Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů aktivistů či aktivistek. Čemu to přisuzovat? Jeho obhroublosti, jeho odchýlení se od minulé agendy či jeho údajnému rasismu? A jak byste zhodnotila jeho politiku vůči sousednímu Mexiku, kdy tlak na postavení hraniční zdi za mexické peníze může vést až k diplomatické roztržce, na níž by prý mohly Spojené státy doplatit i ztrátou mnoha tisíc pracovních míst. Mexiko je totiž druhým největším odbytištěm amerického zboží…

Vstupy amerických prezidentů do funkce bývají provázeny bouřlivými protesty, to není nic neobvyklého. Pikantní ovšem je, když prezidenta viní z obhroublosti ženy, které postavily svou kariéru na obscénnostech a vulgaritách a vyzývají k podpálení Bílého domu. To jsou skutečně „babky demokratky“. Ale dost žertování, samozřejmě, že protestují ti, kteří nerespektují svobodu a demokracii pro všechny, ale chtějí ji jen pro sebe. Donald Trump nepřisuzuje umělcům, feministkám a dalším nátlakovým skupinám vyšší práva než ostatním americkým občanům. Hlas dělníka – táty od rodiny z Detroitu – má pro Trumpa stejnou váhu jako hlas feministické profesorky genderových studií z Bostonské univerzity nebo aktivist(k)y, který(á) se momentálně rozhoduje, zda je muž, žena nebo člověk neurčitého pohlaví. A to někteří špatně snášejí, a tak protestují. Pokud jde o politiku vůči Mexiku, nedělá prezident Trump nic jiného, než že plní své předvolební sliby. A že změna politiky vůči sousednímu státu může mít své ekonomické náklady, jistě voliči Donalda Trumpa věděli. Svobodně rozhodli, že je pro ně důležitější mít pod kontrolou státní hranici.

Zastánci Trumpa tvrdí, že je jen trestán liberálními, multikulturními a globalistickými kruhy za to, že jde proti právům menšin či gayů a že nechce po světě šířit lidská práva a americký náhled na demokracii. Dokonce se mluví o angažmá George Sorose coby jakéhosi čarodějného ochránce obamovského uspořádání. Je skutečně neziskový sektor ve vleku odcházející politické reprezentace v USA?

Většina lidí z neziskového sektoru je evidentně v šoku, že se z nich přes noc stali z establishmentem privilegované a protěžované „elity“, která chtěla ostatním diktovat, jak mají žít, jak mají myslet, a nepřipouštěla diskusi, pro trumpovskou administrativu občané rovní s ostatními Američany. Tedy s těmi Američany, které nedotují filantropové nebo státní dotace, ale kteří pracují rukama, mozkem, a ne, s odpuštěním, „hubou“. Takovými Američany totiž většina neziskového sektoru hrubě pohrdá nebo se jich přímo štítí. Odcházející politická reprezentace dávala určitým skupinám pocit výjimečnosti, protěžovala je a utvrzovala v jejich pocitu nadřazenosti. Nemyslím si, že Trump jde proti právům menšin. Naopak, obhajuje rovná občanská práva všech občanů a nikoho neprivileguje.

Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování „barevných revolucí“, ovlivňování politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ apod. U nás sponzoroval boj za práva Romů či boj proti ruské propagandě. Jak nahlížet v těchto souvislostech na dílo tohoto muže, který bývá někdy i oceňován jako ochránce západních hodnot? O co mu jde, podle vašeho názoru?