Byl jste právníkem Václava Havla. Co si myslíte o tom, jak je jedněmi posmrtně glorifikován a druhými posmrtně haněn?

Buď glorifikace anebo hanění Václava Havla k němu nejsou spravedlivé. Jsem vzdálen obojího, i když k jeho názorovému vývoji jsem byl zhruba od roku 1990 stále více a více skeptický. Ostatně z bratrů Havlových jsem vždy měl a mám lidsky raději Ivana.

Co si myslíte o tom, jak tvrdí většina antikomunistů, že Sametová revoluce byla připravena Kremlem, KSČ a StB, protože bývalí soudruzi se pak vlastně stali novou českou elitou?

Nejsem stoupencem konspiračních teorií.

Slovenský spisovatel Gustáv Murín, když jsem se jej ptal na Alojze Lorenze, citoval z knihy Václava Bartušky Polojasno takto: "Danisz pak křičel na Bartušku: Tak já ti něco řeknu. Vašek Havel mi tuhle říkal: Toho Hegenbarta nechte na pokoji, ten pro vás udělal tolik, že se budete jednou divit, až to všechno řeknem. Zatím o tom musíme mlčet. To je, co? Takže si přestaň hrát na chytrýho. Nikdo o to nestojí." Můžete prozradit ještě nějaké doposud neznámé informace o spolupráci tehdejších soudruhů s disidenty?

Když jsem jeden výtisk "Polojasna" od Bartušky obdržel, jen zběžně jsem ho prolistoval a obratem ho komusi věnoval. Pravost citátu nemohu potvrdit, ani vyvrátit, o jeho přesnosti však pochybuji. Jak jsem již uvedl, nejsem stoupencem konspiračních teorií, kdežto Bartuška jimi byl přímo posedlý. Ostatně posedlý je dosud.

Můj dodnes živý pocit z Bartušky od samého počátku práce v komisi pro dohled na vyšteřování událostí 17. listopadu vyplýval z jeho neznalosti tehdy ještě zcela čerstvé reality v normalizačním Československu. První dny nevycházel z údivu nad skutečnostmi, které teprve v oněch dnech objevoval, asi jako Kunderův (M.) potápěč. Tedy, že byli zakázaní spisovatelé, knihy a překlady, že byli disidenti vyhazováni z práce, a že byli někdy na delší, většinou však na zcela krátký čas zadržováni či vězněni a tak dále.

Tož to jsem z údivu nevycházel zase já a musel jsem si připustit fakt, že jsme žili sice ve stejné republice, ovšem ve zcela jiných světech. A to byl studentem fakulty žurnalistiky, snad již v posledním ročníku! Bože, jak jsem já a moji vrstevníci v jeho věku uměli rozlišovat mezi vírou, přesvědčením, fantazií, ideologií a tak podobně na straně jedné a realitou na straně druhé nebo se o postižení reality seč jsme mohli snažili! Takže mě u Bartušky ani tak moc nepřekvapilo, když jsem se na ParlamentníchListech.cz dočetl o jeho výrocích o upálených v Oděse a zabitých a pohřbených u silnice v Dněpropetrovsku s návodem, jak správně postupovat proti nepřátelům. Přišlo by mi sympatičtější, či mužnější, kdyby místo takových výroků vstoupil do řad Azova a s puškou v ruce bojoval v první linii občanské války probíhající na Ukrajině. Předně proto, že by tak své názory jistil svým životem.

Namísto toho, aby své výroky jistil životy druhých a dále proto, že by tak způsobil méně škody. Slova nejsou neškodná, neznat cenu jejich následků je zradou vzdělanectví. Ostatně Julius Streicher byl odsouzen k trestu smrti za slova, za zlá slova, aniž by kdy vzal pušku do ruky. Smutné je, že mě nepřekvapí ani to, že v naší demokratické a evropskými ideály nasycené republice nebude za své výroky Bartuška stíhán pro trestný čin schvalování trestného činu (§ 365 tr.zák.), popříkladě pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§ 364 tr.zák.), ba ani to, že ho náš ministr Lubomír Zaorálek, jinak to velmistr v otázkách pravé humanity, pravé demokracie a pravých evropských hodnot a vyhlášený znalec mezinárodního práva, nevykáže ze svého úřadu.

