Poučení z covidového vývoje: Nevěřte státu, spolehněte se sami na sebe

Bible končí Zjevením Janovým známým též jako Apokalypsa, v němž mimo jiné vyjedou na svět čtyři jezdci – Mor, Válka, Hlad a Smrt, kterým je „dána moc nad čtvrtinou země, aby hubili mečem, hladem, morem a zemskými šelmami“.

Naštěstí v Česku skutečnou Apokalypsu nezažíváme. Ale díky snaze drtivé většiny politiků se k ní pomalu přiblužujeme. Naši apokalyptičtí jezdci však mají jiná jména. Jsou jimi Chaos, Nekompetentnost, Evropská unie a Komunálsocialismus. Pojďme se na ně podívat hezky popořadě. A hlavně pojďme si říct, jaké poučení bychom si z toho mohli a měli odnést.

Apokalyptický jezdec # 1 – Chaos

Chaos je slovo, které nejlépe vystihuje situaci v posledních dnech, ale provází nás pandemií od samého počátku. Aktuálně vláda zavřela závodní jídelny, aby je za několik hodin zase povolila. (Zlí jazykové tvrdí, že to bylo proto, že si uvědomili, že i poslanecké restaurace spadají do kategorie závodního stravování.) A podobných případů bychom v průběhu celé pandemie mohli nalézt celou řadu. Bylo by to k smíchu, kdyby výsledkem tohohle vládního bordelu nebyly oběti na životech.

Andrej Babiš totiž může stokrát spílat lidem za to, že (údajně) nedodržují opatření vyhlášená jeho vládou. Jak ale mají lidé dodržovat opatření, když ani pořádně nemají šanci vědět, jaká vlastně skutečně platí? Jedním ze základů právního státu je předvídatelnost práva. Je to vědomí, že když udělám A, a když A je protizákonné, čeká mě trest.

To je jednoduchý princip, který chápe každý. A každý je schopen se plus minus naučit, co je to A, které nesmí dělat. Potřebuje k tomu ale čas. Pokud se však obsah vládního opatření mění i v řádech hodin, stávají se opatření pro lidi nedodržitelná.

Jak může vláda chtít, aby lidé něco dodržovali, když jim není schopná ani pořádně říct, co vlastně mají dodržovat? Stejně tak když vám jeden den vládní představitelé řeknou, abyste něco dělali, nebo nedělali, a pak hned druhý den udělají pravý opak. Takže tady máte ministra zdravotnictví, který zavře hospody, aby pak sám do jedné šel. Premiéra, který říká, aby lidi omezili cestování, aby pak sám odjel na Krétu a manželku poslal do Dubaje. Máte tady fotbalové zápasy hrané bez diváků, při kterých na tribunách sedí papaláši.

Tohle můžete různě okecávat. Můžete se u toho kroutit jako Adam Vojěch, když na něho Andrej Babiš mručel, aby se nestyděl a řekl jméno, ale to je asi tak jediné, co s tím můžete dělat. Nijak tím totiž nezměníte podstatu problému a tou je, že normální člověk si v současné situaci nemůže myslet, že to s ním vláda myslí vážně, a nemá tudíž moc důvodů jí elementárně důvěřovat.