Erupce pokrytectví. Tak bychom mohli nazvat dvě světové události posledních dvou týdnů. Klimatická konference COP27 v egyptském Šarm-el-šejku a fotbalové mistrovství světa v Kataru. Co na nich shledáváte podobného? 

Právě to kolosální pokrytectví, tedy hlavně ze strany západních osobností. Na tu egyptskou se „globalistické elity“ – jak jejím účastníkům přezdívají nevlídná anglofonní média – sletěly sto osmnácti soukromými tryskáči vymýšlet, jak máme všichni šetřit energií a pročišťovat prostředí od škodlivých zplodin fosilních paliv. A zatímco vypracovávají celosvětový plán potravinového přechodu na – a tohle si ocitujme doslova z jejich konference v roce 2018: „Masové náhražky z rostlinných produktů, uměle pěstované maso a hmyz mohou pomoci v přechodu na zdravé a ekologicky udržitelné diety“ – holdují labužnickým lahodnostem masitým, rybím, sýrovým, smetanovým a zeleninovým, provázeným kvalitními víny, plus neomezené množství aperitivů před jídlem. Z jejich jídelníčků se dotěrným reportérům podařilo vyzvědět třeba takové hovězí medailonky v hříbkové omáčce, kuřecí prsíčka v pomerančové omáčce, losos na smetaně a pažitce. Ten je pro znalce gastronomie zvlášť pozoruhodný: U Rudého moře se místo zdejších lahodných tropických ryb musí podávat právě severský losos za čerstva přepravovaný přes půl planety ze severního Atlantiku?   

Místem konání byl přímořský rezort na okraji pouště, kde široko daleko nic neroste, takže vše se tam muselo přepravit z pěkných dálek, nějakou další nadměrnou spotřebou fosilních paliv, kterou nikdo nezapočítává. Loni v Glasgow jen samotnou dopravou vyprodukovali „uhlíkovou stopu“ přes tisíc tun, letos to určitě bylo víc.   

Pokud jde o fosilní paliva, logika současných světových událostí by mohla normálním lidem radit, že odchod z fosilních paliv by se měl zpomalit, než se přísun energií opět ustálí. Jenže i nový britský premiér Sunak doporučil, že „naopak jsou důvodem ke zrychlení“. Přislíbil přispět do klimatického fondu 11,6 miliardy liber v době, kdy se pokouší zaplácnout státní deficit 50 miliard zvýšením daní ožebračujících polovinu Britů. Předtím na jednání G7 Biden slíbil 20 miliard dolarů asijským zemím jako příspěvek k přechodu na „ekologicky čisté energetické zdroje". Výdaje na „globální ekologickou udržitelnost“ opět hradí „bohatý Západ“. Jenže on ten Západ dávno bohatý není: Celá jeho prosperita už běží jen na stále rostoucím zadlužení.    

Fotbalové mistrovství v Kataru naráží na „kulturní odlišnosti“ islámského světa, na něž západní účastnící nebyli připraveni. Zákaz alkoholu na stadionu a veřejných prostorách pár dní před zahájením finančně postihl americké pivovarníky Budweiser, kteří na mistrovství sponzorsky přispěli, samozřejmě s nadějemi hojného prodeje. Celebritám jako Morgan Freeman nebo David Beckham se vyčítá, že se zaprodali totalitnímu režimu. Zamýšlené protesty proti politice Kataru se úspěšně zcenzurovaly. Vyslovují se názory, že činitelé FIFA se nechali Katarem uplatit a že mistrovství se Kataru nemělo nikdy udělovat. Čím vším se to najednou zadrhává?

Argumentuje se – zda racionálně nebo pokrytecky, ať si rozhodne každý sám – že když už se to Kataru přidělilo, nemůže to porušovat tamní zákony. Že islám zakazuje alkohol, věděl každý, a Budweiser si naběhl na vidle. Mimochodem, jako úkaz nedostatečné podnikavosti české vlády: Když jsme tu měli katarského šéfa na návštěvě, jak to, že nikoho nenapadlo mu nabídnout ryze českou specialitu nealko pivo. Mohli jsme za ně dostat hodně plynu a ropy. 

V tom výčtu pokrytectví můžeme začít třeba i tím, že ke stavbě stadionu a přidružených zařízení Katar použil téměř otrocké práce zahraničních dělníků, z nichž několik tisíc při práci zahynulo. LGBTQ je zákonem zakázáno a podléhá přísným trestům. Ženy nemají plnou rovnoprávnost. To vše FIFA musela vědět, že by mohl být problém. Ale její prezident na zahájení pronesl vůči Kataru uctivý až podlézavý projev a za pokrytectví označil „jednostrannou kritiku“ Kataru. 

Ale pak se do toho vložila BBC a její komentátoři, jako bývalý fotbalový matador Gary Lineker, se místo čistě sportovního zpravodajství jali cupovat katarské porušování lidských práv. Dostali za to od britských diváků vynadáno, s komentářem, že jsou placeni za sportovní a ne politickou reportáž, a že když se jim tam nelíbí, tak tam taky mohli na protest nejet, ale holt ty penízky, že... 

