K nedávným volbám v USA měl Luděk Bednář hned jednu poznámku, totiž že se ukázalo, jak chybné byly průzkumy, které předvídaly těsný souboj, zatímco v reálu Trump s Harrisovou v podstatě „vytřel podlahu“. Vyplývá z toho pak jednak to, že průzkumům z tzv. hlavního proudu by se nemělo věřit. A Bednář dodal, že naopak v průzkumech mimo hlavní proud se náskok Trumpa ukazoval. Ale to mohlo být vykládáno jako snaha podpořit svého kandidáta. „To je ta zvláštní situace, že člověk má úplně zpochybněné, jakými informacemi se má řídit,“ konstatoval. „Jsou ty průzkumy veřejného mínění cinknuté, nebo jak je to?“ uvažoval a dodal, že si zatím nikdo nedal tu práci, aby zjistil, jak to s průzkumy je. Souhlasil s myšlenkou neřídit se průzkumy vůbec. Ale tázal se, k čemu pak průzkumy jsou a čím se má člověk řídit.

Souhlasil také s myšlenkou, že při zakládání nových stran jim někteří v průzkumech pomáhají, tj. nejdříve má strana v průzkumu jedno až dvě procenta, ale pak najednou má 5 %, aby si lidé řekli, že má cenu je volit. „Můj pocit je, že to takhle je,“ řekl Bednář, ale dodal, že za takové myšlenky bude odsouzen jako příznivec konspiračních teorií. „Já to nemůžu ničím dokázat,“ přiznal s tím, že autoři průzkumů to nikdy nepotvrdí. „Můžeme si to jenom myslet,“ zhodnotil. Nicméně, otevírá to otázku, zda je možné z dat vůbec něco vyvozovat. Ale poznamenal, že dnes se každé dedukci říká spekulace.

Vrátil se k Trumpovi, který mu připomenul tzv. kremlologii v 80. letech. „Teď už všichni vědí, jak se Trump bude chovat. Před týdnem byl nevyzpytatelný, ale teď všichni říkají, co bude dělat, nebude dělat,“ poukázal na rozpor ve vyjádřeních. Luděk Bednář je také zvědavý, jak se ti, kdo podporovali Kamalu Harrisovou a „naprosto nediplomaticky“ se postavili proti Trumpovi, tak jaké zvolí řešení, například prezident Pavel. Jedno řešení je, že nebudou dělat nic. „To je dost nešťastné,“ zhodnotil takový přístup publicista. Už jen proto, že u Donalda Trumpa je „česká stopa“ u jeho dětí, např. u Donalda Trumpa mladšího.

Jako chybu vidí to, že v Česku se nikdo nesnažil s Trumpem navázat vztahy, jako se to podařilo v Maďarsku. „Měli jsme pozvat mladého Trumpa velmi dávno,“ hodnotil s tím, že pozvání mohl dát například Jiří Čunek, když vedl Zlínský kraj.

Ocenil Donalda Trumpa za to, že dokázal vyměnit elektorát Republikánské strany, takže teď pro něho hlasují i ti, kteří by dříve volili demokraty, tj. například dělnická třída. A také že vystihl, jak důležité je pro americkou společnost náboženství. „Ten útok na křesťanství je obrovský ze strany liberálů,“ konstatoval. „Ten obsah křesťanství se tam trošku daří vracet. Nebude to vůbec jednoduché, ale bez toho to podle mě nepůjde,“ mínil a jako argument zmínil třeba to, jak si Trump vede čím dál lépe u hispánských voličů, u kterých se ukázalo, že jsou nositeli amerického snu. Ale dal další příklady, např. Viveka Ramaswamyho. „Najednou vůbec nezáleží na té etnicitě,“ podotkl.