Jak jste s východoevropskými mafiemi přišel poprvé do kontaktu?

S východoevropskými zločineckými skupinami jsem se poprvé setkal někdy v polovině 90. let, v době, kdy se otevřely hranice a začalo volné podnikání. Jednalo se o lidi z bývalých postsovětských republik.

Můžete čtenářům rozdělit tyto skupiny dle států?

Osobně mám zkušenosti s ruskou, ukrajinskou, čečenskou a albánskou mafií.

Jaké skupiny byly nejvíc nebezpečné a s jakými aktivitami si je spojujete?

Nevím, jestli se dá říct, kdo byl více či méně nebezpečný, každopádně všichni se vyznačovali jednoznačnou hierarchickou a militantní strukturou a disciplinovaností. Šlo o lidi z kriminálního prostředí, kteří si našli své působiště v České republice a používali praktiky jako ve svých domovských zemích. Nikdy nespolupracovali s policií a všechno si řešili ve své komunitě. Jejich praktiky si spojuji převážně s kuplířstvím, drogami, obchodem se zbraněmi, vydíráním podnikatelů, výpalným apod. Pamatuji se na případ vydírání podnikatelů, kterým kombinačkami trhali nehty, nebo na obchod s výbušninami Semtex.   

Jak se proti nim z hlediska policie bojovalo?

Velmi špatně.

Proč?

Z toho důvodu, který jsem naznačil. Byla to uzavřená skupina lidí, kteří měli vojenskou strukturu, jasnou hierarchii, uznávali subordinaci a věděli, že veškerá pochybení si s nimi vyřídí uvnitř svými vlastními, specifickými a krutými prostředky, tudíž jakákoliv spolupráce byla nemožná a potenciální svědci se báli.