Vláda původně žádala zrychlené projednání návrhu, aby mohla agentura fungovat od začátku roku 2023. Tomu bylo zabráněno vetem opozičních hnutí ANO a SPD. Proč jste se k tomuto kroku rozhodli?

Jedná se o velmi vážnou záležitost, která mění strukturu ústředních orgánů státní správy a jejich kompetence, která musí být projednána řádně, v řádných zákonných lhůtách i s možnostmi uplatnit pozměňovací návrhy a vyjádřit stanoviska opozice. Navíc tato agentura má dle vládních plánů vzniknout už k 1. lednu roku 2023, což je vrcholně nezodpovědné, protože to není zohledněno v návrhu státního rozpočtu, kde by na to měla být vyčleněna samostatná kapitola atd.

Má podle vás smysl zřizovat novou agenturu s náklady až miliarda korun, když vedle toho vláda hovoří o šetření v sociální oblasti?

V žádném případě to smysl nemá. Jednak je zde onen rozpočtový důvod, povinnost vlády v době rostoucího deficitu veřejných financí a veřejného dluhu šetřit na všech zbytných výdajích státu – kterým výdaj na zřízení této zbytečné agentury bezesporu je – a pak je tu i onen důvod věcný, tzn. nepotřebnost tohoto úřadu, protože své útvary pro digitalizaci a informační technologie mají všechny orgány veřejné správy už nyní.

Navíc, vicepremiér Ivan Bartoš má, jako vicepremiér pro digitalizaci, dostatečné a nákladné zázemí na Úřadu vlády ČR.

Návrh byl kritizován už na úrovni vlády, Poslaneckou sněmovnou ale, zdá se, prochází celkem hladce. Co všechno udělali poslanci, aby označené problémy případně odstranili?

Poslanci to řešili na úrovni výborů i celé Sněmovny, vedly se k tomu dlouhé diskuse, byli přizváni i odborníci, kteří se k tomu vyjadřovali a mnohé kroky kritizovali.

Musíme si uvědomit, že opozice je v menšině a válcují nás vládní strany, takže si ve výsledku mohou odhlasovat po dohodě jejich klubů, co potřebují a na čem se předem domluví. Každopádně kritika zaznívá i z řad vládních stran. V nejistotě jsou hlavně zaměstnanci, kteří by pod agenturu měli přejít. Neboť se může stát, že až tato vláda nebude, dojde ke zrušení této nově vzniklé agentury, což se jeví jako velmi pravděpodobné.

Ze strany odborné veřejnosti zaznívala kritika, že ministr Bartoš nenaslouchal jejím výtkám a zákon si napsal v podstatě sám – vznikl během dvou měsíců, některé odborné skupiny měly pouze jedno zasedání. Jak to bylo s vypořádáváním připomínek na úrovni Poslanecké sněmovny?

Jak jsem se vyjádřila výše, připomínky byly a stále nebylo mnohé vysvětleno, zaměstnanci zůstávají v nejistotě. Pokud si někdo myslí, že IT specialisté budou lépe a více pracovat než ve svých útvarech pro digitalizaci a informační technologie, které mají všechny orgány veřejné správy už nyní, ale pod nově vzniklou agenturou, je myšlení velmi naivní, ale i přesto se odhlasoval vznik nové Digitální informační agentury – DIA.

Poslanecké sněmovně byl adresován i dopis odborové organizace Ministerstva vnitra, která upozornila na naprosto elementární nedostatky, bez jejichž odstranění prakticky nebude možné agenturu rozjet. Podle poslankyně Mračkové Vildumetzové se ještě nestalo, aby ze státní správy zaznívaly takto závažné námitky. Máte informace, co se s tímto dopisem v Poslanecké sněmovně dělo?

Pokud mohu hovořit za sebe a za své kolegy z SPD, velmi podrobně jsme se jím zabývali a argumenty pisatelů jsou pro nás jedněmi z hlavních důvodů, proč tento škodlivý plán nepodporovat. Dopisem se zabýval i sněmovní výbor pro veřejnou správu, jehož jsem členkou.

V důvodové zprávě se píše o tom, že by do úřadu měli být získáni ti nejuznávanější IT experti. Je to podle vás reálné?

Naopak. Mzdové nároky nejuznávanějších IT expertů nemůže státní agentura nikdy splnit, to zvládne pouze výdělečný soukromý sektor.

Mnohem spíše dojde k tomu, že o mnoho kvalitních IT odborníků, kteří mají přejít do plánované agentury z jiných státních úřadů, přijdeme – v rámci tzv. systemizace míst státních zaměstnanců, kde jde o nepřehledný mix a změny v počtu služebních míst i pracovních míst mimo služební poměr – i co se týče právě plánovaného přesunu zaměstnanců státu do zamýšlené Digitální informační agentury.