Co říkáte na podporu myšlenky na společnou evropskou armádu od českého premiéra Sobotky a jeho už od dob „lánského“ puče věrného stínu ministra vnitra Chovance? Oba politici s tím přišli hned po návštěvě německé kancléřky Merkelové. Znamená to tedy českou zelenou kartu novému celoevropskému „wehrmachtu“, který by pod vedením Německa střežil Evropskou unii? Neznamenalo by to ovšem snížení suverenity členských států EU a třeba deklasování Armády České republiky na úroveň jakéhosi protektorátního Vládního vojska?

Společná evropská armáda je utopie a v jejím zřízení nevidím žádný smysl. Jsme členy NATO a tato organizace by měla být schopna Evropu bránit. I když se po událostech v Turecku můžeme na NATO dívat z různých úhlů, stále se jedná o nejefektivnější vojenskou organizaci. Spíše než cpát peníze do zřizování rozporuplného novotvaru bychom se měli soustředit na posilování vlastních obranných struktur.

Navíc jedna organizace na ochranu evropských hranic již existuje – tím mám na mysli Frontex. Jasně se prokázala její neschopnost při ochraně vnějších hranic. Z této organizace se stala jakási evropská cestovka, která plynule převáží imigranty od afrických břehů do Evropy. Z mého pohledu je zřízení evropské armády pouze další snahou bruselských byrokratů spoutat členské státy EU a udržet se u koryt.

Vedení armády chce použít Aktivní zálohy (AZ) v budoucnu jako podpůrný faktor pro zlepšení, respektive zapojení zmobilizovaného obyvatelstva republiky v případě branného ohrožení země. Je to podle vás reálné, když třeba velitel čety AZ má podle současných vojenských plánů celý jeden rok, přesněji 364 dní na to, aby vycvičil jemu přidělenou četu záložníků? Myslí si snad vedení generálního štábu nebo ministr Stropnický, že nepřítel za českými pohraničními horami bude tak dlouho čekat?

Mobilizace obyvatelstva měla své opodstatnění v době, kdy každý mladý muž absolvoval základní vojenskou službu, prošel vojenským výcvikem a v případě potřeby mohl být povolán k obraně vlasti. Mobilizovat lidi, kteří nemají žádnou představu o vojenských dovednostech, postrádá smysl. Dovedete si představit, že povoláte chlapa od IT, navléknete ho do zeleného mundůru a dáte mu do ruky zbraň?

Jediné, čeho dosáhnete je, že nejspíše ublíží sobě nebo někomu v okolí; a nepřítel to nejspíš nebude. Aktivní zálohy můžou samozřejmě sloužit jako podpůrný výcvikový prvek, ale chce to čas a nepůjde to ze dne na den. Obyvatelstvo by muselo projít nějakou dlouhodobější přípravou.

Ptám se i proto, že jak ukázalo nedávné cvičení Hradba 2016, ne všechny jednotky AZ se podařilo povolat v dostatečném počtu. I pro vás, jako bývalého vojenského policistu, musí být tristní, že nejmenší podíl narukovaných měla rota AZ Vojenské policie. Někteří její členové místo sebereflexe a s posvěcením vedení resortu obrany a Vojenské policie spustili nactiutrhačnou kampaň vůči médiím, která o jejich neschopnosti informovala. Mohou takové jednotky, které se nepodaří celé svolat ani jednou za rok, a to ani s avízem dlouho dopředu, být vůbec schopny plnit tak závažné a náročné úkoly? Které navíc mohou přijít jako blesk z čistého nebe?

Aby voják mohl vykonávat svou funkci, musí absolvovat patřičný výcvik a následně se ve svých dovednostech udržovat a zdokonalovat. Takže pouze vstup do AZ z nikoho vojáka neudělá. Jestliže někdo dobrovolně vstoupí do AZ, měl by se podřídit určitému řádu a udělat vše pro to, aby si plnil své povinnosti a mohl být platným členem této organizace.

V případě, že se nebude zúčastňovat výcviků, je jeho účast zbytečná a měl by AZ opustit. Takový příslušník AZ bude v případě krizové situace pouze na obtíž svým kolegům. Totéž samozřejmě platí pro celé jednotky – jestliže nebudou schopny se secvičit tak, aby mohly efektivně plnit zadané úkoly, jejich existence je k ničemu.

Na druhou stranu se část Aktivních záloh zúčastní největšího letošního leteckého cvičení Ample Strike – mimochodem nepotvrzeného Sněmovnou – které začalo toto úterý. Znamená to tedy, že si vedení resortu konečně uvědomilo potenciál, který má mezi příslušníky AZ a zájemci o službu v armádě?

Naše armáda je početně tak malá, že v případě většího problému nebudou profesionální vojáci schopni samostatně řešit krizovou situaci a bez další pomoci se neobejdou. Ta pomoc může přijít zvenčí nebo budou muset být povolány AZ. Myslím, že armádní špičky si tento problém velmi dobře uvědomují, a to bude také důvod, proč se rozhodly posílit a více začleňovat příslušníky AZ do bojových cvičení.

Zpět k (ne)připravenosti státu čelit bezpečnostním rizikům. Kvůli teroristickým útokům v Evropě i bojům na východní Ukrajině chce česká vláda uspořádat testy bojeschopnosti civilních úřadů. Odhlédněme teď od toho, že řada expertů v této souvislosti varuje před blamáží: jak by takové testy měly vypadat? Vrátí se stát k pořádání cvičných mobilizací, které s periodicitou „každý rok jeden kraj“ vyhlašoval za minulého režimu? Nebo se bude jednat jen o takové teoretické cvičení na mapách?

To je nesmysl. Dělat mobilizaci někoho, kdo nemá o armádě ani ponětí, je prostě hloupost.

Před několika dny jsem se vrátil z Ukrajiny, kde zejména západ země, který dříve patřil Polsku, přímo žije fenoménem UPA – tedy fašistické Ukrajinské povstalecké armády – a jejího představitele Stepana Banderu považuje navzdory tomu, že figuruje na seznamu válečných zločinců, za svého boha. Jaký je váš názor na tento fenomén současné Ukrajiny, který se projevuje třeba přítomností nikomu nepodléhajících a často spíše rabujících než bojujících tzv. dobrovolnických praporů, složených z fanatických neobanderovců na linii příměří u Donbasu?

Situace na Ukrajině je celkově nepřehledná. Na základě informací, které dostáváme z médií, si lze pouze těžko udělat objektivní názor na věc. Mám pár přátel, kteří se pohybují na linii fronty, a ani oni přesně nevědí, na čí straně je pravda. Dobrovolnické prapory jsou z větší části soukromé armády, které jsou organizovány a placeny oligarchy. Na rozdíl od řadových vojáků mají lepší výzbroj a vybavení. Nepodléhají řádnému velení a dělají si, co chtějí. Myslím, že i sami Ukrajinci si uvědomují problém těchto praporů a nevědí, co s nimi budou dělat dál.

Co se týká Bandery, tak ten je pro někoho hrdina, pro jiného válečný zločinec, to není žádná novinka. Názory na jeho činnost nejsou jednotné, debaty o něm by se daly přirovnat k rozporu v názorech českého obyvatelstva na bratry Mašínovy. Ti chlapi dodnes názorově rozdělují naši společnost, pro jedny jsou to hrdinové, kteří bojovali proti komunistické totalitě, pro jiné vrazi. Jde o úhel pohledu a stejné to je i s Banderou.