SPD je jejími kritiky občas vyčítáno, že krajské volby pojímá jako boj proti vládě a zdůrazňuje „celostátní“ témata. Co jsou podle vás specifická témata vašeho kraje, která je třeba akutně řešit?

Zásadním, systémovým problémem našeho kraje je diskriminační systém financování krajů skrze tzv. rozpočtové určení daní. To se musí bezpodmínečně změnit. Jde hlavně o to, že jedna skupin krajů dostává v přepočtu na jednoho obyvatele významně méně peněz než jejich zbytek.

Mezi jinými se jedná právě o Středočeský kraj, který dostává v současném systému financování v přepočtu na jednoho obyvatele částku 9 400 korun ročně, zatímco například Kraj Vysočina 13 700 korun. A hlavní město Praha 63 000 korun!

A to proto, že nyní se výnosy z daní dělí podle pravidel, kritérií a statistických údajů stanovených a platných v roce 2004. Což ovšem od té doby napříč kraji výrazně proměnilo. Jedná se například o počet obyvatel, délku silnic, počet žáků středních škol či o počet výjezdových skupin záchranné služby.

Přitom ve Středočeském kraji od roku 2004 vzrostl počet obyvatel o 300 tisíc! A to hovoříme pouze o těch obyvatelích trvale zde hlášených k pobytu. Je proto nezbytně nutné koeficienty určující podíly jednotlivých samosprávných krajů na celkovém výnosu daní změnit ve smyslu jejich přizpůsobení současné realitě.

Už několik týdnů jezdíte s kampaní po regionu. Jaká témata, z toho co slyšíte, dnes lidi pálí nejakutněji? A máte představu, jak jim z krajské úrovně pomoct?

Právě zmíněná hlavní krajská témata – dosažitelnost školství, zdravotnictví, doprava, sociální služby.

Je jedno přesahové celostátní téma, kterým je poměrně závažný propad životní úrovně pracujících lidí. S tím souvisí další záležitosti: nedostatek léků, nedostatek míst ve školkách, drahé potraviny a astronomicky drahé energie, což je veliký problém na venkově.

Docela dramatickým problémem, které v čase narůstá, je vylidňování venkova v důsledku nedostatku pracovních míst přímo v obcích či nedostatek úřadů, obchodů a služeb na vesnicích a nutnost neustálého drahého dojíždění. Zde hraje svou roli i postupné uzavírání místních prodejen, místních hospod a dalších služeb, kdy se prodlužuje dojížděcí vzdálenost za nákupy či službami. Jak klesá dopravní obslužnost kraje MHD, zvyšují se nároky na dopravy vlastními prostředky ať již dovážení dětí do škol(k)y či za nákupy a tím vzniká nutnost mít vlastní dopravní prostředek. Ten ale obnáší další náklady (daně, PHM, servis, pneumatiky atd), které neustále rostou.

Na druhou stranu vládní politika do působení samospráv zjevně zasahuje, v letošním roce to dokonce vedlo k vystoupení několika starostů a hejtmanů proti vládě. V čem podle vás tato vláda uškodila regionům nejvíce?

Jednoznačně v tom, že jim v rámci tzv. konsolidačního balíčku odebrala stovky milionů korun ročně tím, že na dva roky snížila podíl krajů a obcí na vybraných daních z příjmu a daně z přidané hodnoty.Současně na občany dopadá řada dalších předpisů, implementovaných z EU, jako zákon o odpadech, zákazy kotlů, chystaně zavedení emisních povolenek i na domácnosti, které připravují v EU a p.

Ministrem pro místní rozvoj, který má mít pod palcem rozvoj regionů, je v této vládě Ivan Bartoš. Co říci na jeho působení?

To by pomalu mělo být v hledáčku zájmu orgánů činných v trestním řízení, protože Bartošem zaviněný kolaps digitalizace stavebního řízení už nese rysy způsobení škody velkého rozsahu. Je zřejmé, že pan ministr a místopředseda vlády své povinnosti opravdu nezvládá a měl by rezignovat, než jím napáchané škody budou ještě větší.

Na bedrech krajů často leží praktická realizace zdravotní, sociální či školské politiky státu. Kraje jsou zřizovateli škol či nemocnic a provozovateli sociálních služeb. Pokud ale vláda dá do kapitol méně peněz, protože se rozhodne šetřit či mít jiné priority, dopadá řešení na kraje. Neměly by mít v tomto směru větší pravomoci a také disponovat větším dílem z veřejných prostředků, určených na tyto oblasti?

Toto se týká spíše krajské úrovně státní správy, která je financována přímo ze státního rozpočtu.

Oblasti, na které se ptáte, spadají do tzv. Samostatné působnosti krajů (samosprávy). A tam už jsou kraje zcela odkázány na tzv. koeficient podílu ze sdílených daní. A ten byl nízký i před tím, než jej Fialova vláda od letoška ještě více snížila.

Činí necelých 9 procent, přičemž aby kraje mohly plnit svěřené kompetence a rozvíjet např. na svém území zdravotnictví a školství, měl by být minimálně dvojnásobný.

A současně platí, že podíl Středočeského kraje na tomto „koláči“ musí být mnohem větší, než byl nastaven v roce 2004, právě např. kvůli zmíněnému enormnímu nárůstu počtu obyvatel.

Měly by kraje usilovat o to, být případně v rámci formátu Asociace krajů nějakou koordinovanou alternativou vůči vládě, usilovat třeba o nápravu toho, čím poškozuje občany?

Ano, asociace krajů by měla vytvořit protiváhu této asociální vládě, využít svých poslanců k podávání pozměňovacích návrhů k těm vládním a především začít koordinovat hlasování v Parlamentu. To se ale může stát až po výměně vedení krajů za lidi, kteří nejsou spojení vládní koalicí ODS-STAN-TOP09-KDU/ČSL a Pirátů.

Středočeský kraj, ve kterém kandidujete, může být zásadně postižen třeba politikou Green Dealu a případným útlumem automobilového průmyslu. Vláda ujišťuje, že nepřijme nic, co by naší ekonomiku poškodilo, ale neměl by být kraj v úsilí o zachování svého klíčového zaměstnavatele přece jen aktivnější a na vládu tlačit více?

O“ hodnotě“ slibů této vlády jsme měli již řadu příležitostí se přesvědčit. Zdá se, že pracuje podle starého hesla: “Sliby se slibují, blázni se radují“. Této vládě opravdu může věřit jen blázen. Zachování zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst je záležitostí státu i kraje. Rozhodně to ale nevidím v další výstavbě logistických center na orné půdě.

Musíme si uvědomit a neustále připomínat, že je to nesmyslná politika vedení EU, která umožnila spekulacemi s emisními povolenkami vyšroubovat jejich cenu tak vysoko, že náklady na výrobu v ČR jsou již neudržitelné z hlediska konkurenceschopnosti (to jsem zvědav, co s tím bude dělat nový eurokomisař Síkela) a proto opouštějí EU a stěhují své výroby jinam, kde ještě vládne zdravý rozum a logická ekonomika.

Jsem členem vědecké skupiny CLINTEL, která se soustředí právě na boj s eurodezinformacemi o klimatických změnách, jejichž skutečným cílem není nic menšího, než zničení evropské civilizace, jak jsem řekl v parlamentu.

Zaměřujete se na zahraniční politiku. Vnímáte tuto svou specializaci jako výhodu, když bude právě v následujícím volebním období třeba v Bruselu i jinde vyjednávat o konkrétní podobě této „zelené transformace“?

Mojí specializací je nejenom zahraniční politika ale i přírodověda, ochrana životního prostředí a boj proti nesmyslné ideologii Green dealu na základě vědeckých faktů o změnách klimatu. Opravdu tedy mám co říci k nesmyslnosti celé teorie aktivistů, že emise mohou za oteplení a přitom je to přesně naopak podle všech vědeckých důkazů..

Takže z toho pohledu to vnímám jako výhodu oproti kandidátům jiných stran, kteří toto vědomostní zázemí nemají. Navíc zde se prolíná celostátní politika parlamentu s dopady na život každého z nás ve formě neustále rostoucích nákladů a poklesu životní úrovně. To chceme minimálně zastavit.

Tato „přestavba“ ekonomiky na zelenější je celkově tématem, které se regionů celkem dotýká. Právě Středočeský kraj je často kritizován jako území velkých skladišť a hal, zabírajících zemědělskou půdu. Jak vy vidíte jeho budoucnost, aby se nastolila nějaká rovnováha mezi „kvalitou života“ a potřebou ekonomického rozvoje?

Další zástavbu zemědělské půdy průmyslovými prvky už bychom neměli dovolit. Pokud stavět, tak byty pro středočeské občany s odpovídající infrastrukturou. A co se týče rozvoje zaměstnanosti a prosperity v kraji, bylo by dobré jít cestou podporou menších českých firem, zemědělců, potravinářství, živností, řemesel, obchodu a služeb.

Další otázkou je výstavba, či spíše rozšiřování záchytných parkovišť u místních nádraží (samozřejmě, tam, kde to situace umožní), která umožní občanům vyhnout se nekonečným zácpám na příjezdech do Prahy.

Působíte ve Středočeském kraji, který je občas označován jako „širší Praha“. Mohou podle vás mít střední Čechy i jinou ambici, než být „noclehárnou“, ze které se dojíždí pracovat do metropole?

Jasně, také jí mají. Náš kraj není jen okolí Prahy, jsou to i významné kulturní památky, nádherná příroda, rekreační oblasti, lesy, zemědělská půda, historická města. Chceme, aby tyto krásy byly ku prospěchu lidem a proto jsme i proti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, aby nejkrásnější části si pro sebe neusurpovala skupina aktivistů.

Střední Čechy jsou velmi různorodé a zaslouží si ochranu. Proto budeme i zvažovat další výstavbu, zejména průmyslových staveb, pokud se bude stavět mimo místa bývalých průmyslových podniků.

Je zde i širší prstenec okresů a osídlení na vnějším okraji kraje, který čelí pomalému vysídlování v souvislosti s postupující centralizací institucí a škol v Praze. Chceme právě tam začít budovat školství, střední , odborné i učňovské, aby byla zachována zaměstnanost, protože v Praze jenž už nyní (i v souvislosti s rozsáhlou imigrací) narůstá nedostatek středoškolských kapacit.

Středočeský kraj je „bází“ předsedy Starostů Víta Rakušana, hnutí STAN jej také řídí. Jakými výsledky se podle vás může vedení hejtmanky Peckové vykázat?

Nějaké pozitivní výsledky opravdu marně hledám a nenacházím. Do archívu se zapíší především jejich asociální kroky, jako zrušení slev na jízdném pro důchodce a studenty, anebo rušení lokálních železničních spojů. Poselství dosavadního vedení středočeského kraje pro nastupující nové vedení bezpochyby bude rozsáhlý seznam náprav škod, způsobených minulým vedením.