Tchajwanský miliardář a zakladatel společnosti Foxconn – největšího výrobce elektroniky na světě – Terry Gou v pondělí oznámil svou kandidaturu na post tchajwanského prezidenta, informovala agentura Reuters. Volby se na Tchaj-wanu budou konat 13. ledna 2024.

Mezi další kandidáty patří například současný viceprezident William Lai z vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP), který prosazuje oddělenou identitu Tchaj-wanu od Číny. Dále kandiduje starosta Nové Tchaj-peje Hou Yu-ih a předseda Tchajwanské lidové strany (TPP) Ko Wen-je.

Současná prezidentka Cchaj Jing-wen (DPP), která se řadí mezí odpůrkyně sbližování se s Čínou, byla znovuzvolena v roce 2020 a o třetí funkční období se již ucházet nemůže. Vítěz prezidentských voleb 2024 bude inaugurován 20. května 2024.

O prezidentský úřad se Gou poprvé ucházel v roce 2019. Nezískal ale nominaci od hlavní tchajwanské opoziční konzervativní strany Kuomintang (KMT). I začátkem letošního roku se o nominaci Kuomintangu ucházel, strana však upřednostnila starostu Nové Tchaj-peje.

Aby se Gou mohl kvalifikovat coby nezávislý kandidát, musí do 2. listopadu nasbírat 300 000 podpisů voličů. Ústřední volební komise podpisy přezkoumá a výsledek oznámí do poloviny měsíce.

V uplynulých týdnech Gou zahájil svou předvolební kampaň, jejíž hlavním tématem bylo vyhnutí se válce s Čínou. Podle miliardáře je řešením dostat stranu DPP z úřadu. „Za vlády DPP v posledních zhruba sedmi letech přivedli Tchaj-wan na mezinárodní scéně k nebezpečí války. Na domácím poli je jejich politika plná chyb,“ řekl Gou a dodal, že „začala éra vlády podnikatelů“.

Terry Gou

Slíbil, že za 4 roky ve funkci by Tchaj-wanu přinesl mír trvající 50 let. „Tchaj-wan se nesmí stát Ukrajinou,“ zdůraznil a volal po sjednocení opozičních stran s cílem vyhrát volby proti DPP.

Huang Kwei-bo, docent diplomacie na Tchajpejské národní univerzitě nicméně uvedl, že Gouova kandidatura představuje riziko rozdělení hlasů voličů opozičních stran. „Jakýkoli rozkol na straně mimo DPP by znamenal jisté lednové vítězství Laie,“ řekl Huang.

Česká republika se oficiálně drží politiky jedné Číny a oficiálně tak uznává jen pevninskou Čínu, svou podporu Tchaj-wanu nicméně neskrývá. Ostrov navštívilo několik předních českých politiků včetně předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP-09) a předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

V září 2020 na Tchaj-wan zavítala oficiální česká návštěva v čele s Vystrčilem, který o sobě tehdy prohlásil: „Já jsem Tchajwanec.“ O dva roky později mu jeho tchajwanský kolega při návštěvě Senátu větu oplatil a prohlásil se za Čecha.

V červnu 2023 se Vystrčil setkal s tchajwanským ministrem zahraničí Josephem Wu, diskuse byla vedena například o strategické závislosti na Rusku i Číně a situaci na Ukrajině.

ParlamentníListy.cz požádaly o vysvětlení situace Víta Vojtu, předního sinologa, překladatele a vydavatele serveru Asiaskop.cz.

Čím přesně se linie vztahu k Číně, kterou razí mimo jiné pan Gou, liší od té, kterou proponuje současná prezidentka Tchaj-wanu?

Terry Gou je stoupencem principu jedné Číny, podle kterého je Tchaj-wan součástí Číny. Jako politik, byznysmen a filantrop, podnikající na obou březích Tchajwanského průlivu, je Terry Gou také nejlepším příkladem vzájemné vysoké ekonomické a kulturní provázanosti. On a strana Kuomintang chtějí udržet současné status quo a vlastní zásadu tří ne: ne rychlému sjednocení s Čínou, ne vyhlášení samostatnosti Tchaj-wanu a ne konfliktu s Čínou. To umožňuje bez napětí rozvíjet kulturní a ekonomickou spolupráci subjektů Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu a do určité míry připouští i velmi zdrženlivý politický dialog.

Politickou kartou současné prezidentky Cchaj Jing-wen a její Demokratické pokrokové strany (DPP) je naproti tomu zvažování možnosti referenda o vyhlášení samostatnosti, protože doba i ostrov se změnily. To je však pro Čínu nepřijatelné a ostře se proti tomu vymezuje.