V jaké kondici je nyní jihomoravská ČSSD?

Řekl bych, že v solidní. V senátních volbách jsme obhajovali dva mandáty a máme opět dva senátory. Z okresních měst v komunálních volbách obhájili naši starostové v Blansku, Vyškově a Znojmu. Slabší byl výsledek v Břeclavi, ale i tam jsme v koalici a máme místostarostu. Z velkých měst se nově podařilo uspět v Boskovicích. Trápí mne neúspěchy v Hodoníně a ztráta tišnovské radnice. V Brně jsme i přes ztrátu primátora byli v městských částech nejúspěšnější ze všech politických stran. Práce na úrovni krajského zastupitelstva se nám daří.

Zasedání krajského výkonného výboru probíhají v klidu a věcně. Přinášíme konkrétní politická témata. Listopadová konference jasně ukázala, že jsme schopni věcné debaty. Pokud jsme měli spory ohledně komunálních kandidátek, tak jsme si je uměli vyříkat uvnitř. V jiných krajích došlo k rozporům, které se pak mimo jiné projevily i ve stavu členské základny. U nás naopak členská základna kontinuálně ve všech okresech roste. Stali jsme se nejpočetnější krajskou organizací v rámci ČSSD. Samozřejmě pokud se ptáte na celkovou kondici, ta se odvíjí od celorepublikové. Musíme si umět jasně říci, že naše strana se má stabilně pohybovat někde na úrovni 30 až 35 % preferencí. Evropské, senátní i komunální volby znamenaly pokles mandátů.

V souvislosti s proběhnuvším sjezdem se hovořilo o ztrátě vlivu jihomoravské organizace ČSSD. Údajně je to mimo jiné dáno tím, že předseda strany Sobotka nesouhlasí se současným krajským předsednictvem?

V čem má být ztráta vlivu? Z naší krajské organizace je předseda strany a vlády, předseda poslaneckého klubu, dva místopředsedové Senátu a předseda asociace krajů. Jihomoravská organizace je aktuálně největší v rámci ČSSD, ale není jediná. Je logické, že i ostatní chtěli své zastoupení ve vedení. Zejména Praha se dokázala tentokrát výrazně prosadit. Naše předsednictvo bylo zvoleno na krajské konferenci v tajné volbě přesvědčivou většinou. Ne vždy se mi výsledky toho či onoho hlasování musejí líbit. Výsledky demokratické volby by ale měly být všemi respektovány. Domnívám se, že naší prací jasně dokazujeme, že nemáme zájem o konflikty.

Jaký dopad do života strany bude podle vás mít přijatá změna stanov obsahující kvóty pro ženy?

Pokud máme být u voličů věrohodní, musíme být důslední. Pan předseda jasně na sjezdu řekl, že to nemůže dopadnout tak, že vpředu na kandidátních listinách budou samí muži a 40 % žen bude vzadu. Prostě v první desítce musejí být minimálně čtyři ženy a ideálně zipovým způsobem. Jakékoliv jiné řešení by bylo falešné. Je to tvrdé vůči současným poslancům a krajským zastupitelům. Máme nyní na jižní Moravě šest poslanců mužů. Změnou stanov jsme de facto řekli třem z nich, že je odsouváme na méně volitelná místa. Věřím, že to kolegové poslanci pochopí. Z hlediska dlouhodobé perspektivy strany je to od nich důležitá osobní oběť. Mají samozřejmě možnost uspět na preferenčních hlasech.

Co říkáte na aktuální debatu o financování politických stran?

To je pro budoucnost této země zásadní téma. Věci veřejné nám ukázaly, jak dobře udělaná volební kampaň, která stála nemalé finanční prostředky, dokáže ovlivnit výsledky voleb. Mimochodem kde jsou dnes Věci veřejné? Pracuji v oblasti vysokého školství a musím s politováním konstatovat, že ten resort se ještě z destrukčního působení pana ministra Dobeše nevzpamatoval. Ale zpět k tématu – určitě jsem pro zavedení transparentních účtů, limitů pro náklady volebních kampaní, nezávislých auditů nákladů na volební kampaně a limitů pro dary od právnických osob. Jinak se může stát, že určitý subjekt výsledky voleb brutálně zválcuje masivním marketingem. Současně také zdůrazňuji, že pokud má být sociální demokracie věrohodná, nesmí mít i za současných podmínek ani stín pochybností u svých dárců.

Blíží se krajské volby. V této souvislosti bude aktuální debata o lídrovi kandidátní listiny. Jaké má podle vás šance současný hejtman Michal Hašek na obhajobu?

Naše listopadová krajská konference vyzvala Michala Haška, ať předloží svůj návrh postupu do dalších krajských voleb. Připadá mi logické a správné, aby současný hejtman, předseda asociace krajů, dostal šanci obhajovat a předložil návrh další strategie. Na tahu je nyní Michal Hašek. Musí svojí vizí přesvědčit domovský okres, aby mu dal nominaci, a následně členskou základnu, která má nově o kandidátní listině hlasovat v primárkách.

Před více než rokem jste se stal ředitelem výzkumného centra AdMaS. Začátek tohoto projektu neprobíhal bez komplikací, centrum mělo zpoždění, padala trestní oznámení. Jaký je stav projektu nyní?

