Jak jste přijal zprávu o letecké katastrofě, při níž zahynulo 64 členů Alexandrovova souboru? Tento soubor pro vás není neznámý…
Když jsem se to dozvěděl, mou první reakcí byla vzpomínka na jeden z mých rozhovorů s francouzskou šansoniérkou Mireille Mathieu. Nejen proto, že letos v říjnu vystupovala v Praze, ač jí je už sedmdesát let stále se svým nenapodobitelným šarmem, ale především proto, že když jsem se jí zeptal, které ze svých koncertů považuje za nejúspěšnější, bez váhání odpověděla, že to bylo její vystupování s Alexandrovci. S nimi zpívali mnozí vynikající zpěváci a zpěvačky, mimo jiné i naši, ale s Mireille to bylo zcela neobvyklé. Drobounká Francouzka si s tímto souborem poprvé zazpívala v roce 1967 a poté ještě mnohokrát.
Stále ji vidím, jak stála uprostřed vzrostlých mužů v sovětských, dnes ruských uniformách, ona v černých šatech s bílou krajkou, na šíji stříbrný řetízek s křížkem a svým silným hlasem zpívá nejdříve francouzsky, poté rusky Podmoskovnyje večerrra. Ano, i s tím francouzským „r“, které tak libozvučně drnčí i v její ruštině. Jistě, Alexandrovců je více než 180, budou zpívat i dále, ale přece jen to pěvecké jádro souboru „odešlo do nebe“, jak se sama Mireille vyjádřila po tragédii; a všem milovníkům jejích písní budou chybět.
Mireille Mathieu s Alexandrovci
Byli podle vás Alexandrovci vojáci? Nebo spíš „poslové kultury v zeleném“? Někteří politici je vidí málem jako „trojské koně“…
To mě dostalo, jak na to odpovědět? Myslím si, že skutečně to jsou vojáci, dokonce to je speciální jednotka. O to rafinovaněji utajovaná, že její příslušníci nikdy neprošli vojenským výcvikem, pro maskování nemají ani oficiální vojenské uniformy a v jejich souboru chybějí tenory, převládají barytonové a basové hlasy, aby působily jako těžké dělostřelectvo.
Rafinovanost se projevuje i v tom, že jsou posíláni všude, kam by se normální vojáci nedostali – zpívali například před papežem Janem Pavlem II., zejména církevní písně, například Ave Maria... a světový tisk psal o tom, že dobyli Vatikán. Ke speciálním operacím byli nasazováni zejména ve 2. světové válce, kdy měli na frontách přes patnáct set vystoupení a šéf německé propagandy Goebbels jejich údernou sílu odhadl na několik divizí.
Historie souboru je velmi dlouhá, začala v roce 1928 s dvanácti členy, ale vypracoval se, třebaže se v jeho vedení vystřídalo už několik osobností. A všimněte si, sám Alexandrov, respektive jeho syn Boris, odešel v roce 1986 do důchodu v hodnosti generálmajora. Současný hlavní dirigent se jmenuje Vjačeslav Korobko. Česky krabička – není to také podezřelé? Není divu, že je Putin chtěl nasadit i v Sýrii, kde si regulérní jednotky stále ještě nemohou poradit s protivníkem.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala