Americké prezidentské volby jsou tu. Hillary Clintonová či Donald Trump? Koho preferujete?

Trumpa. Za Clintonové se totiž zahraniční politika dostala zcela mimo kontrolu. Egypt, Irák, Libye, Sýrie, Afghánistán. Nemůže ukázat ani jediný konlrétní pozitivní úspěch v zahraniční politice.

Clintonová chce větší zdanění a sociální výhody. Nicméně sociální benefity je velmi lehké rozdávat. Jsou populární u lidí, kteří vidí pouze bezplatné výhody, ale jsou slepí k tomu, že ty chybějící peníze budou muset zaplatit jejich děti. Její politika otevřených hranic je nebezpečná. Jak bude bez záznamů možná kontrola jednotlivců? Přidat ilegální přistěhovalce na seznam příjemců sociální pomoci určitě není v zájmu naší země.

Clintonová zhoršuje rasové napětí tím, jak říká, že za rasovou diskriminaci může neúměrný počet nízkopříjmových černých domácností. Když jednotlivci jakékoliv barvy pleti mají děti mimo manželství a nedokončí školu, vede to ke špatným koncům. Soustředit se na barvu pleti a rasu spíše než na chování, je kontraproduktivní.

Trump není Ronald Reagan, ale jeho názory ohledně zdanění a obchodních dohod spíše pomohou k řešení problémů podnikových obratů a ke zlepšení schopností společností vytvářet nová místa. Zaměstnanost musí být podporována a dodatečné vytváření pracovních míst skrz infrastrukturní projekty, v nichž společnosti soutěží o výhodné dohody, vypadá jako dobrý plán.

Trumpovým úmyslem je obnovit zákon a pořádek po linii, kterou narýsoval Rudy Giuliani ve městě New York. Snížení kriminality jako výsledek Giulianiho politiky v devadesátých letech bylo očividné.

Souhlasím s Trumpem, že je nemožné vědět, kterou skupinu bojovníků na Středním východě je třeba podporovat, a že není možné bojovat na všech frontách najednou. Ukazuje se pro USA jako nemožné vytvořit ze Středního východu území plné demokratických států. Situace je natolik komplikovaná, aby mohla být vyřešena bombardováním a okupováním tohoto území. Také s Trumpem souhlasím, že když si spojenci v NATO přejí využívat americké ochrany, musí na ni nějak přispět.

Jak budete v Německu volit?

Volila jsem po mailu.

Často se říká, že jsou američtí prezidenti jen loutkami v rukou finančních a zbrojařských skupin. Co vy na to?

To právě záleží na osobnosti prezidenta. V případě Clintonových je jasné, že platí zásada "pay to play" (kdo platí, ten hraje). Po pronajmutí Lincolnovy ložnice a opuštění Bílého domu s částí nábytku Clintonovi nasbírali dvě stě padesát milionů dolarů údajně za jejich projevy, ale reálně za politickou přízeň.

Jak posuzujete prezidentování držitele Nobelovy ceny míru Baracka Obamy?

Než se stal prezidentem, byl jedno období senátorem. Vypadá to tedy, že udělení ceny bylo založeno na něčem jiném než na výkonu.

Namísto ukončení některých konfliktů stále jen sliboval. Ostatně zahájil spousty nových válek na Středním východě. Od začátku známé historie byli lidé na tomto území rozděleni do mnoha skupin s rozdílným výkladem islámu. Každá skupina je přesvědčena, že její vlastní výklad náboženského práva stojí nad jakýmkoliv civilním právem. To tam dělá zavedení demokracie, kde každý souhlasí s respektem ke stejnému kodexu civilního práva, nemožné.

Jednou vybombardujete území a podrobíte si jej, ale potřebujete pak mít skupinu vůdců. Ale kterou skupinu? Tam totiž není domorodá skupina s prozápadním programem, která by byla akceptována a respektována ostatními. Pokusy o prosazení nevítaného civilního práva "pro jejich vlastní dobro" by vyžadovaly vojenskou okupaci v plném rozsahu s obrovskými finančními a lidskými výdaji pro okupanty.

Obama i západoevropské země utrácely peníze za sociální výhody, jako kdyby šlo o peníze z nějaké dětské hry. Tiskli jich více, než bylo záhodno. Za Obamy se dluh rozrostl bezprecedentním tempem. Za jeho funkčního období se zdvojnásobil na dvacet trilionů, když podnikání a pracovní místa ze země zmizely, aby se vyhly zničujícímu zdanění.

Barack Obama nezákonně obešel Kongres, aby realizoval politiku, kterou by mu neschválili. Obamova administrativa, protože to nebyla schopna protlačit skrz schvalovací proces v Kongresu, se ho rozhodla nezákonně obejít, aby vše zrealizovala. Je v tom celá série soudních případů proti jeho administraci. Jde o nezákonné akce ohledně Agentury pro ochranu životního prostředí a zavedení jeho klimatické politiky, otevřeně odmítané Kongresem. Také se jedná o nezákonné pronásledování jednotlivců Generálním státním zastupitelstvím, politicky přidruženého k jeho administrativě, ale i o nezákonné akce státní instituce na ochranu zaměstnanců, která nemá v současné době usnášeníschopný počet, a tak dále.