Nadmíru pozorně nyní sleduje a analyzuje situaci v Afghánistánu, jež se nadále vyostřuje, neboť hnutí Tálibán se už navzdory slibům přestává tvářit a chovat jako hodný strýček, který bude někdejší „útoky kamenem“ oplácet chlebem a všem nezištně odpouštět.

Dalším důkazem tohoto nastupujícího trendu je vyjádření mluvčího Tálibánu Suhaíla Šahína, že pokud Spojené státy neodejdou z Afghánistánu do konce měsíce, ponesou následky.

Na amerického prezidenta Joea Bidena tlačí především britský premiér Boris Johnson, který by si přál ponechat jednotky v Kábulu déle kvůli evakuačním letům.

Šahín označil 31. srpen za červenou čáru. Pokud by ji Biden překročil, prodloužil by tím americkou okupaci Afghánistánu, pro což není důvod.

Asistent amerického ministra obrany pro veřejné záležitosti John Kirby v reakci na Šahínovo vyjádření uvedl, že Spojené státy pochopily postoj Tálibánu ke stažení amerických vojsk k příštímu úterý.

Jinak řečeno, Američané kvapně opouštějí bojiště a území, které se snažili silou přimět k akceptaci americké doktríny demokracie.

Známý slovenský politolog Jozef Lenč k tomu říká:

„Nemyslím si, že to byla pro Američany prohraná válka, ale bylo to z jejich strany fiasko ve vztahu k tomu, co jejich dvacetiletý pobyt na území v Afghánistánu reálně přinesl. Kdyby bylo cílem pouze zničit Tálibán a odejít, pak to mohl být americký úspěch. Ale to se nestalo, vidíme, kolik to stálo peněz a hlavně lidských životů – a nakonec se Tálibán vrátil ještě silnější, než byl předtím, s ještě větší podporou v rámci samotného Afghánistánu. Američané v tomto ohledu zásadně podcenili vysokou míru korupce a klientelismu.“

Podle Lenče USA selhaly především ve volbě samotné koncepce, jakou se formu demokracie snažili implementovat do života Afghánců.

Řešením by podle něj bylo zavést v tomto multietnickém státě systém podobný tomu, který funguje ve Švýcarsku, kdy jednotlivé kantony mají svá nezadatelná práva a mohou se v rámci daných právních norem rozhodovat samostatně a vystupovat jako suverénní subjekty.

Hnutí Tálibán se nyní tváří jako oficiální a legitimní síla, se kterou lze jednat, čehož už využila řada států včetně velmocí Číny a Ruska.

Tálibán deklaruje, že hovoří za celý Afghánistán, který má údajně pod kontrolou, což ovšem, jak dobře víme, není tak docela pravda. Viceprezident bývalého afghánského režimu Amrullah Saleh, který před tálibánci zavčas z Kábulu uprchl, se minulý týden po odchodu Američany podporovaného prezidenta Ghaního prohlásil za jeho nástupce a úřadující hlavu státu. Teď žádá ostatní vůdce o podporu. Setrvává v Pandžšírském údolí, které Tálibán zatím neovládl a kde se opevnil a zřídil už i vlastní milice.