„Prostě ten rok byl neskutečně smutný, těžký a depresivní,“ uvedl při novoročním proslovu premiér Andrej Babiš. Pandemie covidu podle něj ukázala, jak jsme přes veškeré moderní technologie zranitelní a že samozřejmý způsob života tak samozřejmý být nemusí. Finanční ztráty související s epidemií podle Babiše Česko dožene, nenahraditelné jsou ztracené životy.

„Tato část premiérova projevu byla popisem reality. Snad si mohu dovolit říct, že ať už si o něm říká kdokoliv cokoliv, je jako osobnost pozitivní, nehledá věci, které jiné negativně orientované  vyvolávají, nepřipomíná, co předseda ODS říkal 21. srpna minulého roku o potřebě uvolňování příkazů a zákazů chování v době mimořádného stavu a nezapomíná mluvit o rodičích, dětech a vnoučatech. Kdo to nechce slyšet, toho asi nepřesvědčí, že je ve svých vyjádřeních jednoduchý a opravdový, že dělá politiku, ale nepolitikaří,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. 

Ve svém novoročním projevu k občanům promluvil i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Jako další nejhorší věc, kterou s sebou covid přinesl, zmínil prohloubení rozdělení české společnosti. „Epidemie otevřela novou štěpící linii, ale zejména zdůraznila a obnažila ty staré, které už v našem národě dřímaly nebo se projevovaly dříve,“ uvedl. Řada lidí si v časech epidemie hledala záminku, jak útočit na ty, které nemají rádi. A doplnil: „Proti onemocnění covid-19 by nás mělo chránit očkování, proti viru nesnášenlivosti se musíme naočkovat sami, a to tím, že po masarykovsku sneseme názor jiného.“

„Na člověka, který musí naslouchat planému mudrování a nekonečným osobním útokům reprezentantů politických stran v Poslanecké sněmovně, byl pan Vondráček státnicky umírněný. Neřekl nic, co většina z nás neví, ale snad se mu podařilo upozornit na tu nenávistnou část české společnosti, která by v době covidové mohla být méně vulgární, byla víceohleduplná a občas mohla méně mluvit a více přemýšlet,“ podotýká Zbořil.

Snad jen, když se na EU díváme z velké dálky…

Předseda Senátu Miloš Vystrčil na Nový rok ocenil nasazení občanů v první vlně koronaviru, zkritizoval vládu, že selhala v přípravě na vlnu druhou a ze srdce prosil občany, aby táhli za jeden provaz i v další koronavirové vlně. Než popřál obyvatelům České republiky vše dobré v roce 2021, děkoval také Evropské unii. Volal také potom, aby Češi nezapomínali na židovsko-křesťanské kořeny, z nichž vyrostla i česká kultura, zdůraznil naši sounáležitost s euroatlantickou civilizací. „Ujišťují vás, že svobodu, prosperitu a bezpečí, ve kterém v Evropské unii žijeme, nám závidí prakticky celý svět. Jenom fakt, že polovina z deseti nejvyspělejších zemí světa jsou členy EU, mluví za vše. V této souvislosti se někdy až příliš často ptáme, co všechno pro nás ještě může EU udělat. Místo toho, abychom se ptali, co můžeme my udělat pro EU. Přemýšlejme proto o naší roli,“ žádal předseda Senátu spoluobčany.

„Málokdo asi o své roli, nikoliv jen naší, v současné době nepřemýšlí. Problémem je ale jak, zda povrchně či do hloubky, v soukromí či při veřejných radovánkách nebo dokonce, zda nám ‚prakticky celý svět‘ má co závidět. Tvrdit to v době, kdy Velká Británie právě z EU vystoupila, několik členských zemí se v ní necítí dobře, někde se obávají terorismu a pouliční kriminality, je možné snad jen, když se na EU díváme z velké dálky, třeba odněkud z Tchaj-wanu. O své roli v EU přemýšlíme skoro všichni neustále. Jedni si myslí, že pro ni děláme až příliš mnoho, jiní, kteří jsou ve strukturách EU dobře placeni, myslí, že by toho mohlo být víc,“ říká Zbořil.