Rodiče pana Hlaváčka žijí v Suché Rudné v Moravskoslezském kraji. Jedná se o malou vesnici s pouhými šedesáti obyvateli, která leží nedaleko Karlovy Studánky v okrese Bruntál. Vlivem povodní u nich doma minulou sobotu přestala fungovat elektřina. „Neměli elektřinu až do čtvrtka do 14 hodin, bohužel ani teď ta elektřina nefunguje korektně,“ popisuje pan Hlaváček. Některé spotřebiče tak v domě jeho rodičů nefungují ani týden po záplavách, protože elektrické vedení ještě potřebuje nějaké dílčí opravy. 

„Problém je hlavně v tom, že rodiče jsou staří lidé, kteří mají oba skoro osmdesát let, a v tomto věku jsou samozřejmě nemocní. A dnešní moderní technologie jsou samozřejmě krásné a šetřivé, a stát chce, aby lidé měli moderní kotle, čerpadla a další přístroje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Norbert Hlaváček. On sám má doma nový kondenzační plynový kotel, o jehož návratnosti pochybuje vzhledem k tomu, že provozní úspora činí asi 20 %, ale pořizovací cena kotle je skoro čtyřnásobná.

I jeho rodiče mají ve svém domku na vesnici moderní kotel – na peletky a uhlí. Pořizovací cena kotle prý byla kolem 250 tisíc. „Ale problém je v tom, že když vám nejde elektrika, tak vám ani ten moderní kotel nesepne,“ říká Hlaváček. Rodiče tak v domě neměli několik dní žádnou teplou vodu. „Neměli ale ani normální vodu, protože vodovod mají do studny, ale k tomu zase potřebují čerpadlo. My tady údajně z ekologických důvodů zakážeme úplně všechno, kdejaký komín a kdejaká kamna, ale pak nejde elektřina a jsme všichni v háji,“ dodal.  

Suchá Rudná je obcí, kde je zima zhruba devět měsíců v roce. „A vy máte v baráku deset stupňů Celsia a dva staré lidi, kteří si s tím neumějí poradit. A ono se s tím prakticky poradit nedá. I kdyby tam někde nechali starý kotel, k jehož zapálení není potřeba žádná elektřina a počítač, tak takový kotel chce teď přece vláda zrušit,“ říká Hlaváček, podle kterého jsou moderní technologie dokonalé, jen dokud se nic nestane. Když ale přijde problém, najednou nic nefunguje a zvlášť pro takto staré lidi to znamená velké nebezpečí. „A to vůbec nevím, co by dělali, kdyby se to stalo v zimě. To by tam snad ještě zvládly popraskat trubky v domě, protože tam zima bývá docela krutá a jsou tam mrazy,“ obává se Hlaváček.

„Jako starosta vím, že na malých obcích dělají starostové první poslední. Jsem i dobrovolný hasič, takže vím, že hasiči se určitě vůbec nezastavili. Nemůžou za to, že nešla elektřina. ČEZ má určitě v tuto chvíli spoustu zásahů,“ chápe Hlaváček, že do nejmenších obcí může pomoc v případě takto ničivých živelních katastrof přijít s určitým zpožděním. Dodává ale, že vzhledem ke kombinaci přetížení složek IZS a spoléhání se na možná až příliš moderní technologie se mnoho lidí při souběhu několika nešťastných událostí ocitá v určité šedé zóně, kdy na pomoc marně čekají a sami si pomoci nemohou.

Stejně jako u mnoha dalších lidí v Česku i sklep domu jeho rodičů během povodní zatopila voda. Hasiči byli potřeba jinde. „Táta ve svých 77 letech vynášel po schodech vodu kýbl za kýblem, tak aby se mu nezaplavil ten moderní kotel, co nefungoval, ale byl strašně drahý,“ popisuje Hlaváček. V obci vlivem povodní několik dní nebyl ani signál mobilního operátora. Rodiče pana Hlaváčka stejně jako drtivá většina Čechů už dávno nemají pevnou telefonní linku, a tak ztratili možnost kontaktu s okolním světem. Zprávu o nich podal panu Hlaváčkovi až druhý den soused, který za tím účelem odjel do nedalekého Bruntálu. Norbert Hlaváček se za rodiči vydat nemohl, protože coby starosta Jenštejna řešil povodňovou situaci také.

Hlaváček se vrátil také ke slonovi v místnosti – vysoké pořizovací ceně nových „zelených“ kotlů. „Vůbec si nedokážu představit, kdyby ti moji rodiče neměli dva syny, kteří na tom nejsou finančně špatně a kteří jim to před těmi pár roky zaplatili, jak by to řešili. Jak to budou řešit staří lidé s mizivým důchodem, kteří nemají potomky, kteří by jim s tím mohli pomoci.“ Dotace to podle něj neřeší, protože jejich vyplnění je složité nejen pro seniory. Navíc existuje nebezpečí, že zejména starým lidem může realizaci nového kotle a na něj navázané dotace prodražit nepoctivá firma. „Je to přitažené za vlasy, my se tady jako civilizace zbavujeme jakýchkoliv možností být flexibilní a umět se o sebe postarat, protože budeme závislí na tom, jestli bude, nebo nebude blackout,“ říká.

Na závěr se vrátil ještě k probíhajícím krajským a senátním volbám: „Nedokážu si představit, jak v těch ještě hůř poničených oblastech, kde elektřina a signál možná nejdou do dneška, budou nějací lidé chodit volit. Bez občanek, se zničenými domy. Jak tam starosta zajišťuje volby, pokud mu to spláchlo volební místnost a pokud půlka členů volební komise na to nemá ani myšlenky a třeba mu tam ani nepřijde.“