Proč je Orlová nejhorším místem v zemi?

Na to se zeptejte ve společnosti Obce v datech, která ten podivný žebříček obcí s rozšířenou působností tvoří. Nejsem si vědoma, že bychom byli "nejhorší adresou v zemi", jak vy novináři pak na to konto píšete.

Přestože letos slaví Orlová osm set let od svého založení, jde o měnící se a rozvíjející se město. Máme zde mimo jiné hodně zeleně a sportovišť, úspěšné sportovní kluby, kulturní dění přímo ve městě, krajské město s jeho vzdělávacím i společenským zázemím na dosah. Co by za to některá jiná města dala.

Je to už počtvrté. Proč to nejste schopni změnit?

Ta hodnotící kritéria nejsou úplně vypovídající. Spousta je toho dána průmyslovou minulostí nebo polohou nedaleko polské průmyslové pánve. Dlouho jsem se tím trápila, ale když se bude člověk pořád něčím užírat, zkazí mu to radost ze života a chuť do práce. Možná, že nemáme železniční stanici, ale proč by tu byla, když jste za půl hodinky na hlavním nádraží v Ostravě? Nebo nemáme divadlo, které je ve městech pár kilometrů odsud?

Neříkám, že Orlová je bez chyb. Máme zde dost problémů, ale opravdu nejde o žádné "peklo na zemi". Podobné negativní žebříčky navíc spíše škodí. Byla bych pro, aby se žebříček proměnil na TOP 100, což by bylo pozitivní a motivační.

Jste starostkou hnutí ANO. Jak vnímáte to, že předseda Andrej Babiš je ve větších městech brán jako "nejhorší z oligarchů"?

To je podle mě hlavně záležitostí středních Čech a hlavního města. Na severní Moravě a ve Slezsku je předseda Babiš voliči brán jako dobrý politik. Však se poptejte všude okolo. Podívejte se na současnou vládu, jak bojuje s rozpočtem a výběrem daní, například zrušila elektronickou evidenci tržeb, ale mění sazby DPH a daňové zatížení obecně.

Dříve jsem byla živnostnicí, měla jsem také dvě kavárny, jednu dokonce v Praze. Dnes to živnostníci rozhodně nemají jednoduché. Nejhorší je pro ně dle mého názoru ta nejistota. Neví, co bude, jak bude a za jakých podmínek.

Proč všechny politické strany slibují snížení počtu úředníků, slib nikdy nedodrží a zaměstnanci státních úřadů se naopak množí jako prvoci?

Nemůžu mluvit za stát, ale s těmi nařízeními jako kyberbezpečnost, administrativa s dotačními tituly, když se město přihlásí o nějakou dotaci, si prostě s jedním člověkem nevystačíme. Kdysi jste měl jednoho ajťáka na odboru IT. Ten spravoval celý úřad. Dnes to opravdu nemůže dělat jen jeden. Dohlížet na různá nařízení z Evropské unie, která obec musí dodržovat, si žádá více lidí. Na úřadu máme tři zaměstnance IT oddělení a mají plné ruce práce. Teď jsme zjistili, že když jeden onemocní a druhý si naplánuje dovolenou, tak máme velký problém. Když třeba spadnou servery. Digitalizace a spravování dotací jsou tak náročné, že dostatek odborníků je potřeba.

Neříkám, že jinde nejsou možnosti, kde by se dalo naopak personálně šetřit, ale není to jednoduché. Když máte zaměstnance v rámci úřadu, tak je velmi těžké se s ním rozloučit. Jde o legislativu. I odchodné a další kroky, které by pak měly nastat, jsou velmi složité. Když propustíte deset úředníků, tak to musí být v souladu se zákoníkem práce. Po nějaké době také můžete zjistit, že ty lidi potřebujete.

V rámci povolebního střídání koalice s opozicí a při dnešní důvěře ve vládu předpokládám, že se vládnutí po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 ujme opět hnutí ANO. Bude líp?

Kdybych měla křišťálovou kouli, tak bych vám na to mohla odpovědět. Myslím, že dnes jsme bohužel zabředli do tak hlubokých problémů, které nejsou ovlivněné jen vládou, ale i tím, co se kolem nás děje, že to bude hodně dlouho trvat, než se z toho marasmu dostaneme. Nikdo nemůže očekávat, že se to zlepší ze dne na den, když začne vládnout někdo schopnější.

Sama mohu říct, že když jde člověk do voleb i v rámci komunálu s nějakou vizí, neprosadí ji ze dne na den. A státní politika je ještě komplikovanější. Stačí si vzpomenout, když jste doma dělali nějakou přestavbu, kolik věcí se při tom objevilo navíc. Co ještě jste museli řešit.

Nicméně republice bych velmi přála, abychom se dostali z problémů. Z energetické krize, aby platy začaly růst a nejen podhodnoceným učitelům a lékařům, ale všem, tedy i těm, co nejsou závislí na státu. Tedy živnostníkům či zaměstnancům firem. Není nic lepšího, než mít spokojené zaměstnance. A možná byla naše společnost už příliš rozmazlená, proto je dnes tak v šoku, když ztrácí vše, na co byla zvyklá, svůj standard.