Za Anglii k tomu navíc přispěl kapitán týmu oznámením, že na protest proti katarské perzekuci LGBTQ na záloktí ponese duhovou pásku. Na to, aby si to rozmyslel, stačilo varování rozhodčích, že jestli se s ní objeví na hřišti, dostane hned žlutou kartu, a jestliže ji nesundá, dostane červenou. Anglický tým se pak ještě pochlubil svým antirasismem, když před utkáním s Íránem jako obvykle poklekl – což, zábavně a asi záměrně televize vycenzurovala. Bylo to ostatně hodně trapné pokrytecké gesto ve srovnání s týmem íránským, který statečně na protest proti íránskému režimu do jednoho muže odmítl zpívat íránskou hymnu. Na tribunách bylo vidět protestující Íránce s íránskou vlajkou a slovy WOMEN a FREEDOM. Bez ohledu na to, jakou nálož by za to mohli hráči i fanoušci dostat, až se vrátí domů, kde už přes dva měsíce neutuchají protesty, většinou žen, proti režimu i přes zatýkání, věznění, popravy, střelby do davů a tanky v ulicích. 

S hezkou dávkou pokrytectví nejnověji přispěla i EU, jejíž parlament právě odsouhlasil rezoluci, že teorie „velké výměny“ (rozumějme výměny evropské populace) je „rasistická konspirační teorie“. Jak na to europoslanci přišli? A co to bude znamenat v praxi?  

To bude záviset na tom, zda je to jen rezoluce, nebo se z toho udělá zákon. Pak by asi jakákoli její zmínka mohla být trestná. Jenže ona to není teorie, nýbrž výsledek statistického sledování, za několik desetiletí, jasně viditelného přibývání neevropských imigrantů a ubývání domorodých Evropanů. Vznikla ve Francii, kde ta výměna je nejmarkantnější, a jde v ní nejen o změnu etnickou, nýbrž i kulturní a náboženskou. Jejím autorem je politolog Renaud Camus, hojně ji cituje populární novinář Éric Zemmour, který už za to byl několikrát souzen. Europoslanci touto rezolucí zřejmě tvrdí, že žádná výměna neprobíhá a veškeré informace o ní jsou tedy zřejmě dezinformace. 

Ale protože politika je plná paradoxů, ironie a sarkasmu, v téže době přispěchala OSN s oznámením, že Evropa „ke svému přežití“ bude do roku 2050 potřebovat nejmíň 60 milionů imigrantů, převážně afrických, protože stejně tolik Evropanů bude chybět. Pomohly jí to propočítat takové ctihodné instituce jako americké Center for Global Development a rakouské Wittgensteinovo centrum pro demografii a lidský kapitál. To tu výměnu dokonce propočítává na 72 milionů. OSN tomu oficiálně říká „replacement imigration“ čili výměnná imigrace. Takže zde je dezinformátorem europarlament. Ten už si vážně jednoho dne bude moct odsouhlasit rezoluci, že třeba 1+1=7. 

Dokud to tedy ještě není ze zákona trestné, co takhle pár detailů, jak se na té výměně kdo v posledních týdnech dělá?

Británie zavedla pro ilegální imigranty, většinou muslimy, připlouvající na gumových člunech z Francie, taxislužbu, která je rozváží do připravených 4* a 5* hotelů. Ministerstvo vnitra zadalo soukromým taxikářským a autokarovým firmám smlouvy za 3,7 milionu liber. Koncem minulého roku bylo po hotelech rozmístěno přes 26 tisíc imigrantů, trojnásobek oproti předloňsku. Za letošek to bude podstatně víc. Ti, co mezitím páchají nějaký trestný čin, jsou přestěhováni do vězení a tam britského daňového poplatníka stojí 57 milionů liber ročně.

Podobně svou imigraci řeší Francie, kde podle nejnovějších statistik čtyřicet procent školáků jsou imigranti nebo děti či vnoučata imigrantů. Tam prezident Macron, po uznání, že polovinu zločinů v Paříži páchají ilegální imigranti, přišel s nápadem, že jejich zločinnost je možná působena nebo povzbuzována jejich hromaděním ve městech a vytvářením ghett, a že by se dala zmírnit jejich rozmístěním po venkově.

Jak si to představuje organizačně provést, aniž by k tomu potřeboval trochu donucování nebo naopak materiální pobídku, zatím neujasnil. Ale jeho kritici už předpovídají, že tím se současná islamizace měst přesune i na venkov a ze staré Francie nezbude ani koutek. Zvlášť když k tomu Macron dodává, že „imigrace ze Středního východu a severní Afriky může Francii prospět“. A navrhuje „reformovat naše zákony do hloubky, abychom lépe mohli vítat ty, kdo chtějí být vítáni“. 

Jeho problém je ten, že vítáni chtějí být všichni. Což by nám mohlo sloužit jako důkaz, že západní civilizace je i přes všechny své sebevražedné sklony pořád to nejlepší, co svět má. Jinak by se tolik nehrnul do ní a víc by prchal z ní. Ale aby na ni nemusel žárlit, pomůže ji pohřbít. 

A není na tom vůbec nic špatného, je tu aspoň pestřejší kulturní rozmanitost, namítla jedna novinářka Éricu Zemmourovi v televizním rozhovoru. „No právě,“ odpověděl. „Já uznávám, že se to někomu může líbit. Ale velká výměna to je, ať tomu říkáte, jak chcete.“  

Dá se v tom všem ještě najít nějaká komedie? 

Bez komedie ani ránu. Po nedávném znásilnění dvou děti v jednom takovém imigranty hostícím hotelu v severním Londýně napomenula labouristická poslankyně Diane Abbottová konzervativní ministryni vnitra Suellu Bavermanovou (obě jsou dcery neevropských imigrantů): „Tak tady to vidíte. To máte z toho, že ty imigranty tak démonizujete.“

Kurasovy knížky najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/