Pane premiére, jak to vypadá s vaší běloruskou iniciativou? Po třech týdnech demonstrací se zdá, že evropská aktivita utichá.

Celé to je vnitřní záležitost Běloruska, protože Bělorusové sami si musí rozhodnout jak a co ve své zemi chtějí. Nemůžeme násilně ovlivňovat jejich vnitropolitickou situaci nebo se do toho vměšovat. Setkal jsem se zástupci běloruské menšiny, dali mi nějaké informace, které se měly týkat zapojení lidí z naší země do nepokojů v Bělorusku. Nechal jsem to prověřit a dnes s určitostí vím, že jakékoliv nařčení, že ČR ovlivňovala situaci v Bělorusku, nejsou pravdivá. Zároveň jsme ve vládě probrali možnost humanitární pomoci. Přistupovat k nějakým sankcím, jak to udělali v Pobaltí, tak o tom neuvažujeme, jsme součástí EU. Budeme v této záležitosti postupovat podle dohody na evropské úrovni.

Nemluvíte teď trochu jinak? Před pár týdny jste byl de facto lídrem mezi evropskými státy a vyzýval jste k akci a podpoře běloruské opozice.

Ano, určitě. Může to vypadat, že mluvím jinak. Předně chci říct, že jsem se v nějakých akcích proti Bělorusku neangažoval, jsem velice pragmatický člověk. Abych vyzýval vedení nějakého státu v Evropě nebo na jiném kontinentě k dodržování lidských práv a jeho občany k aktivitě, když vím, že se tam nic nemůže změnit, tak to nedělám. V případě Běloruska jsem to udělal poprvé, protože ty lidi znám, před rokem 90 jsem s nimi obchodoval. Za další je to velmi blízko naší země, jsou to Slované a měl jsem pocit, že by tam mohlo dojít ke změně tím, že i prezident Lukašenko do značné míry připouštěl změnu ustavy a nové volby. To ve mně vyvolalo optimismus, který mě bohužel už teď přešel. Bohužel žádná rychlá změna k demokracii asi úplně neproběhne. Prostě já si vnitřně myslím, že ti lidé mají dostat šanci si své zástupce zvolit ve svobodných a demokratických volbách a žít ve svobodné zemi. To, co proběhlo teď v srpnu, normální svobodné volby nebyly.

Takže byste ani nepodpořil nějaké ostřejší sankce?

To běží, na sankcích vůči konkrétním představitelům tamějšího režimu se shodli ministři zahraničních věcí členských států EU. Seznam zatím není konečný, ale je jasné, že půjde o Bělorusy, kteří se podíleli na násilnostech vůči svým spoluobčanům. V každém případě plošné ekonomické sankce podle mého názoru nemají smysl, protože čeho se tím dosáhne? Poškodí to tu zemi a nakonec i tamní lidi. Nemyslím si zkrátka, že by sankce na vývoji v Bělorusku něco změnily. Je vidět, že Lukašenko dělá všechno proto, aby zůstal u moci.

(Ne)funkčnost sankcí se koneckonců ukázala v případě Ruska, kde sankční opatření trvají už celé roky, a pokud to někoho poškodilo, tak třeba naše firmy, které přišly o místa na ruském trhu a ta jsou dnes již obsazena jinými západními státy…

Samozřejmě. Na tohle téma se vede v rámci Evropské unie věčná debata, že by bylo dobré najít nějaké řešení a přijít s účinnou pákou na dodržování Minských dohod. Rozhodování v této věci se zatím nijak nepohnulo a celý příběh Ukrajiny, jejím vývoji a o tom, jak by to mělo být, nedopadl dobře.