Dodnes bylo za agenty StB označeno nespočet osob. Vicepremiér Andrej Babiš, vy také. Jak hodnotíte jednotlivé kauzy a třeba organizaci ÚSTR s jejím ABS?

ÚSTR by měl být zrušen a prostředky na něj vynakládané, k tíži daňových poplatníků, by měly být poskytovány Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Jak se po pětadvaceti letech Československo a následně nástupnické Česko změnilo? Hovoříte o době přízračné, proč je přízračná?

Otázka na dlouhé povídání. Ale stručně. V posledních letech pozoruji stále větší vytrácení se smyslu pro realitu, přirozeně především u představitelů moci. Politiků českých, západních zemí a unijních, kteří systematicky prostřednictvím mainstreamových médií více či méně úspěšně infikují občanstvo k obrazu svému. A jako oni slouží věci, tak by občanstvo mělo sloužit jim a skrze ně též věci. Či jinak. Tragické je, že namísto uchopování reality anebo jejího popírání ve smyslu pravda - polopravda - lež, se zmohou jen na zcela nezávazné a nezodpovědné tlachání. Podívejme se na takového Zaorálka, Sobotku, Hollanda, Camerona, Tuska, Mogheriniovou, Obamu, Kerryho a tak dále. Nenajdeme mezi nimi žádného de Gaulla, Churchilla, Masaryka, Beneše... A poslouchejme, co říkají. Jejich slova jsou jako listí v řece. Tu plyne k levému, tu k pravému břehu, uplynulé plynutí si nepamatuje, ale pořád plyne, stále v téže řece k neznámému moři a ani neví, zda k němu dopluje.

Když porovnáte bývalý a současný režim, jak to dopadne?

To nevím, ale myslím si, že pokud historickým procesem nevznikne jiná alternativa k stávajícímu systému, tak špatně. 

Nadáváte na mainstreamová média, co vám na nich nejvíce vadí?

Rovněž na dlouhé povídání, ale abych nenosil dříví do lesa, odkázal bych vás například na přehledy Petra Žantovského ve vašich ParlamentníchListech.cz. A za sebe zcela stručně. Neobjektivita, zaujatost, služebnost, neznalost, nezodpovědnost, neprofesionalita a naprostý nedostatek smyslu pro realitu a tím i snahy ji uchopit. Základní pro žurnalistu by měla být fakta. Ta pak lze vyhodnocovat či komentovat. Představami, a tím méně fantasmagoriemi, fakta nelze nahradit.

Jak vnímáte osobu prezidenta Miloše Zemana a konflikt na Ukrajině, který rozdělil Čechy na dva názorové proudy?

S prezidentem Zemanem v něčem souhlasím, v něčem ne. Občas přestřeluje. Hon na něj v médiích je nechutný a hloupý. Příkladem vrcholné trapnosti je kritika jeho oprávněně negativního postoje k diplomatickému neumětelovi, který je tohoto času americkým velvyslancem v Česku. Že se k této kritice připojil i Zaorálek, namísto toho, aby si onoho přisprostlého a drzého neumětela povolal na kobereček, vypovídá jen o tom, že Zaorálek je k výkonu své funkce naprosto nezpůsobilý.

Já se jako Čech nestydím za prezidenta Zemana. Už i proto, že si na rozdíl od velkého demokrata a makače na prosazování evropských hodnot na Ukrajině, jinak trestně stíhaného Michaila Saakašviliho, nekouše při veřejném projevu vlastní kravatu. Ano i takoví šašci jsou mezi západními politiky. Stydím se za Zaorálka a jemu podobné, jako že jich je požehnaně. Obdobné je to například i s chystanou cestou prezidenta Zemana do Moskvy na oslavu Dne Vítězství.

Jen lidé bez paměti mu mohou vyčítat či dokonce zakazovat cestu do země, v níž snad nelze najít, na rozdíl od Česka, Francie a řady dalších západních zemí, rodinu, která by neměla alespoň jednoho padlého ve druhé světové válce. A daleko od věci též není zmínit skutečnost, že v Ruské federaci, stejně jako v jiných zemích, které byly součástí bývalého SSSR, bychom stejně těžko hledali rodinu, tedy širokou rodinu, v níž nenajdeme oběti stalinismu. S ohledem na pokleslost historického vědomí a oblbování našeho občanstva jistými politiky a médii je jistě případné výslovně uvést fakt, že prezident Putin, ročník sedmačtyřicet, na obětech stalinismu podíl neměl.