Projekt měl skutečně zpoždění a komplikace. K věcem okolo výstavby a šetření policie se nedokážu vyjádřit, protože to jsou věci před mým nástupem do funkce. Pokud jsem informován, vše bylo odloženo. Bohužel v tomto státě je poměrně módní záležitostí psaní trestních oznámení a různých udání. Média se toho hned chytají a dělají z toho senzaci. Když jsme dělali tiskovou konferenci po úspěšné kolaudaci centra a zasedání mezinárodní vědecké rady, nepřišel z médií skoro nikdo včetně veřejnoprávní televize.

Když se ale objeví zpráva, že u nás je nějaká kontrola a může být problém, hned je o nás zájem. Pokud se ptáte na aktuální stav, centrum je postavené, nastěhované, výzkumné týmy zformované a plníme předepsané indikátory. Získali jsme na dalších pět let podporu z národního programu udržitelnosti, kde jsme v hodnocení skončili na čtvrtém místě z devatenácti nových vědeckých center v ČR. To považuji za skvělý výsledek. Nyní potřebujeme ještě dovybavit centrum nábytkem a některými přístroji, ale fungujeme a naše činnost nabírá správné obrátky.

Po vašem nástupu na pozici ředitele se objevily články, že akademická obec se bojí zpolitizování centra. Jak jde skloubit činnost krajského předsedy politické strany a práce na náročné pozici ve vysokoškolském prostředí?

Zastávám názor, že platí svoboda politického sdružování a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích. Mám právo chodit do práce. Na pracovišti nedělám žádnou agitaci. Pokud někdo spojuje moji práci ředitele centra se členstvím v politické straně, je to stejně nekorektní, jako kdyby v této souvislosti řešil příslušnost k etnické či sexuální menšině. Činnost předsedy krajského výboru ČSSD je neplacená a dělám ji ve svém volném čase. Vedení fakulty jsem slíbil, že svoje aktivity omezím, tak abych se mohl naplno věnovat řízení centra. To jsem také učinil.

Ke dni nástupu do funkce jsem rezignoval na své členství v představenstvu brněnské spalovny. Přestal jsem učit na jiné vysoké škole. Již jsem nekandidoval v komunálních volbách v Útěchově a také jsem neobhajoval pozici předsedy okresního výboru ČSSD Brno-venkov. K údajné obavě, která zazněla, mohu říci pouze to, že to byl ojedinělý výstup jednoho člena akademického senátu, který mne navíc před tím nikdy v životě neviděl. Pokud někde zazní obava, že by fakultu práce politika mohla mediálně poškodit, a druhý den hned volá redaktor Lukáš Valášek z MF Dnes, tak proti tomu není obrana. Ten příběh již byl dávno napsán.

Přesto se pak ještě objevila kritika politizace centra z úst lobbisty a bývalého vlivného člena managementu centra Vojtěcha Doležala. Také se objevily články, že v centru probíhá hloubková kontrola. Jaké máte stanovisko k těmto záležitostem?

Pan Doležal byl u projektu od počátku. Předtím dělal na Ministerstvu školství poradce a dlouhodobě se věnuje problematice dotací v oblasti vodárenské infrastruktury. Neřešil jsem jeho politické aktivity, ale výsledky. Ty byly tragické. Měl ve své výzkumné skupině obrovskou fluktuaci, neplnil předepsané monitorovací indikátory, měl zpoždění v pořizování přístrojů. Neplnil sliby. Dostal ode mne seznam úkolů na splnění a termín k odstranění nedostatků. Úkoly nesplnil a svojí špatnou prací ohrožoval dokončení projektu jako celku.

Tak došlo k ukončení jeho pracovního poměru. Nešlo o žádnou politiku, šlo o jeho manažerské selhání. Pan Doležal ukončil činnost v našem centru v červenci 2014. Od srpna začaly na centrum, resp. na moji osobu chodit různá anonymní udání. Kontrol máme aktuálně v centru několik. Nicméně nespatřuji v tom něco zásadního či dramatického. Na všechny projekty hrazené z evropských peněz chodí několik kontrol z různých institucí. V tom je činnost státu špatně zkoordinovaná. Kontroly buď dopadnou dobře, nebo budeme řešit nálezy. Za projekt odpovídám až od 1. 4. 2014, nicméně mám zájem, aby vše z minulosti bylo řádně uzavřeno a mohli jsme se v klidu věnovat rozvoji centra. Je třeba si však uvědomit, že komplikovanost současných pravidel často vede k tomu, že příjemcům dotací jsou vyměřovány sankce, aniž reálně dochází k poškození veřejného zájmu.

Ne každý výdaj, který byl shledán jako neuznatelný, nutně musí znamenat, že došlo k nehospodárnému vynaložení prostředků nebo že někdo někde podváděl. Uvedu jednoduchý příklad – cestovné na tuzemské služební cesty není také uznatelným výdajem. Pokud tedy jedu svým osobním autem na služební cestu jednat do Prahy na ministerstvo o našem projektu, způsobil jsem tím neuznatelný výdaj. Přesto asi není pochyb, že jde o záležitost nutnou k fungování centra. Jsem důrazně za to, aby konkrétní osoby byly odpovědné za pochybení. Moc ale nerozumím tomu přístupu k ukládání odvodů za porušení rozpočtové kázně. K čemu státu bude, když odebere veřejné vysoké škole část dotace a k tomu jí dá ve stejné výši sankci za porušení rozpočtové kázně? Pomůže to nějak kvalitě vzdělávání, posílí nás to v oblasti výzkumu?! Nová vědecká centra nyní potřebují spíše podporu v rozjezdu, a ne drakonické tresty. Trestejme, pokud někdo krade, ale neuplatňujme kolektivní odpovědnost.