Vím, že připravujete knihu o pravdě. Jak je to s tvrzením o tom, že pravda, která vítězí, a za kterou se bojuje, prý jako věc neexistuje?

Je to dobrý provokující nadpis, který má zvednout čtenáře se židle a přinutit ho k dalšímu čtení. Tato věta však vyžaduje další vysvětlení. Pravdu neodtrhneme ze stromu, nevypěstujeme na poli, nevykopeme z hlubin země a nenajdeme ji v knihovnách a archivech. (Možná na ministerstvu pravdy nebo v Evropské komisi, ale tam nemám přístup.) Přesto existuje slovo PRAVDA jako historicky vyvinutý kulturní abstrakt. Mám rád větu od mistra Jana Husa „Hledej pravdu, prav pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu.“ Ale jak říkám, nenajdeme pravdu ani v lese a ani na louce. Samotná definice pravdy zní – pravda je mírou shody tvrzení, názoru a teorie se skutečností.

Takže v knihovnách a v archivech nenajdeme pravdu, ale najdeme pojednání, teorie, názory, tvrzení. Tyto teorie mohou být více, nebo méně ve shodě se skutečností. Dále v knihovnách najdeme historická fakta. V zemi pak artefakty minulosti, které na světlo vynášejí archeologové. Každý nový fakt vyhrabaný ze země, nebo nalezený v archivu, nebo změřený v laboratoři pozměňuje tvrzení, názor, teorii. Abych to shrnul. Zatím mám pro knihu o pravdě připravených čtyřicet dva vlastností pravdy. Subjektivní, objektivní, abstraktní, konkrétní, absolutní, relativní, částečná, celková atd. Nejdůležitějším kritériem se mi jeví míra pravdivosti, míra shody názoru se skutečností. Pak mluvíme o vlastnosti názoru z pohledu jeho shody se skutečností – pravdivost, nepravdivost, omyl, lež. Dnešní módní slovo dezinformace je sémantický nesmysl. Má jediný význam, vyjadřuje opak informace, tzn. neinformace. Vědci pracují na pojmu informace, neinformací se nezabývají. Nechápu, proč se zavedl nesmyslný pojem dezinformace.

Proč je důležitá míra shody tvrzení se skutečností?

Než odpovím na otázku, musím čtenáře varovat a současně se omluvit. Pro jedny budu odpovídat příliš polopaticky a rozvláčně, jiným čtenářům se moje povídání bude zdát příliš teoretické, akademické, nutící přemýšlet, což se může zdát, že narušuje komfort a pohodu čtení. Uvedu citát George Bernarda Shawa „Ti, kdo nedokážou změnit svou mysl, nedokážou změnit nic.“ A ještě jeden: „Dvě procenta lidí přemýšlí, tři procenta si myslí, že přemýšlí, a 95 procent lidí raději zemře, než aby přemýšleli.“ Věřím, že tyto citáty neplatí pro čtenáře Parlamentních listů. Proto mějte prosím se mnou trpělivost. Dostanu se i k tomu, že ukážu, jak velký význam má pochopení míry pravdivosti pro praktický život a přetrvání civilizace.

Umíte si představit obchod, vědu, inženýrství bez míry, měření a měr. Jsou naší denní součástí. Neustále porovnáváme pomocí míry. V obchodě, na stavbě, v kovoobrábění … všude. Bez měr, měření by náš život nemohl existovat. Tak proč se nezabývat měřením toho, jak tvrzení odpovídá skutečnosti. Ano, můžeme zákonem nařídit a zakázat porovnávání míry pravdivosti. Co potom nastane? Konec civilizace, protože nebudeme znát skutečnost a bez poznání se nezorientujeme a nevykročíme tím správným směrem. Budeme bloudit, chodit v kruhu, a nakonec jako lidstvo zahyneme. Pravdivost poznání lidstva se zastaví.

Ukažme si nejdříve význam míry a měření hmotných věcí, pak se zastavme u něčeho abstraktnějšího, jakou je hodnota věcí, a nakonec se pokusme podívat na míru pravdivosti.

Kdy mluvíme o míře shody tvrzení se skutečností?

Než se dostaneme k míře shody tvrzení se skutečností, tj. k abstraktnímu pojmu pravda, připomeňme si pohádku o míře hmatatelné věci nazývané délka. Tato pohádka pěkně vysvětluje to, co je vnitřní a vnější míra v její rozvinutější podobě.

Mladý had věděl, že je dlouhý, ale neznal, jak je dlouhý, a byl z toho nešťastný. Požádal přítele papouška o pomoc. Papoušek mu řekl, ať se natáhne do přímky. Požádal slůně, ať vedle něho udělá kroky od hlavy po ocas. Slůně si stouplo předníma nohama k hlavě a udělalo dva kroky. Kus hada ještě zbylo. Další krok však byl delší než zbytek ocasu hada. Papoušek řekl: odhadem měříš dva a půl kroku slůněte. „To není přesné,“ řekl had. Papoušek zavolal na lišku. Taky si stoupla k hlavě předníma nohama a udělala 8 kroků. Kousek ocasu ještě zbyl. „Měříš 8 a kousek liščích kroků, řekl papoušek.“ „To není přesné,“ opět si stěžoval had. Pak papoušek osobně odkrokoval hada od hlavy k ocasu. Když došel ke chvostu zahlásil: „Šedesát tři papouščích kroků“. „Takže měříš dva a půl slůněte, 8 a kousek lišek a 63 papoušků“, řekl papoušek.
  
Co z pohádky vyplývá? Délka hada je jeho vnitřní, neoddělitelná vlastnost (imanentní), do které had dorostl. Délka kroku slůněte, lišky a papouška vyplývá z jejich osobité velikosti. Pro nás je to ekvivalent, pomocí kterého porovnáváme délku hada. Papoušek zorganizoval porovnání imanentní míry délky hada se třemi ekvivalenty. Mohl pokračovat v porovnávání hada s dalšími zvířaty. Vzniklo by tak nespočetné množství konkrétních měr jako sjednocení imanentní délky hada s počtem kroků každého jiného zvířete. Nastoluje se otázka, je možné mnoho ekvivalentů zobecnit v jednu konkrétní míru? Lze místo vyjádření 60 papoušků, nebo osm lišek, nebo dva a pul slůněte, sedm zajíců a 52 ježků určit něco jiného, nějakou jinou obecnější míru, která bude pro všechny zvířátka společná? Ano. Lidstvo se postupně propracovalo od palců, loktů, sáhů k mezinárodnímu systému jednotek a pro délku byl stanoven metr s jeho násobky.

Dobře, matematicky… A co další úhel pohledu? Víme, že u délky, váhy, objemu porovnáváme věci mezi sebou a každá konkrétní míra je jednotou vnitřní i vnější. Lidstvo, aby mohlo měřit věci, vytvořilo soustavu jednotek. Např. sekunda, metr, kilogram, litr, pascal, ohm, lux a stovky dalších. Jsou způsobilé měřit materiální věci, ale názor je věc nehmotná, duchovní. Jak chcete stanovit míru shody názoru se skutečností?
  
Najít míru shody názoru se skutečností je těžká věc. Pro upřesnění, u jednoduchých výroků to těžké není. Například výrok: „V lednici se chladí 7 plechovek piva“. Zjistit míru shody je velice jednoduché. Otevřeme lednici a spočítáme počet plechovek piva. Počet plechovek je rovný sedm je jeden stav pravdivosti výroku, počet plechovek nerovná se číslu sedm je druhý stav. Pak je výrok pravdivý, nebo nepravdivý.