Ministr průmyslu Jozef Síkela, který je žhavým adeptem na člena Evropské komise za Česko, stále opakuje, jak se díky jeho úsilí povedlo zemi zbavit závislosti na ruském plynu. Jindy ale řekne, že na omezování závislosti pracují. Úplně to nejde dohromady. Jak to tedy dnes je?

Fakt, že jsme přežili krize s nedostatkem plynu, speciálně v roce 2022, byl způsoben tím, že nikdy nedošlo k přerušení dodávek ruského plynu do Evropy. Došlo k jeho omezení, to v každém případě. Týká se speciálně potrubního plynu. Nicméně se zase o zhruba 40 procent zvýšil dovoz ruského zkapalněného plynu, tedy LNG. To je důvod, proč jsme byli schopni přežít přenastavení toku plynu. Je to zcela klíčové. Nikdy nedošlo k přerušení dodávek. Dokonce teď v posledních měsících do Evropy teče více ruského LNG než ze Spojených států, které jsou přitom největším producentem zkapalněného plynu. Zároveň nijak nedošlo k omezení dodávek zemního plynu do Maďarska, Srbska, Rakouska, Německa. 

Vtipné je, že se mluví o tom, že na ruském plynu jsou závislé země jako Francie, Belgie, Španělsko. Jak tyto země mohou být závislé na ruském zemním plynu, když ho v podstatě dostávají jako LNG a mohly by stejně tak dostávat LNG z Kataru, Austrálie nebo z USA. Ukazuje se, že rozhoduje jediný faktor – ekonomická stránka věci. Všechno ostatní je pouze ideologie, s prominutím.

Pakliže do Evropy nyní proudí více zkapalněného plynu než z USA, čím to je? Je to zase jen o penězích, tedy že ten ruský je levnější?

Je to určitě o penězích. Co se pak týče potrubního plynu, tam je to způsobem tím poplatkem „storage neutrality charge“, což je přepravení poplatek zavedený německou přenosovou soustavou, kterou je zatížen i plyn zakoupený například ČEZem přes holandský terminál. Tím došlo k dramatickému zdražení přepravení plynu přes Německo. Využívají se nejlevnější cesty, vždycky to tak bylo. Zajímavé je, že během loňského podzimu teklo přes Lanžhot do České republiky velké množství zemního plynu z Ruska, kolem 40 milionů kubíků denně, a dělo se tak i pár dnů poté, co pan ministr Síkela oznamoval, že jsme se zbavili závislosti na ruském zemním plynu a přestali ho odebírat.

Jak je to možné, když nejen od ministra Síkely, ale ještě častěji od premiéra Fialy už měsíce a měsíce posloucháme prohlášení o tom, jak jsme se závislosti na ruském plynu zbavili, jak nebudeme podporovat agresora a nehodláme odebírat suroviny od nespolehlivého dodavatele a přitom sem ruský plyn pořád teče?

V první řadě je nutno říci, že Rusko je spolehlivý dodavatel. Vždycky, i v krizi 2009. Nespolehlivý byl přepravní článek na území Ukrajiny. Za tím si plně stojím a vůbec to neznamená, že nemám ideologické problémy s tím, co se na Ukrajině děje, to je jiná věc. Co se dodávek plynu týče, Rusko bylo vždy spolehlivým dodavatelem. I vzhledem k dosahovaným maržím na území Evropy.

Proč to politici říkají? Česká ekonomika je v obrovských problémech, které souvisejí s drahými vstupními materiály a komoditami, jako je například plyn a s neuvěřitelně vysokou cenou elektrické energie. Potom je samozřejmě pro ně lepší hovořit o ideologii než se zabývat podstatou věci.

Není to tak dávno, co vláda s radostí oznámila, že Evropská komise schválila podmínky k dostavbě Dukovan, na což teď probíhá tendr. Je to opravdu čistě dobrá zpráva? Jsou tam nějaké podmínky, které vládní činitelé ve svých výstupech nezdůraznili?

