Akce probíhala nedaleko budovy plzeňského rozhlasu na náměstí Míru. Jen něco přes kilometr vzdušnou čarou probíhal hlavní plzeňský pietní akt u památníku Díky Ameriko.

Sláva kolaborantům

Prvním, který vystoupil na komunistickém mítinku, byl bývalý poslanec Jiří Valenta, který nyní kandiduje do Senátu a také na post primátora Plzně.

„Dějinná fakta o druhé světové válce musí být vykládána objektivně a pravdivě. Často se setkáváme se snahou některých lidí a skupin u nás i v zahraničí překrucovat historii, mlžit a také účelově znevažovat úlohu toho, kdo na svých bedrech nesl největší tíži válečných bojů a útrap a kdo měl největší oběti v osvobozeneckém boji, a to Sovětského svazu a jeho Rudé armády... Stačí porovnat skromný plzeňský památníček obětem, našim vlastencům, s megalomansky koncipovaným pomníkem za miliony korun armádě Spojených států, která na území našeho města nepřišla ani o jednoho svého vojáka,“ konstatoval Valenta.

„Musíme odsoudit i to, co se děje v některých zemích, kde se odstraňují památníky osvoboditelům od fašistického moru, přemísťují se ostatky hrdinů, a naopak se oslavují příslušníci bývalých jednotek SS a nacističtí kolaboranti. Takoví, jací byli například zcela prokazatelně ukrajinští banderovci. Je to nejen neodpustitelná urážka památky padlých za osvobození, za svobodu, ale je to taktéž morálně i fakticky neodpustitelné. Nikterak nesnižujeme úlohu USA, Velké Británie, Francie ani ostatních národů, které přispěly k dosažení vítězství a k porážce hitlerovského Německa a jejich spojenců, avšak jedním dechem dodáváme, že rozhodující bitvy a válečné operace v době druhé světové války se uskutečnily u Moskvy, Stalingradu nebo kurského oblouku, kde byla zásadně zlomena vojenská síla německého wehrmachtu,“ pokračoval Valenta.

Svět není černobílý

„Blízkost demarkační linie nám připomíná skutečnost, že 90 procent našeho území osvobodila Rudá armáda. Že přitom položilo svůj život přes 144 tisíc jejich vojáků a skoro půl miliónu dalších bylo v bojích zraněno. Stejně tak ctíme památku a vážíme si dalších hrdinů, kteří padli na našem území – rumunských, polských i amerických vojáků. Bylo by velkou chybou negovat americký podíl na osvobození Československa. Nemůžeme totiž podlehnout černobílému vidění světa. Prostí a stateční vojáci nikterak nemohou za válečné zločiny, spojené s velmocenskou rozpínavostí současných vlád na celé naší planetě. Příslušnost k národu nikdy nemůže být cílem obecného odsouzení. Stejně jako vlastenectví, důraz na češství a slovanství v době aktuálního vykořisťování pracujících a selekce lidí podle výše jejich majetku.“

Podle Jiřího Valenty nesmíme také zapomenout: „Na 360 tisíc českých a slovenských vlastenců, kteří obětovali své životy na bojištích, v koncentračních táborech nebo byli popraveni podle stanného práva heydrichiády. Další oběti přinesl i samotný konec války, kdy se naše obyvatelstvo zapojilo do – z jedné strany řízeného a z druhé strany spontánního – odporu proti okupantům.“

„Mezi válečnými oběťmi bylo také na 28 tisíc českých a slovenských komunistů. Nemělo by se zapomínat, co tehdy hrozilo naším lidem a prostoru, kde žili – totální germanizace, likvidace dosavadní populace, nové osídlení čerstvou německou krví k zušlechtění německé rasy. Je historickou skutečností, že jsme se nikdy nesmířili s diktátem Mnichova. Celé generace Čechů, Slováků, Židů, Poláků, Ukrajinců, Maďarů, Němců, z bývalé předmnichovské republiky společně prožily trpký osud obětí nacistického běsnění. Drtivá většina z nich, s výjimkou velké části sudetských Němců, přitom neupadla do osidel národně socialistické ideologie,“ hovořil Jiří Valenta.

„Kapitalismus dnes prožívá globální krizi. To odnášejí běžní pracující a nízkopříjmové kategorie veřejnosti. Lidé jsou stále více dezorientovaní, k čemuž přispívají naše média. Čeští občané jsou vháněni do vzájemných konfliktů, nyní přímo i do válečných sporů. Země se dusí klientelismem a ekonomickou kriminalitou. Lidstvo jako by bylo nepoučitelné. Nenechme se zatáhnout do transatlantických válek o rozdělení světa, v honbě za dalšími zisky, surovinovými zdroji či periferními odbytišti nekvalitní nadprodukce.“

Viníci za nic nemohou?

Jako další promluvila jediná česká levicová europoslankyně Kateřina Konečná, předsedkyně ÚV KSČM: „Německo se postupně zbavuje viny. Dokonce Evropský parlament svým usnesením už o Německu nehovoří jako o jednoznačném viníku války. Připomínám, že jsem byl jediná z českých europoslanců, která hlasovala proti takovému nesmyslu,“ uvedla europoslankyně za potlesku přítomných.

