pirátů. Ten zahájil kontaktní kampaň v regionu i vyjádřením, že kraj je synonymem chudoby a začal zaostávat i za Rumunskem. „Peníze, které má kraj dostávat, často nedostává, a když už, tak se rozkradou,“ podotkl. Protože s tím ANO neudělalo nic, Piráti situaci změní. Výrok vysvětloval i v neděli na Primě. Bartoš si stojí za tím, že nikoho neurazil a jde o ekonomická fakta a HDP. „Nebrečím, neurazil jsem lidi v Ústecku. Situace v kraji je důsledek vlády minulé a předchozí,“ uvedl na Primě.

„Tato slova pana Bartoše nebyla nejšťastnější. Jistě měl na mysli ty divoké korupční záležitosti, do kterých se zaplétali reprezentanti ČSSD a ODS. Možná i trochu zapomněl, jak se po krajských volbách s velkou slávou vítaly antibabišovské koalice v krajích. Tehdy byl čas spolupracovat s ANO na ‚řešení‘ hříchů minulosti, na těch, ve kterých šlo o život a stále ještě jde o ‚kriminál natvrdo‘. Předvolební hrdinství kohokoliv je skoro vždy účelové a po volbách, všichni víme, se na něj rychle zapomíná. A také málokdo dokáže nové potenciální voliče přesvědčit, že tentokrát to už bude jinak,“ komentuje Zbořil.

Kandidátky jsou odevzdané, nikdo už nic nezmění na tom, že se lídři ANO a Pirátů utkají právě v Ústeckém kraji. A jaký očekávat výsledek? Nebyla to chyba od Pirátů, že předseda kandiduje v kraji, který je baštou hnutí ANO?

„Zásadně se vyhýbám volebnímu proroctví a dokonce si myslím, že by tohoto příkladu měli následovat všichni politologové a studenti politiky,“ říká Zbořil. Měli by se o to podle něj pokoušet i politici, političtí komentátoři, ti, co studují sociologii politiky a ve mzdě najatí volební experti politických stran. „Ale pokud jde o příliš velké sebevědomí Pirátů, to si snad můžeme dovolit tvrdit, že bylo až příliš velké a odvahu, která jim v jiných případech nechyběla, mohli demonstrovat při jiných příležitostech. Zřejmě jim někdo radil, jak se dostat k pověstným ‚korespondenčním hlasům‘. Pak ale stačilo vzpomenout si, kdo z jejich expertů a komu v minulosti volby pomohl vyhrát nebo prohrát,“ dodává.   

Peksa? I jeho může někdo obdařit politickými „flákanci“

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se opřel do frakce ECR, je prý podle něj „fašistická,“ protože má převahu europoslanců z polské PiS a italských Bratří Itálie. „Pokud se někdo prezentuje krajně pravicovými názory a do politiky tahá Mussoliniho příbuzné, aby to podpořil, proč bych mu neměl říkat fašista?“ trval na svém pak v diskusi poté, co se zvedla kritika, že napadl i ODS.

„Každá učebnice politologie a knihy o historii politiky učí, že je velmi nepřesné používat slova a jména historických fenoménů jako pomluvy nebo třeba jen označení jevů aktuálních,“ říká politolog Zdeněk Zbořil. Jinak lidé rozumí slovu fašista v severní Itálii, jinak ve Španělsku nebo Francii anebo i v dnešním Rusku, kde od dob J. V. Stalina slovo fašismus znamená německý nacionální socialismus. „Ono stačí třeba jen zúžit obsah politického programu na pravicový a levicový, a hned jde spíše o nadávku než o název politické ideologie nebo filozofie,“ dodává.

A přidává i tento komentář: „Pokud to panu Peksovi nevadí, a nechce se mu příliš přemýšlet, jak někoho s jemu nesympatickými názory pojmenovat, a pokud se naučil tuto pseudo-politickou hantýrku používat v Evropském parlamentu, nechť tak činí, ale měl by počítat s tím, že i jeho může někdo obdařit stejnými politickými ‚flákanci‘ nejen dnes, ale i kdykoliv v budoucnosti.“

A jak hodnotit frakci ECR? „Podle názvu jsou to konzervativci a reformisté, což v chaotickém provozu Evropského parlamentu může vyvolávat určité naděje. Je to zatím jen jakási ‚kuloárová záležitost‘, kterou ale už její silnější konkurenti považují za nebezpečnou.
Proto se domnívám, že bude ještě dlouho trvat, než tato frakce bude ve shodě se zájmy některých evropských voličů a než získá důvěru těch mocných, aby ji alespoň nechali žít a dýchat,“ komentuje Zbořil.

Piráti sami nejsou spokojení s vlastní předvolební kampaní. Někteří by rádi situaci řešili ještě předtím, než dojde k volbám, pražský pirát Adam Jaroš navrhuje odvolat vedoucího mediálního odboru Mikuláše Ferjenčíka. Ten už reagoval s tím, že pokud Piráti volby nevyhrají, odstoupí.

„Už za první republiky tvrdili někteří starší političtí harcovníci, že ‚přepřahat v kopci není snadné‘. Pokud vím, pražský Pirát Jaroš je v jakémsi sporu s ÚV Pirátstva, ale to ještě neznamená, že by se nemohl mýlit. V každém případě je dnes takové rozhodnutí trochu riskantní, ale nikoliv snad nemožné,“ komentuje Zbořil.

„V takovém případě asi žádný student politiky příliš dobře neporadí, od toho je intuice politiků, jakkoli mladých nebo starých, a dopadne-li to dobře nebo špatně, bude to zapsáno do knihy úspěchů nejen strany, ale každého odvážlivce, který se do takového díla pustí,“ dodal.