Detailněji jsem o tom mluvil v podcastu FocusOn, ke kterému bych vás obrátil. Nejenže vláda ty podmínky nesdělila, ona je prostě zamlčela. Podmínky notifikace jsou vražedné, a proto dlouhodobě tvrdím, tato politická reprezentace žádný jaderný blok stavět nebude. Neuvěřitelné amatérské vyjádření typu kup si tři bloky, jeden dostaneš zdarma, to je naprosto absurdní. Myslím si dokonce, že notifikační podmínky jsou takto nastavené z důvodu, aby vláda nakonec o tendru nemusela rozhodnout. Až takto to vidím. Souvisí s tím i odstoupení největšího favorita, amerického Westinghousu, který zjevně mohl mít dva důvodu. První bylo, že nevěří rozpočtové politice české vlády o schopnosti splácet a za druhé tuší, že vláda o tom rozhodnout nechce. 

Zásadní v těch podmínkách je, že elektrická energie by z budoucího jaderného bloku měla být prodávána dalších snad 60 let přes lipskou burzu, což by ji uměle zdražovalo. Cena elektřiny z nového jaderného bloku by také nikdy nesměla být levnější než z tzv. obnovitelných zdrojů. To je přece naprosto směšné. Tyto notifikační podmínky slouží  Německu, kdy kompenzuje nedostatečnosti obnovitelných zdrojů.

Pokud jde o vámi zmiňované obnovitelné zdroje energie, jaká je zde budoucnost? Ministr Síkela místy z jedné strany OZE vychvaluje, hovoří o jejich výhodnosti a pak řekne, že musíme najít rovnováhu mezi plněním klimatických cílů a vlastní prosperitou. Neříká tak nic jiného než to, že klimatické cíle ve svém důsledku poškozují naše hospodářství…

Ministr Síkela je nejspíš lobbistou obnovitelných zdrojů, a to už z doby svého působení v České spořitelně. Na obnovitelných zdrojích a celkově na energetice České republiky je bizarní, že to řeší různí klimatičtí aktivisté, kteří o sobě tvrdí, že se věnují energetice. Nevědí o tomto oboru zhola nic. Je to klasický problém nezodpovědného přístupu k energetice jako takové. Tito lidé říkají, že podporovatelé fosilních elektráren nezapočítávají do jejich provozu tzv. externality. Oni jsou ale ještě horší! Sami nezapočítávají externality typu záložních zdrojů, posílení energetické sítě a další věci, které ty tzv. obnovitelné zdroje dramaticky prodražují. Pan ministr Síkela v tom trošku plave.

Ministr průmyslu a obchodu před pár dny oznámil úspěch v podobě obří americké investice společnosti Onsemi do Česka ve výši dvou miliard dolarů do výroby čipů. Je to jisté? Můžeme to považovat za skvělou zprávu?

To je určitě skvělá zpráva, pokud máme veškeré informace. Společnost Onsemi bude svoji investici relizovat v prostoru Rožnova pod Radhoštěm, někdejší výspy polovodičové technologie v Československu. Je nutné se podívat na celý současný trh v tomto oboru. Když se podíváme na AMD, Intel, NVDIA a další, tak ceny na burze všech dramaticky letí nahoru a zcela záhadně se firmy Onsemi toto netýká. Trh zjevně tuto údajně gigantickou investici na našem území nevzal na vědomí. Pokud by to skutečně pro tuto americkou společnost mělo být tak významné, trh vždycky reaguje posílením. My se tady bavíme o jediné věci, a to, jaká je kontribuce českého státu a vlády do investice Onsemi. Jestliže to vychází na 500–600 milionů dolarů, musíme se ptát jakým způsobem bude poskytnuta. Výstavbou bytů, silnic a další infrastrukturou, případně daňovými úlevami? Anebo jim vláda dopředu poskytne 11 miliard korun? Ministr Síkela říká, že vlastně neví, jak vysoká ta investice bude, že to bude až dvě miliardy dolarů. Jenomže až dvě miliardy znamená, to také může být jeden dolar. 

Je tam tedy více neznámých?

Zcela jistě ano.

Premiér ale tvrdí, že tato investice podpoří modernizaci českého průmyslu a posílí konkurenceschopnost českého státu…

Prosím vás. V čem by to posílilo konkurenceschopnost? Určitě je dobré, pokud by na našem území byl celý výrobní cyklus, ale úplně jsem si nevšiml, že bychom tu těžili křemík. Je to stejné, jako když chce někdo postavit gigafactory a nemá vstupní surovinu. Každý automobilový producent řekne, že pokud dělá elektromobily, tak ho za krk drží Čína. Tam je totiž potřebné kadmium a rafinované kadmium a Čína je schopna kontrolovat téměř sto procent vstupní suroviny. Takže zde budujeme něco, co nás obrovsky přiváže k Číně. To není dobré.