Velké firmy ustupují od projektů diverzity a inkluze, které měly podporovat rovnost a sociální odpovědnost. Tyto projekty byly často zaváděny jen proto, aby firmy splnily politické nebo mediální požadavky.
Sociální odpovědnost v tomto kontextu znamená, že firmy měly přispívat k rovnosti a spravedlnosti ve společnosti, například zvyšovat počet žen ve vedeních firem a podporovat zaměstnance z různých menšin. Tyto projekty diverzity a inkluze měly ukázat, že firma myslí nejen na zisk, ale i na lidi a na společnost.
Vojtěch Bednář ve svém textu zmiňuje konkrétní příběh paní Jany, který ukazuje, že projekty diverzity a inkluze mohou být v praxi kontraproduktivní. A jak dopadají důsledky těchto opatření na zaměstnance. A jak tlak na naplňování kvót může vést k tomu, že do klíčových rolí jsou dosazováni nekompetentní lidé, což narušuje efektivitu firem.
„Paní Jana, budeme jí tak říkat, nastoupila do české části nadnárodní firmy v roce 2016. Zprvu byla na referentské pozici, ale postupně si doplnila vzdělání. V roce 2020 jí bylo nabídnuto povýšení na exekutivní asistentku. Dlouho váhala, protože i když to znamenalo vyšší plat a více odpovědnosti, nebylo to přesně to, co očekávala. Raději by směřovala do managementu. Nakonec nabídku přijala a začala pracovat v kanceláři staršího člena vyššího středního vedení,“ popisuje Bednář.
Postupně se však ukázalo, že role paní Jany nebyla náhodná. „Půl roku strávila po školeních a následně její šéf odešel do důchodu. Na jeho místo byla nainstalována paní, která přišla z jiné evropské pobočky. Byla to cizinka, což vytvářelo problém jazykové bariéry. Hlavně se ale ukázalo, že vzhledem k práci, která se ve firmě dělá, je zhola nekompetentní. Neznala postupy, neuměla se rozhodovat a nepodporovala podřízené. Firma ale potřebovala naplňovat její roli,“ pokračuje Bednář.
Zároveň firemní sociolog popisuje, jak tlak na diverzitu vedl k tomu, že odpovědnost za chod oddělení přešla plíživě na paní Janu. „Většina toho, co měla dělat paní manažerka, postupně přešla na paní Janu. Tak se stalo, že většinu rozhodování dělala ona, zatímco její šéfová v podstatě jen seděla v kanceláři a podepisovala rozhodnutí,“ píše Bednář.
Závěrem pak odhaluje, jak byla celá situace řízena shora a jak se paní Jana dozvěděla o důvodech svého povýšení. „Pak se při nějaké příležitosti paní Jana dala do řeči s nejvyšším šéfem, kde diskutovala vedle jiného svou kariéru. Pan šéf jí řekl, že povýšení na exekutivní asistentku a následná školení nebyly náhodné. Vedení vědělo, že její předchozí nadřízený se chystá na odpočinek. Také vědělo, že místo něj přijde dotyčná kvůli diverzitě. A protože se vědělo, že pracovně to nebude hitparáda, vedení potřebovalo někoho, kdo to zvládne. Paní Jana nakonec dostala bonus,“ zakončuje příběh.
Včera jsem zde psal o tom, jak bleskové ustupování od socialistických personálních projektů vyvolá kroucení hlav. Asi je na čase ukázat konkrétně příklad toho, co je špatně.
— Vojtěch Bednář (@aveius) January 12, 2025
Paní Jana - budeme jí tak říkat - nastoupila do české části nadnárodní firmy v roce 2016. Zprvu byla na… https://t.co/QK5AgPy2nm
Tento trend, kdy firmy rychle ustupují od projektů diverzity a inkluze, lze pozorovat i ve větším měřítku. Firmy jako Meta, McDonald's, Walmart či Ford v posledních letech výrazně omezily své DEI projekty. Meta například rozložila svůj DEI tým a snížila rozpočet na aktivity zaměřené na rovnost, zatímco McDonald's upustil od diverzitních cílů ve vedení. Walmart zase ukončil podporu některých iniciativ zaměřených na LGBTQ+ zaměstnance.
Tyto kroky ukazují, že mnoho firem přehodnocuje závazky k diverzitě, často s odkazem na změny obchodních priorit, na zvýšení efektivity i na politické a mediální tlaky, jimž firmy byly a jsou vystaveny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že by firmy měly nadále ustupovat od projektů diverzity, inkluze a rovnosti?
autor: Natálie Brožovská
_profil_top.jpg)