„Když KSČM ve volbách v roce 2017 přišla s heslem ‚mír‘, tak se nám všichni smáli. Nyní se mně chce říci – jako obvykle jsme měli pravdu. Jsme proti řešení ukrajinského konfliktu ozbrojenou cestou. Nemohu opomenout to, co předcházelo únorovému zásahu. A opět jsme jako KSČM na to upozorňovali. Nyní již i prezident Zelenskyj přiznal, že je ve válce už od roku 2014. Tedy od roku, kdy USA napumpovaly miliardy do ovlivnění veřejného mínění na Ukrajině. A došlo k převratu, známému jako Majdan. A po něm čistě náhodou zasedla v ukrajinské vládě ve funkci vicepremiérky i zaměstnankyně americké ambasády. Zajímavé. Škoda, že podobné záběry nepřináší naše televize, která mimochodem nyní chce, aby jí lidé platili více. Je škoda, že nevyvěšujeme vlajky Jemenu, kde je 150 tisíc obětí a bohužel i 10 tisíc dětí. Držíme ústa, protože bombardování provádí Saúdská Arábie. Stejně jako v případě Izraele, který okupuje Palestinu. A to nemluvím o lžích o zbraních hromadného ničení v Iráku, o cílení destabilizace Libye nebo Sýrie s desítkami tisíc mrtvých,“ pokračovala dále Konečná.

Joe Biden se podle Konečné ještě jako senátor sám chlubil, že navrhl bombardovat Bělehrad, že to byl on, kdo navrhoval ničit mosty nebo zásobníky nafty. „Než tedy budou Spojené státy o někom prohlašovat, že je válečný zločinec, ať se prosím podívají do zrcadla,“ podtrhla Konečná a odměnou jí byl potlesk auditoria. „Aby nakonec neplatilo to, co kdysi uvedl americký spisovatel Mark Twain, že ‚bůh stvořil válku, aby se Američané naučili zeměpis‘.“ A opět zazněl potlesk. „Věřte tomu nebo ne, ale na blogu Babišova iDnes tento článek odmítli zveřejnit.“

„Za nynější vlády se tady usídlil takový nešvar. Cokoliv se nehodí do veřejné diskuse, je označeno za ruskou nebo čínskou propagandu a dezinformaci. Proč teď Piráti mlčí, když se vypínají weby? Bez rozhodnutí soudu, bez možnosti se obhájit. Je to ostuda téhle vlády!“ pokračovala.

„Bruselští ideologové za potlesku našich ministrů nám hodlají naordinovat až pětinásobné zdražení plynu. Hlavně, že nebude z Ruska. Takové ‚velké demokracie‘, jako je Katar nebo Saúdská Arábie, jim nevadí. Je na čase říci dost přepisování historie, cenzurování jiných názorů, dvojímu metru, vládním pokrytcům a především všem válkám!“ skončila svůj projev Konečná.

Drang nach Osten

Josef Skála, komunistický kandidát na prezidenta, mj. uvedl: „Dnešní doba testuje čest, svědomí a morálku. Zažíváme zatěžkávací zkoušku všech těchto hodnot, lidských kvalit a parametrů. Sovětská, ale i rumunská armáda nesly mnohem těžší díl při osvobozování naší vlasti než Američané, a také přinesli mnohonásobně větší oběti.“

„Tehdy se na demarkační čáře setkala ruská a americká armáda. Táhly za jeden provaz, bojovaly proti fašismu a zvítězily. Dnes je to úplně jinak. Dokonce i sám profesor Klaus, který rozhodně není žádným levičákem, hovoří o tom, že to není střet Ukrajiny s Ruskem, ale že jde o válku zástupnou, kdy Ukrajina bojuje na americké straně. Tato válka dvou jaderných mocností se bohužel přiblížila tak blízko našim hranicím, jak to nikdy v minulosti ještě nebylo. A pak přístup k hnědému moru, nacismu, fašismu. To jsou dva mimořádně vážné signály,“ upozornil Skála.

„Souhlasíte s tím, když vám naše vláda říká – jsme ve válce?“ vybídl Skála k reakci přítomných – a lidé unisono vykřikli: „Ne!“ A k tomu ještě jich několik doplnilo: „Ve válce jsou oni, ne my!“

Skála pokračoval: „Je to naše neskutečně hazardérská politika, na kterou nikdo nemá právo. Musíme znovu a znovu připomínat, že za to tito lidé jednou ponesou zodpovědnost. To je totiž v rozporu s velmi vážnými paragrafy trestního zákoníku, zatáhnout nás do takové války. Nechceme, aby naše země byla krmelcem a vazalem. Chceme, aby mohli naši lidé svobodně žít. Společnost názorově zraje. V nejbližších týdnech a měsících bude poznání o to zralejší, oč větší dílo zkázy se na nás valí.“